Historie hřbitova je úzce spjata se zdejším kostelem sv. Jiří. Nejstarší nálezy asi 40 hrobů ve zdejší lokalitě jsou datovány do poloviny 11.století. Nález byl učiněn v roce 1905 v místech staré školy, která byla v roce 1849 upravena na obydlí hrobníka a nakonec v roce 1904 zbourána (na mapce vyznačeno žlutě). Plošné rozšiřování hřbitova lze rozdělit do 4 částí, kdy nejstarší fází je bezprostřední okolí kostela užívané do roku 1863 (červená plocha na mapce). Následně došlo k postupnému rozšiřování jižním směrem a to v etapě období let 1863-1897 (na mapce označeno fialově) a let 1897-1905 (na mapce označeno zeleně). Po roce 1905 došlo k expanzi jak východním tak i severním směrem (na mapce označeno modře).
Zajímavostí zdejšího hřbitova je bezesporu barokní kostnice postavená kolem 1730 pravděpodobně Matějem Ondřejem Kondelem, který v té době prováděl přestavbu zdejšího kostela sv. Jiří.
Jedná se o obdélníkovou stavbu, jejíž stěny jsou zdobeny lisenami a profilovanou okapní římsou. Delší stěna je prolomena oválnými okny s kovanou mříží, jejichž spodní strana byla v druhé polovině 19. století zazděna. Mezi okny se nachází jednoduchý vstupní portálek. Budova je kryta červenou prejzovou střechou, nad níž je vztyčena kulatá věžička podobná lucernám románských rotund a členěná čtyřmi polosloupky s volutovými motivy. Ve čtyřech polích mezi sloupky jsou oválná okénka a nad nimi štukové reliéfy s lebkou a zkříženými hnáty.
S ohledem na skutečnost, že zdejší farnost byla poměrně velká, zatímco hřbitov kolem kostela poměrně malý (červená plocha na mapce), byly hroby často po pěti, někdy však již po třech letech otvírány a kosti skládány k hřbitovní zdi. Z důvodu potřeby důstojného uložení těchto ostatků byla právě zbudována tato kostnice, která se rychle plnila a dobových vyprávění byla často srovnávána s kostnicí v Sedlci. Na přelomu 19. a 20. století došlo k vandalskému poničení kostnice a rozházení kostí. Při rozšiřování hřbitova v letech 1904 a 1905 (na mapce modře) byly kosti z kostnice uloženy do společných šachtových hrobů. Dnes slouží kostnice jako skladiště a postupně chátrá.
Mimo dominantní stavby kostela a kostnice jsou na hřbitově i zajímavé náhrobky, jako např. hrobka rodiny Trejbalů, původně umístěné na hřbitově při zdi kostela Všech Svatých, od Jana Kastnera dle návrhu Kamila Hillberta1 s vrcholovou sochou sv. Jana Křtitele a sochou Ukládání do hrobu či náhrobek dr. Karla Teysslera (zemřel 25.5.1869) s plastikou klečícího anděla a ozdobnou mříží po obvodu hrobky, který je nejstarším dochovaným náhrobkem na hřbitově.
Zobrazit plánek hřbitova na větší mapě s popiskami
Literatura
Hajšman Jan: Panský dvůr a kostel sv. Jiří v Plzni – Doubravce. Plzeň: Nakladatelství Ing. Petr Mikota, 2007
Poznámky:
- Kamil Hillbert byl předposledním stavitelem Svatovítské katedrály [↩]
