Historie
Luftova zahrada byla vybudována v letech 1886-1909 manželi Vilémem a Julianou Burgerovými. Spolu se zahradou byly vybudovány i dva zahradní domky as především rybníčky, které manželé využívali k chodu ryb, a které dali zdejší oblasti název „Rybárna“. V roce 19122 odkázala vdova Juliana Burgerová zahradu svému synovci JUDr. Vilému Luftovi. Ten začal zahradu systematicky upravovat jakou soukromou rezidenční zahradu kolem plánované vily, která měla stát v místě dnešního lomečku1 v severozápadním okraji zahrady. V zahradě byly dva rybníky, oktagonální dřevěný altán s glazovanými taškami, sochařská díla od plzeňského sochaře Otokara Waltra a především zde byla vysazena řada exotických dřevin. Ke stavbě vily, která by završovala velkolepý koncept však díky odporu stavebního úřadu nikdy nedošlo. V roce 1920 zdědila zahradu Vilémova dcera Helena, která však krátce poté zemřela neprovdána a tak zahradu získala vdova po Vilémovi a Helenina matka Marie Luftová, která dále o zahradu pečovala. V této době začal rybníky v zahradě využívat i Vilémův bratr Stanislav Luft jako mezisklad ryb pro svoji firmu „Raby Luft“. V roce 1959 prodává nuceně pod hrozbou vyvlastnění Marie Luftová zahradu státu, který ji neumožnil zahradu darovat příbuzným. Zahrada začíná pustnout. Využívána je příležitostně pro pěstitelské účely Domem dětí a mládeže, později i Zahrádkářským svazem. od roku 1991 je majitelem zahrady město Plzeň. V roce 1996 bylo na popud četných stížností na neutěšený stav zahrady rozhodnuto o svěření zahrady do péče Správě Veřejného statku města Plzně, které v letech 1996 až 1998 provedlo celkovou obnovu zahrady. 6.5.2010 se zahrada poprvé otevřela pro veřejnost.
Současný stav
Zahrada se v současnosti skládá ze dvou rybníčků2 s drobnou vodotečí, dvou zahradních domků o půdorysech 6×8 a 4×9 metrů3 a zbytky sochařské výzdoby. Zahrada je kompletně oplocena. patrně nevýznamnější součástí jsou dřeviny, a to ať původní, dnes již vzrostlé cypřišky, rhododendrony, tisy, tsugy či 5 sloupovitých dubů na hrázi spodního rybníčku, tak i nově vysazené exotické dřeviny jako muchovník, parócie persická, panašovaný liliovník či okrasné buky.
Aktuální informace
Aktuální informace lze nalézt na webových stránkách Správy Veřejného statku města Plzně, která o zahradu pečuje.
Literatura
- Cais Jiří, Vodřich Ladislav, Průvodce naučnou stezkou údolím Radbuzy. Plzeň: Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, 2011.Cais Jiří, Vodřich Ladislav, Průvodce naučnou stezkou údolím Radbuzy. Plzeň: Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, 2011.
- Ing. Klára Cílková: Otevření Luftovy zahrady in Web SVSMP [online][vid. 14.1.2012]. dostupné z: http://www.svsmp.cz/mestska-zelen/zajimavosti/otevreni-luftovy-zahrady.aspx
Poznámky:
