Na místě dnešního Hradiště vzniklo v období 6. až 5 století před naším letopočtem halštatské hradiště, jako ochrana pro okolní osídlení. Pozůstatky tohoto výborně umístěného hradiště byly poničeny na počátku 20. století při těžbě pískovce. Existovalo však krátce a zaniklo patrně vypálením, o čemž svědčí spečené struskové vrstvy na dochovaných valech.
O mnoho staletí později zde byla založena osada, která získala po pravěkém hradišti název. První písemný záznam se dochoval v odkazu plzeňského konšela a řezníka z roku 1395. Součástí osady byl patrně rozsáhlý dvůr, spíše tvrz stojící pod Homolkou dle pomístního názvu U Hradu. Dvůr či tvrz měnila poté několikrát majitele, včetně dominikánského Černého kláštera. Naposledy jsou zdejší pozemky zmiňovány jako „pustý hrad“ v roce 1531, kdy je získává obec. S rozvojem těžby železné rudy a výroby železa v okolí Plzně vznikají v Hradišti v roce 1686 i dva hamry na holové a cánové železo. Železo se dováží z Horomyslic, dřevo ze šťáhlavských lesů a mistři, především Němci, přicházejí z Chrástu. Nejprve bydleli přímo v hamru, později i v nově vzniklých chalupách čp. 6 a 7. Před raabizací byly v Hradišti 3 chalupy (čp. 5, 6 a 7) a hamr (čp. 3). Po rozparcelování vznikají další 4 usedlosti (čp. 1-4). Na počátku 19. století vznikají další 3 chalupy (čp. 9 až 11) čímž se vývoj až do konce století prakticky zastavil. V roce 1892 je postaven obecní domek pro chudé (čp. 13), v roce 1905 byl zakoupen domek (čp. 15) a zřízena zde okresní ovocná školka. I v roce 1910 má hradiště stále 15 domů a 132 obyvatel. Dalšímu rozvoji Hradiště dlouho bránilo město Plzeň ve snaze zabránit znečištění řeky Úhlavy nad vodárnou vybudovanou v roce 1891 pod Homolkou. Tento spor trval prakticky až do konce 2. světové války. V roce 1909 vzniká při císařské silnici usedlost Český dvůr, kolem které se poté rozvíjela další výstavba až na 4 domy v roce 1930. Ve stejnou dobu čítalo staré Hradiště 29 domů a nově vznikající čtvrť pod Homolkou domů 19. V roce 1950 bylo v Hradišti 163 domů a 789 obyvatel.
Zdejší hamr měl od roku 1836 v pronájmu pozdější purkmistr František Wanka, poté se nájemníci střídali. V roce 1911 jej zakoupil Měšťanský pivovar a pronajal jej železářské firmě Šimona Hofmana, která zde vyráběla lopaty a další železářské zboží. Mimo hamru byla na konci 20. let 20. století v Hradišti ještě továrna na nábytek a výrobky s ohýbaného dřeva J. Černého a továrna na mazadla a tuky J. Hastrlíka.
Dodnes dochovaná barokizující kaplička z roku 1846 nahradila původní dřevěnou zvonici.
V roce 1939 byla mezi Plzní a Hradištěm uzavřena prozatímní dohoda a v roce 1942 dochází k připojení Hradiště k Plzni.
Hradiště se velmi bránilo provedení elektrifikace, kdy roku 1924 se většina vyjádřila proti. V roce 1926 však i přes opětovný odpor k elektrifikaci došlo.
