Železniční trať Plzeň – Cheb

Popis
Železniční trať 0203 Plzeň – Cheb je součástí tratě číslo 170 (dle jízdního řádu pro veřejnost) (Praha-)Beroun-Cheb, tvořící západní část 3. tranzitního železničního koridoru České republiky. Trať je kompletně elektrifikována elektrickým proudem o napětí 25kV a frekvenci 50 Hz . Délka trati činí 106 kilometrů, z toho v úsecích Plzeň – Pňovany (23 km) a Lipová u Chebu – Cheb (9 km) je trať dvojkolejná, v úseku Pňovany – Lipová u Chebu (74 km) jednokolejná.
Z pohledu zabezpečovacího zařízení trati je tato trať průkopníkem, neboť zde bylo poprvé v České republice užito dálkově ovládané zabezpečovací zařízení, které od 6.7.1967 sloužilo  do 2.8.2010 (viz celý článek), kdy bylo v celém úseku nahrazeno zabezpečovacím systém ESA11 a JOP (s výjimkou úseku Svojšín-Pavlovice, který je dokončen až na jaře 2011).
Průběh trati směrem od Plzně je následující:

Mimo železničního uzlu Plzeň a Cheb z trati odbočují:

• 23 km – trať 0261 (dle jízdního řádu 177 ) Pňovany – Bezdružice
• 42 km – trať 0341 (dle jízdního řádu 178) Svojšín – Bor
• 65 km – trať 0332 (dle jízdního řádu 184) Planá u Mariánských Lázní – Tachov
• 77 km – trať 0241 (dle jízdního řádu 149) Mariánské Lázně – Karlovy Vary

Průběh trati Plzní
Trať opouští železniční stanici Plzeň hlavní nádraží na jihozápadním konci chebským zhlavím. Poté překračuje prostřednictvím mostu řeku Radbuzu včetně obou nábřeží a bezprostředně nato i Prokopovu ulici. Následuje podjezd pod tratí do Klatov a dále podjezd pod Klatovskou třídou, na který navazuje železniční stanice Plzeň-Jižní předměstí. Osou této stanice je  přemostění obou traťových větví, které obcházejí staniční budovy. Přemostění je jednak silniční (prodloužení ulice Němejcovy) a nově je též východně od silničního mostu zřízena lávka pro chodce. Z jižní větve trati odbočuje vlevo manipulační kolej do areálu škoda. Před vstupem do areálu Škoda je trať ještě přemostěna ulicí Břeňkovou. Uvnitř areálu Škoda je trať celkem třikrát přemostěna, což zajišťuje spojení severní a jižní části areálu. Rovněž se vpravo napojuje manipulační kolej severní části areálu. V těchto místech rovněž odbočuje vpravo trať do Domažlic, která vzápětí na samém okraji areálu přemosťuje trať do Chebu, která se zde stáčí k severozápadu. Poté je trať přemostěna Domažlickou ulicí a následně překonává mostem Vejprnický potok a Vejprnickou ulici. Poté se trať stáčí opět spíše k západu, kde je překlenuta lávkou pro pěší na úrovni Stříbrské ulice a potom míří při severním okraji sídliště Skvrňany na západ. Zde se nachází nově vybudovaná propustka na úrovni Lábkovy ulice a poté dva podchody poblíž nově vybudované zastávky Plzeň-Zadní Skvrňany. Následně trať opouští souvislou zástavbu plně a míří k mostku přes místní komunikaci a nově postavenému mostu přes budoucí západní obchvat Plzně. Následuje železniční stanice Plzeň – Křimice, s nově vybudovaným podchodem a most přes Prvomájovou ulici. Na plzeňském zhlaví se z pravé strany připojovala dnes již zaniklá manipulační kolej z areálu Domácích potřeb (dnes patrný jen zarostlý násep a most přes místní komunikaci). V obvodu stanice se připojuje zprava dosud užívaná manipulační kolej. Poté je pod tratí podchod pro pěší a dvě propustky a trať v polích před Vochovem opouští katastr města Plzně.

Historie trati
Provoz na trati Plzeň – Cheb, patřící tehdy pod Dráhu císaře Františka Josefa, byl zahájen  28.1.1872. Původně jednokolejná trať byla v 60. letech v úsecích Plzeň – Kozolupy a Lipová u Chebu – Cheb zdvojkolejněna. V letech 1960-1964 bylo budováno  dálkově ovládané zabezpečovací zařízení, které slouží od 6.7.1967 (viz celý článek). Tímto zařízením byla ovládána celá trať mimo stanic Plzeň – Jižní předměstí (od roku 1997 ovládána ze stavědla 5 Radůza na Chebském zhlaví železniční stanice Plzeň hlavní nádraží), Plzeň-Křimice, Kozolupy a Mariánské Lázně (připojeny až v roce 2002). 8.11.1967 byla zprovozněna elektrifikace tratě Plzeň-Svojšín, 9.6.1968 pak Svojšín-Cheb.  Od roku 2006 v rámci modernizace tratě je instalováno nové zabezpečovací zařízení ESA11 s JOP, které je v celém úseku trati uvedeno do provozu 2.8.2010, s výjimkou úseku Svojšín – Pavlovice, který bude dokončen v dubnu 2011. Poté bude řízení na trati opět dvouokruhové (Plzeň-Ošelín a Pavlovice – Cheb; úsek Ošelín-Pavlovice slouží pro předávání vlaku mezi oběma dispečery pro jednotlivé okruhy), řízené z dispečinku v Purkyňově ulici v Plzni. V rámci modernizace byla zdojkolejněna trať v úseku Kozolupy – Pňovany (12 km). V rámci modernizace rovněž vnikají nové zastávky např. Plzeň-Zadní Skvrňany.

Současnost
Železniční trať Praha – Plzeň – Cheb číslo 170, jejíž součástí je tato trať, tvořící západní část 3. tranzitního koridoru České republiky, prochází od roku 2006 komplexní modernizací ve snaze zvýšit bezpečnost a komfort přepravy. Modernizace na trati Plzeň – Cheb byla ukončena dne dnech 1. 5. 2011 a 14. 5. 2011 (viz článek) slavnostním zahájením plného provozu na posledním modernizovaném úseku Planá u Mariánských Lázní – Cheb (viz tisková zpráva). Celkově modernizace probíhala v následujících úsecích:

Plzeň – Stříbro
Délka úseku: 30,06 km
Datum zahájení: 1.4.2006
Datum ukončení: 1.1.2009
Celkové náklady: 3.966.484.067,- Kč
Dosažená traťová rychlost (klasické/naklápěcí soupravy): 110/140 km/h
Podchody: 2 a 2 nové
Přejezdy: 4
Mosty: 32 a jeden nový
Propustky: 50 a 2 nové
Protihlukové stěny: 9390 m

Stříbro – Planá u Mariánských Lázní
Délka úseku: 32, 011 km (km 381,547 – km 413,578)
Datum zahájení: 12.5.2008
Datum ukončení: 31.5. 2011
Celkové náklady: 4.391.067.000,- Kč
Dosažená traťová rychlost (klasické/naklápěcí soupravy): 80-110/100-140 km/h
Podchody: 4
Přejezdy: 6 (1 nahrazen podjezdem)
Mosty: 48
Propustky: 33 ks
Protihlukové stěny: 4419 m

Planá u Mariánských Lázní – Cheb
Délka úseku: 39, 838 km (km 413,497 – km 453,335)
Datum zahájení: 1.11.2007
Datum ukončení: 31.12.2010
Celkové náklady: 4.920.307.802,- Kč
Dosažená traťová rychlost (klasické/naklápěcí soupravy): 90-120/110-150 km/h
Podchody: 6
Přejezdy: 11 (1 nahrazen podjezdem), 1 přechod pro pěší
Mosty: 41
Propustky: 47 ks
Protihlukové stěny: 9683 m

FOTOGALERIE