Katedrála sv. Bartoloměje je dominantou Plzně a se svými 102,26 metry výšky kostelní věže bezesporu i dominantou mezi kostely v České republice vůbec.
Katedrála sv. Bartoloměje je monumentální gotická dominanta plzeňského náměstí Republiky i celé Plzně.
Roku 1993 je zřízena plzeňská diecéze a dosud arciděkanský kostel sv. Bartoloměje se stává hlavním kostelem diecéze, tedy katedrálou plzeňského biskupa ačkoliv z architektonického hlediska kostel katedrálou není. Současně kostel plní i funkci farního kostela farnosti Plzeň – město.
Historie stavby sahá až do 13. století, kdy v souvislosti se založením Nové Plzně vzniká i potřeba nahradit dosud užívaný, kapacitně i polohou již nevyhovující, farní kostel Všech Svatých v Malicích novou odpovídající stavbou. Z tohoto důvodu bylo bezprostředně po založení města započato i se stavbou tohoto chrámu. Stavět se patrně započalo hned po roce 1295, kdy byla patrně Nová Plzeň založena. První písemná zmínka o kostele se však datuje až ke dni 17. 4. 1307, kdy v závěti měšťana Nové Plzně je zmíněna existence dosud nedostavěného kostela sv. Bartoloměje. V 30. letech 14. století byly již obvodové zdi vystavěny do výše nasazení budoucích kleneb. Do stejné výše byly vystavěny i obě zamýšlené věže po stranách západního portálu. Trojlodí chrámu o stejné výšce mělo být v prostoru neseno šesti čtyřbokými pilíři s válcovými příporami na okosených hranách. V této podobě jsou částečně zachovány jako součást čelních stěn chrámového prostoru. Nejspíše již v této době bylo patrné, že presbyterium nebude dostačovat a proto již při rozvržení lodí bylo uvažováno o nové koncepci presbyteria. Staré presbyterium bylo strženo patrně někdy ve 40. letech 14. století a vybudováno nové, zakončené sedmi stranami dvanáctiúhelníku a dvěma poli křížové klenby. V období vlády Karla IV. je postupně upouštěno od požadavku symetrie a tak pod vlivem uvolnění a svobodného uměleckého řešení dochází ke změně vizuálního konceptu a stavba severní věže je ukončena na úrovni střechy chrámu. Na počátku druhé poloviny 15. století došlo k zaklenutí chrámového trojlodí. Původně zamýšlené čtyřboké sloupy ustoupily sloupům válcovým. Stejně tak i zamýšlená křížová klenba byla nakonec nahrazena komplikovanou hvězdicovou klenbou. Změnu oproti původnímu konceptu doznala i okna, která byla rozšířena na čtyřdílná a sedmidílná spolu s bohatou kružbou.
V letech 1510 až 1529 byla při jižní straně presbyteria přistavěna Šternberská kaple, zaklenutá síťovou klenbou s vysutým svorníkem.
Článek dosud není úplný a bude ještě doplněn a editován!
