Hruškova meditační zahrada

Hruškovu meditační zahradu později Památník obětem zla založil po desetiletém vězení politický vězeň Luboš Hruška na místě ovocné zahrady, kterou zdědil po svém otci Františkovi. Zahradní architekturu jezdil po zaměstnání studovat do Průhonic a poté ji uplatnil při tvorbě zahrady. Smyslem zahrady je trvalá připomínka utrpení obětí totalitních režimů a paralela s utrpěním Ježíše Krista, která vyústila v záměr vyjádřit toto prostřednictvím pískovcové křížové cesty. Tuto myšlenku podpořil i rodinný přítel františkán P. Michal Pometlo, a tak v letech 1987-1989 pod „dozorem“ StB vytvořil zdarma akademický sochař Roman Podrázský z Přibyslavi dvanáct skulptur představujících 14 zastavení. K instalaci došlo postupně v letech 1987 až 1991. Záměr na vytvoření meditační zahrady vyvrcholil po roce 1989, kdy došlo k realizaci stavby kaple dle návrhů architektů Jana Soukupa a J.Opla, prostřednictvím nově založené Nadace Památníku obětem zla. Zasvěcena byla svatému Maxmiliánu Kolbemu. V roce 1995 předal Luboš Hruška své dokončené dílo, které dnes nese název  Památník obětem zla, do spoluvlastnictví plzeňského biskupství.