První zmíňka o hřitově u kostela sv. Mikuláše je ze dne 12. 9. 1414, kdy český král Václav IV. dal svolení ke zřízení hřbitova. Do 16. století zde byla pohřbívána převážně chudina z okolí, od 16. století zde bylo možno pochovávat i nekatolíky. Největší rozmach hřmitova však přichází v 18. století spolu se zákazem pohřbívání uvnitř měst, který vydal roku 1784 Josef II. V roce 1848 ke hřbitov rozšířen o severní část, o rok později je postavena klasicistní hlavní brána hřbitova. Dle návrhnu Františka Auera z toku 1876 jsou firmou J. Klotz vyrobena železná vrata hlavní brány. Ústřední železobetonový kříž hřbitova byl instalován firmou Müler a Kapsa, která jej rovněž vyrobila v roce 1911. Na počátku 20. století hřbitov uzavřen pro pohřbívání. Do kopaných hrobů bylo možno pohřbívat do 31.12.1901, do zděných do roku 1910.
Současně s tím existují snahy přeměnit mikulášský hřbitov, tehdy již nazývaný „Plzešnký Slavín“, na veřejný park. V roce 1963 je hřbitov zapsán mezi nemovité památky. I přesto existují v souvislosti s přestavbou a rozšířením Mikulášské třídy (s úpravami bylo zpočato 5.9.1966) tendence k likvidaci hřbitova, který se v té době nacházel ve velmi neutěšeném stavu. Naštěstí památkáři před započetím prací prosadili přemístění nejvýznamnějších hrobů blíže ke kostelu sv. Mikuláše. Mezi takto přesunutými hroby byl i hrob Emila rytíře Škody s náhrobkem od florentského sochaře Rafaela Romanelliho z roku 1900.
Čestné hroby
- Martin Kopecký, poslední plześnký magistrátní purkmistr
- Bernard Guldener, básník a dramatik
- Josef Kajetán Tyl, spisovatel a dramatik
- Filip Zöllner, divadelní ředitel
- Josef František Smetana, profesor filosofie a český buditel
- Ignác a Karel Schiebloci, řestí buditelé a vydavatelé novin
- Hynek Palla, hudební skladatel a ředitel plzeňského Hlaholu
- Josef Vojtěch Sedláček, profesor na Filosofickém ústavu, přední buditel
- Martin Hruška, první archivář města Plzně
- Jan Škoda, zakladatel významné plzeňské rodiny
- František Pecháček, plzeňský purkmistr
- Jan Walter, průkopník myšlenky sociální demokracie
- Stanislav Zauper, literát a básník, Goetův přítel a životopisec
- Emil Škoda, technik a podnikatel, zakladatel Škodových závodů
Hroby významnách osobností a cenné náhrobky
- Rodina Ottova
- Vilém Kopecký
- Zuzana Wanková
- Rodina Mehnertova
- Rodina Svidenských
- Rodina Kopeckých
- Rodina Wopršálkova
- Rodina Moserova
- Rodina Exle
- Rodina Fischerova
- Rodina Jahnova
- Rodina Komárkova
- Rodina Becherova
- JUDr. Karel Houška
- František Hallý
- Josef Hinträger
- Rodina Czermak-Kessler
- František Filous
- Františka Steinerová
- Ondřej Pitlík
- Petr Wölfer
- Rodina Lillingova
- Rodina Fodermayerova
Mazi umělecky cenné patří rovněž plastika sv. Václava, dětské hroby, kované křížky či kamenný náhrobek s profilovaným křížem.
Prameny a literatura:
- Růžička David: Plzeňská tajemství, Plzeň: NAVA, 2009, str. 40-42
