Železniční trať z Plzně do Brodu nad Lesy (Fruth im Wald) vznikla jako součást železniční trati Praha – Plzeň – Furth im Wald vybudované společností BWB Česká západní dráha. Snahy o železniční propojení Plzně s Prahou a Bavorskem sahají na počátek 19. století. Roku 1825 bylo zažádáno o koncesi k provozu koněspřežné dráhy z Prahy přes Kladno, Lány Zbečno a Liblín až do Plzně. Z ekonomických důvodů však byl postaven pouze úsek z Prahy do Lán a ani ten nebyl v provozu dlouho. Nové snahy o vybudování trati se datují do roku 1851, kdy se ve věci angažovala Plzeňská průmyslová komora a byly dne 21.4.1851 uzavřeny příslušné mezistátní smlouvy mezi Rakouskem-Uherskem a Bavorskem ((Druhá smlouva byla následně uzavřena 20.9.1856)). Koncese ke stavbě však byla udělena až v roce 1857 a po úpravě ekonomických podmínek stavby pak byla vydána bratřím Kleinovým a jejich společníkům nová koncese 5.9.1859. Stavba byla zahájena roku 1860. Jako první byl zprovozněn úsek z Plzně k hranicím s Bavorskem, kde se trať napojovala na Bavorskou východní dráhu. První vlak na této trati vyjel 14. 10. 1861 v 8.15 z provizorního nádraží ve Skvrňanech.V dubnu 1862 byl dokončen železniční most přes Radbuzu a tak vlaky mohly poté zajíždět až do prostor dnešní železniční stanice Plzeň hlavní nádraží a dále do Prahy. Do doby dostavby nové budovy nádraží na Pražském předměstí v roce 1862 byla pro přepravu cestujících z této stanice užívána omnibusová doprava žlutými dostavníky. Do té doby zde byla umístěna i výtopna a další potřebné zázemí. Umístění tohoto nádraží se však neshoduje se současným umístněním železniční zastávky Plzeň-Skvrňany. Původní trať totiž po překonání Domažlické ulice mířila přímo dnešní areálem Škoda, kde bylo toto nádraží spolu se zázemím umístěno ((V roce 1867 přestalo být toto nádraží zcela užíváno)). Dnes koridorem původní trati probíhá manipulační kolej. K přesunu trati a vzniku přesmyku došlo mezi lety 1902 a 1903.
Průběh trati
Trať opouští železniční stanici Plzeň hlavní nádraží jihozápadním směrem přemostěním řeky Radbuzy, Prokopovy ulice a podchodu pro pěší spojující Resslovu a Radobyčickou ulici. Následně je trať přemostěna železničním mostem trati do Klatov a Klatovskou ulicí a ústí v železniční stanici Plzeň – Jižní Předměstí. Za touto stanicí odbočuje vlevo jihozápadně vlečka do areálu Škoda ((Původní koridor této trati.)), stejně tak o pár desítek metrů dál i vpravo. Ve stejném místě se odděluje i trať z Plzně do Chebu. Trať dále přemosťuje vlečku spojující severní a jižní část areálu Škoda a poté podchází celosvařovaný příhradový most pro automobilovou dopravu opět mezi severní a jižní částí areálu Škoda a překonává trať Plzeň-Cheb.Následující úsek prochází od roku 2018 modernizací zahrnující nové řešení železniční zastávky Plzeň-Skvrňany a mimoúrovňové křížení s Domažlickou ulicí. Dále trať překonává stezku pro pěší mezi ulicemi Kreuzmannova a U Domažlické trati, spojku ulic Regensburgské a Vejprnické a podchází silniční most přes údolí Vejprnického potoka. Nakonec překonává na Nové Hospodě spojku ulic Prostřední a Veprnické a poté západním směrem opouští katastr Města Plzně.
FOTOGALERIE
