Železniční trať Plzeň – Železná Ruda

Železniční trať Plzeň-Klatovy-Železná Ruda, označovaná v osobním jízdním řádu 183, byla vybudována a provozována společností Plzeňsko-březenská dráha. Délka této jednokolejné trati je v současné době 97 km a v úseku Plzeň-Klatovy je elektrifikována v soustavě 25 kV/50 Hz. Maximální rychlost na trati je 90 km/h, traťová třída C3.

Zajímavostí trati je Špičácký tunel, otevřený 11.10.1877, který byl s délkou 1747 metrů do března 2007 nejdelším železničním tunelem v České republice.

Průběh trati Plzní

Trať opouští železniční stanici Plzeň hlavní nádraží jihozápadním směrem, který po překonání řeky Radbuzy, Prokopovy ulice a podchodu pro pěší mezi ulicemi Radobyčickou a Resslovou, stáčí směr k jihu. Přemosťuje železniční trať do Chebu a Domažlic a souběžnou čtyřproudou silnici U Trati a poté se zprava připojuje manipulační kolej z areálu ZZN. Následuje železniční zastávka Plzeň zastávka, která byla až do 20.5.1877 provizorním  konečným nádražím tehdejší železniční trati z Nýrska (úsek do Železné Rudy nebyl dosud dobudován). Následně v místech, kde trať vede prakticky v souběhu s Doudleveckou ulcií, byla kdysi plánována odbočka trati vlevo. Tato manipulační kolej měla překonat Doudlevckou uilci a mostem i řeku Radbuzu a měla vést do areálu bývalé papírny na Slovanech. Dále trať kříží Samaritskou ulici a mezi továrními areály v Doudlevcích se k ní zprava připojuje manipulační kolej, která jednou ze svých větví podchází železniční trať a tak oba areály spojuje. Následuje křížení s ulicí Vinohraskou a železniční zastávka Plzeň-Doudlevce. Trať se dále stáčí  k západu, přemosťuje ulici Edvarda Beneše a Českým údolím míří ke stejnojmenné vodní nádrži. V úrovni jižního okraje Borského parku je pod tratí podchod pro pěší. Trať dále podchází Klatovskou ulici a silniční přivaděč I/27. Následně trať kříží Dobřanskou ulici a stáčí se k jihu a překonává místní komunikaci a poté ústí do nádraží Plzeň-Valcha. Na jižním okraji nádraží dříve odbočovala dnes již zaniklá trať ke zdejším dolům směrem do Nýřan. Trať dále znovu překonává Dobřanskou ulici a poté ulici K Valše a následně podchází most spojující ulici U Černého mostu a ulici Osadní. Poté trať v Plzni-Lhotě překonává řeku Radbuzu, dvě místní komunikace a Šlovický potok. Následuje železniční zastávka Dobřany zastávka, která již však neleží na katastru města Plzně.

Fotogalerie