{"id":8240,"date":"2018-12-08T23:02:30","date_gmt":"2018-12-08T22:02:30","guid":{"rendered":"http:\/\/www.oplzni.eu\/?p=8240"},"modified":"2023-03-08T12:22:07","modified_gmt":"2023-03-08T11:22:07","slug":"tunely-ejpovice","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/?p=8240","title":{"rendered":"Tunely Ejpovice"},"content":{"rendered":"\n

Ejpovick\u00fd tunel je \u017eelezni\u010dn\u00ed tunel, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b v provozu, na trati 170 Praha\u2013Plze\u0148 mezi \u017eelezni\u010dn\u00ed stanic\u00ed ((Sou\u010d\u00e1st\u00ed stavby je zm\u011bna \u017eelezni\u010dn\u00ed zast\u00e1vky Ejpovice na stanici.<\/span>)) Ejpovice a \u017eelezni\u010dn\u00ed zast\u00e1vkou Plze\u0148 – Doubravka. Stavba tunelu, zapo\u010dat\u00e1 v roce 2013, je sou\u010d\u00e1st\u00ed modernizace z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti III. vnitrost\u00e1tn\u00edho tranzitn\u00edho \u017eelezni\u010dn\u00edho koridoru. Smyslem stavby tohoto tunelu bylo p\u0159edev\u0161\u00edm zkr\u00e1cen\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed trati z Prahy do Plzn\u011b o 6,1 km a zkr\u00e1cen\u00ed doby p\u0159epravy a\u017e o 9 minut ((Nov\u011b je ud\u00e1v\u00e1no zkr\u00e1cen\u00ed o 11 minut)), nebo\u0165 \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 ji\u017e nebude opisovat severn\u00ed oblouk k Chr\u00e1stu a \u00fadol\u00edm Berounky. St\u00e1vaj\u00edc\u00ed tra\u0165 v \u00faseku Plze\u0148-Doubravka a\u017e Chr\u00e1st bude po dokon\u010den\u00ed zru\u0161ena a \u00fasek Chr\u00e1st – Ejpovice bude p\u0159ebudov\u00e1n na jednokolejnou tra\u0165 propojuj\u00edc\u00ed tra\u0165 Praha-Plze\u0148 s trat\u00ed Chr\u00e1st-Radnice.<\/p>\n\n\n\n

Objednatelem stavby tunelu bylo Ministerstvo dopravy \u010cR resp. Spr\u00e1va \u017eelezni\u010dn\u00ed dopravn\u00ed cesty, s.o., dodavatelem na z\u00e1klad\u011b v\u00fdb\u011brov\u00e9ho \u0159\u00edzen\u00ed Sdru\u017een\u00ed MTS+SBT – MT\u00da Rokycany-Plze\u0148 (Metrostav a.s. a Subterra a.s.), projektantem SUDOP Praha a.s. a autorem realiza\u010dn\u00ed dokumentace tunelu pak Metroprojekt Praha a.s. Technick\u00fd dozor investora prov\u00e1d\u00ed Sdru\u017een\u00ed In\u017een\u00fdring dopravn\u00edch staveb a.s. a SATRA s.r.o. Geotechnologick\u00fd monitoring prov\u00e1d\u00ed Sdru\u017een\u00ed GEOtest a.s. a Angermeier Engineers s.r.o. Celkov\u00e1 p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e1 cena modernizace trati Rokycany-Plze\u0148, kter\u00e1 zahrnuje i stavbu tunel\u016f Ejpovice, \u010dinila 7 326 302 015 K\u010d, v\u00edt\u011bzn\u00e1 nab\u00eddka, kterou podalo sdru\u017een\u00ed firem Metrostav a.s. a Subterra a.s. \u010dinila 3 972 925 902 K\u010d. Maxim\u00e1ln\u011b 3 419 440 199 K\u010d je spolufinancov\u00e1no z Fondu soudr\u017enosti v r\u00e1mci Opera\u010dn\u00edho programu Doprava. N\u00e1rodn\u00ed spolufinancov\u00e1n\u00ed je realizov\u00e1no prost\u0159ednictv\u00edm St\u00e1tn\u00edho fondu dopravn\u00ed infrastruktury.<\/p>\n\n\n\n

Od 15. listopadu 2018 je ji\u017en\u00ed tubus tunelu ve zku\u0161ebn\u00edm provozu. Svoj\u00ed d\u00e9lkou cca 4150 metr\u016f je tunel nejdel\u0161\u00edm \u017eelezni\u010dn\u00edm tunelem v \u010cesk\u00e9 republice.<\/p>\n\n\n\n

Historie z\u00e1m\u011bru<\/h3>\n\n\n\n

Historie z\u00e1m\u011bru v\u00fdstavby tunelu byla spjata s histori\u00ed modernizace III. tranzitn\u00edho \u017eelezni\u010dn\u00edho koridoru na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky a jeho integrace do evropsk\u00e9 \u017eelezni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b. Tento z\u00e1m\u011br byl historicky upraven a podchycen v nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch dokumentech nap\u0159. v Z\u00e1sad\u00e1ch modernizace z roku 1992 pro \u010ceskoslovensko a v upraven\u00e9 podob\u011b z roku 1993 pro \u010ceskou republiku, ve Sm\u011brnici gener\u00e1ln\u00edho \u0159editele S\u017dDC \u010d. 16\/2005 – Z\u00e1sady modernizace a optimalizace vybran\u00e9 \u017eelezni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b \u010cesk\u00e9 republiky, v usnesen\u00ed vl\u00e1dy \u010d\u00edslo 145 z roku 2001 a v usnesen\u00ed vl\u00e1dy \u010d\u00edslo 885 z roku 2005 \u010di v Harmonogramu v\u00fdstavby dopravn\u00ed infrastruktury v letech 2008-2013 s aktualizac\u00ed pro roky 2010-2012 (2015).
Pr\u016fb\u011bh v\u00fdstavby<\/p>\n\n\n\n

2001<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Od listopadu 2001 do \u010dervna 2002 byla zpracov\u00e1na Studie proveditelnosti 3. tranzitn\u00edho koridoru Mosty u Jablunkova – Cheb st. hranice.<\/p>\n\n\n\n

2002<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Byly zpracov\u00e1ny \u00fazemn\u011b technick\u00e9 studie \u010cesk\u00fdch drah, Divize dopravn\u00ed cesty k optimalizaci tra\u0165ov\u00e9ho \u00faseku Praha Sm\u00edchov – Plze\u0148 zahrnuj\u00edc\u00ed objekty Tunel Homolka o d\u00e9lce 2400 metr\u016f, tunelu Chlum o d\u00e9lce 1300 metr\u016f, zast\u00e1vku Plze\u0148 – \u00dajezd, podchod k ulici Ke svat\u00e9mu Ji\u0159\u00ed a podchod v Moravsk\u00e9 ulici.<\/p>\n\n\n\n

2003<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V obdob\u00ed leden a\u017e \u0159\u00edjen 2003 byla zpracov\u00e1na p\u0159\u00edpravn\u00e1 Dokumentace pro \u00fazemn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed. Tehdej\u0161\u00ed z\u00e1m\u011br p\u0159edpokl\u00e1dal n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed term\u00edny:<\/p>\n\n\n\n

30. 4. 2004 \u2013 vyd\u00e1n\u00ed \u00fazemn\u00edho rozhodnut\u00ed a schv\u00e1len\u00ed p\u0159\u00edpravn\u00e9 dokumentace
31. 3. 2005 \u2013 ukon\u010den\u00ed v\u00fdb\u011brov\u00e9ho \u0159\u00edzen\u00ed
31. 10. 2005 \u2013 dokon\u010den\u00ed zpracov\u00e1n\u00ed projektu
1. 3. 2006 \u2013 zah\u00e1jen\u00ed stavby
30. 11. 2009 \u2013 ukon\u010den\u00ed stavby<\/p>\n\n\n\n

2004<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V obdob\u00ed od b\u0159ezna do \u010dervence 2004 byla provedena aktualizace Studie proveditelnosti 3. tranzitn\u00edho koridoru. V obdob\u00ed \u0159\u00edjen 2004 a\u017e duben 2005 bylo zpracov\u00e1no posouzen\u00ed dopadu na \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed (EIA).<\/p>\n\n\n\n

2005<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V dubnu 2005 vydalo Ministerstvo \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed pro \u00fasek Ejpovice-Plze\u0148 zahrnuj\u00edc\u00ed stavbu tunel\u016f stanovisko k posouzen\u00ed vlivu proveden\u00ed z\u00e1m\u011bru na \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

2006<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V kv\u011btnu 2006 bylo pro vyd\u00e1no \u00fazemn\u00ed rozhodnut\u00ed a d\u00e1le provedena druh\u00e1 aktualizace Studie proveditelnosti 3. tranzitn\u00edho koridoru. Od b\u0159ezna 2006 do \u0159\u00edjna 2007 byla spole\u010dnost\u00ed SUDOP Praha a.s. a Metroprojekt Praha a.s. zpracov\u00e1na projektov\u00e1 dokumentace pro stavebn\u00ed povolen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

2008<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V srpnu 2008 do\u0161lo ke zm\u011bn\u011b \u00fazemn\u00edho rozhodnut\u00ed. V n\u00e1vaznosti na to byl obdob\u00ed \u0159\u00edjen a\u017e listopad 2008 zpracov\u00e1n dodatek p\u0159\u00edpravn\u00e9 dokumentace a byla dopracov\u00e1na druh\u00e1 aktualizace Studie proveditelnosti 3. tranzitn\u00edho koridoru. Sou\u010dasn\u011b s t\u00edm byl v roce 2008 zah\u00e1jen v\u00fdkup pot\u0159ebn\u00fdch pozemk\u016f.<\/p>\n\n\n\n

2009<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V obdob\u00ed b\u0159ezen a\u017e z\u00e1\u0159\u00ed 2009 byl zpracov\u00e1n dodatek projektu stavby a rovn\u011b\u017e v obdob\u00ed listopad 2009 a\u017e srpen 2010 studie proveditelnosti pro tra\u0165 Praha Sm\u00edchov – Plze\u0148.<\/p>\n\n\n\n

2010<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Pro \u010d\u00e1st stavby modernizace trati Rokycany – Plze\u0148 bylo vyd\u00e1no stavebn\u00ed povolen\u00ed. Tato povolen\u00ed v\u0161ak nezahrnovala \u00fasek zahrnuj\u00edc\u00ed stavbu tunel\u016f. N\u00e1sledn\u011b v\u0161ak byly v\u0161echny p\u0159\u00edpravn\u00e9 pr\u00e1ce zastaveny. Podm\u00ednkou pro pokra\u010dov\u00e1n\u00ed bylo nalezen\u00ed \u00faspor ve v\u00fd\u0161i cca 10 %.<\/p>\n\n\n\n

2011<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V b\u0159eznu 2011 do\u0161lo k \u00faprav\u011b po\u017e\u00e1rn\u011b bezpe\u010dnostn\u00edho \u0159e\u0161en\u00ed tunel\u016f.<\/p>\n\n\n\n

2012<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V \u00fanoru 2012 bylo dokon\u010deno zpracov\u00e1n\u00ed zad\u00e1vac\u00ed dokumentace na zhotovitele stavby 3 \u010d\u00e1sti tj. \u00fasek Ejpovice – Plze\u0148 Doubravka a dne 14.2.2012 zve\u0159ejn\u011bno v\u00fdb\u011brov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed na zhotovitele stavby. ((P\u016fvodn\u00ed p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e1 cena byla cca 7,5 mld. K\u010d, zat\u00edmco nakonec vysout\u011b\u017een\u00e1 cena byla 4,5 resp. 3,9 mld. K\u010d.<\/span>)) V z\u00e1\u0159\u00ed 2012 bylo pro tento \u00fasek vyd\u00e1no stavebn\u00ed povolen\u00ed, kter\u00e9 v\u0161ak nabylo pr\u00e1vn\u00ed moci a\u017e v kv\u011btnu 2013. Dne 10.7.2012 se uskute\u010dnilo otev\u0159en\u00ed ob\u00e1lek a 21. z\u00e1\u0159\u00ed 2012 prob\u011bhlo hodnocen\u00ed nab\u00eddek. V \u0159\u00edjnu 2012 byly t\u0159emi uchaze\u010di pod\u00e1ny n\u00e1mitky proti rozhodnut\u00ed o v\u00fdb\u011bru a v listopadu 2012 bylo v\u00fdb\u011brov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed dv\u011bma uchaze\u010di napadeno u \u00da\u0159adu pro ochranu hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 sout\u011b\u017ee.((V r\u00e1mci tendru podala nejni\u017e\u0161\u00ed nab\u00eddku firma Skanska s \u010d\u00e1stkou 4,75 mld. K\u010d, p\u0159i\u010dem\u017e v\u00fdsledn\u00e9 sdru\u017een\u00ed Metrostav a Subterra nab\u00eddlo cenu vy\u0161\u0161\u00ed. Sou\u010dasn\u011b s t\u00edm v\u0161ak nab\u00eddlo i alternativu za pou\u017eit\u00ed raz\u00edc\u00edho \u0161t\u00edtu s cenou 3,9 mld. K\u010d, co\u017e zad\u00e1n\u00ed umo\u017e\u0148ovalo. Tyto skute\u010dnosti byly p\u0159edm\u011btem \u0159\u00edzen\u00ed u \u00da\u0159adu pro ochranu hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 sout\u011b\u017ee.<\/span>))<\/p>\n\n\n\n

2013<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V dubnu 2013 vydal \u00da\u0159adu pro ochranu hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 sout\u011b\u017ee rozhodnut\u00ed, kter\u00fdm n\u00e1vrh navrhovatel\u016f zam\u00edtl. N\u00e1sledn\u011b byl proti tomuto rozhodnut\u00ed pod\u00e1n rozklad, kter\u00fd \u00da\u0159ad pro ochranu hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 sout\u011b\u017ee dne 12.7.2013 rovn\u011b\u017e zam\u00edtl. 17.7.2013 byla podeps\u00e1na smlouva o d\u00edlo se zhotovitelem, kter\u00fdm se stalo sdru\u017een\u00ed firem sdru\u017een\u00ed Metrostav a.s. a Subterra a.s. Dne 9. 8. 2013 prob\u011bhlo p\u0159ed\u00e1n\u00ed staveni\u0161t\u011b a 30. 9. 2013 byla v\u00fdstavba zah\u00e1jena skr\u00fdvkou ornice v m\u00edst\u011b hlouben\u00e9ho \u00faseku tunelu na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b vrchu Homolka u Ky\u0161ic. Dne 15. 11. 2013 prob\u011bhlo slavnostn\u00ed zah\u00e1jen\u00ed stavby p\u0159ed industri\u00e1ln\u00edm parkem Ejpovice.<\/p>\n\n\n\n

2014<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Prob\u00edhaj\u00ed p\u0159\u00edpravn\u00e9 pr\u00e1ce a p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00e1chrann\u00fd archeologick\u00fd v\u00fdzkum. Od ledna do z\u00e1\u0159\u00ed 2014 prob\u011bhlo v\u00fdb\u011brov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed na technick\u00fd dozor investora a od kv\u011btna 2014 do b\u0159ezna 2015 v\u00fdb\u011brov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed na geotechnologick\u00fd monitoring.<\/p>\n\n\n\n

2015<\/strong><\/p>\n\n\n\n

23. 1. 2015 byl pok\u0159t\u011bn razic\u00ed \u0161t\u00edt a 31. 1. 2015 byla zah\u00e1jena ra\u017eba ji\u017en\u00edho tubusu tunelu.
30. 3. 2015 bylo vyra\u017eeno 150 metr\u016f. Hornina byla odv\u00e1\u017eena do lomu u Ky\u0161ic.
12. 5. 2015 byl osazen dvoust\u00fd prstenec, vyra\u017eeno tedy bylo p\u0159es 400 metr\u016f.
15. 6. 2015 byl vyra\u017een prvn\u00ed kilometr tubusu.
27. 9. 2015 byl vyra\u017eeno cca 2100 metr\u016f tunelu.
V \u0159\u00edjnu 2015 byl proveden odst\u0159el sk\u00e1ly p\u0159ed z\u00e1padn\u00edm port\u00e1lem tunel\u016f.
6. 12. 2015 byl instalov\u00e1n provizorn\u00ed silni\u010dn\u00ed most v ulici Hlavn\u00ed, kter\u00e1 spojuje m\u011bstskou \u010d\u00e1sti Plzn\u011b \u00dajezd a Bukovec. Tento most chr\u00e1nil tuto dopravn\u00ed komunikaci, po kter\u00e9 byla mimo jin\u00e9 vedena i m\u011bstsk\u00e1 autobusov\u00e1 doprava, v dob\u011b, kdy byla v t\u00e9to geologicky komplikovan\u00e9 oblasti prov\u00e1d\u011bna ra\u017eba tunel\u016f.<\/p>\n\n\n\n

2016<\/strong><\/p>\n\n\n\n

12. 1. 2016 bylo vyra\u017eeno 3000 metr\u016f ji\u017en\u00edho tubusu.
30. 5. 2016 bylo vyra\u017eeno 4000 metr\u016f ji\u017en\u00edho tubusu a byla p\u0159ipravena pror\u00e1\u017eka.
7. 6. 2016 byla provedena pror\u00e1\u017eka ji\u017en\u00edho tubusu na z\u00e1padn\u00edm port\u00e1lu tunelu.
15. 12. 2016 bylo vyra\u017eeno 1008 metr\u016f severn\u00edho tubusu.<\/p>\n\n\n\n

2017<\/strong><\/p>\n\n\n\n

16. 1. 2017 bylo vyra\u017eeno 1500 metr\u016f severn\u00edho tubusu.
V dubnu 2017 za\u010daly pr\u00e1ce na bezpe\u010dnostn\u00edch propojk\u00e1ch mezi tubusy.
2. 5. 2017 bylo vyra\u017eeno t\u00e9m\u011b\u0159 3000 metr\u016f severn\u00edho tubusu.
26. 9. 2017 byla provedena tzv. mal\u00e1 pror\u00e1\u017eka.
7. 10. 2017 byl prora\u017een severn\u00ed tubus tunelu.<\/p>\n\n\n\n

2018<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V lednu 2018 prob\u011bhlo postupn\u00e9 rozebr\u00e1n\u00ed a likvidace raz\u00edc\u00edho \u0161t\u00edtu.
V l\u00e9t\u011b 2018 prob\u00edhaly p\u0159\u00edpravn\u00e9 pr\u00e1ce pro uveden\u00ed do provozu, zejm\u00e9na pokl\u00e1dka kolej\u00ed, na stavb\u011b se pracovalo denn\u011b v\u010detn\u011b no\u010dn\u00edch sm\u011bn.
Dokon\u010dov\u00e1n\u00ed kolej\u00ed v ji\u017en\u00edm tubusu.
Dne 15. 11. 2018 byl do zku\u0161ebn\u00edho provozu uveden ji\u017en\u00ed tubus, tunelem za\u010daly jezdit n\u00e1kladn\u00ed vlaky.
Dne 16. 11. 2018 projel ji\u017en\u00edm tubusem prvn\u00ed vlak s cestuj\u00edc\u00edmi a tunel byl slavnostn\u011b otev\u0159en, tunelem za\u010daly proj\u00ed\u017ed\u011bt i pravideln\u00e9 vlaky ve sm\u011bru z Plzn\u011b, v protism\u011bru maj\u00ed za\u010d\u00edt jezdit od 17. 11.
Dne 7.12.2018 otev\u0159en severn\u00ed tubus tunelu.<\/p>\n\n\n\n

Technologie v\u00fdstavby<\/h3>\n\n\n\n

Oba tubusy byly ra\u017eeny pomoc\u00ed razic\u00edho \u0161t\u00edtu TBM S 799, kter\u00fd byl dne 23.1.2015 pojmenov\u00e1n jako Viktorie. Vyroben byl firmou Herrenknecht a stavba\u0159\u016fm p\u0159ed\u00e1n 25. 6. 2014 v n\u011bmeck\u00e9m Schwanau. Celkov\u00e1 d\u00e9lka stroje \u010dinila 110 metr\u016f, hmotnost 1800 t, ra\u017een\u00fd pr\u016fm\u011br \u010dinil 9,89 metru, v\u00fdkon motoru 3 600 kW, maxim\u00e1ln\u00ed krout\u00edc\u00ed moment 27 658 kNm a po\u010det ot\u00e1\u010dek 0 a\u017e 4,5 za minutu.<\/p>\n\n\n\n

Parametry tunelu<\/h3>\n\n\n\n

V\u00fdvoj technick\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed<\/strong><\/p>\n\n\n\n

P\u016fvodn\u00edm technick\u00fdm \u0159e\u0161en\u00edm z roku 2003 byla stavba jednotubusov\u00e9ho dvojkolejn\u00e9ho tunelu, rozd\u011blen\u00e9ho zhruba v polovin\u011b hloubenou stavebn\u00ed j\u00e1mou na v\u00fdchodn\u00ed tunel Homolka a z\u00e1padn\u00ed tunel Chlum. Toto \u010dlen\u011bn\u00ed se zachovalo i po proveden\u00fdch zm\u011bn\u00e1ch, nebo\u0165 stavba m\u011bla b\u00fdt i nad\u00e1le rozd\u011blena do\u010dasnou hloubenou st\u0159edovou stavebn\u00ed j\u00e1mou. Oba tunely m\u011bly b\u00fdt odd\u011bleny otev\u0159en\u00fdm z\u00e1\u0159ezem s um\u00edst\u011bn\u00edm 400 metr\u016f dlouh\u00e9 \u017eelezni\u010dn\u00ed zast\u00e1vky Plze\u0148 – \u00dajezd. Pro stavbu tunelu m\u011bla b\u00fdt pou\u017eita tzv. Nov\u00e1 rakousk\u00e1 tunelovac\u00ed metoda. Soub\u011b\u017en\u011b s tunelem Homolka byl severn\u011b od n\u011bj um\u00edst\u011bn men\u0161\u00ed evakua\u010dn\u00ed tunel. \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 m\u011bla b\u00fdt \u0159e\u0161ena na klasick\u00e9m \u0161t\u011brkov\u00e9m kolejov\u00e9m lo\u017ei.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159i zpracov\u00e1n\u00ed projektov\u00e9 dokumentace pro stavebn\u00ed povolen\u00ed v roce 2006-2007 do\u0161lo z rozhodnut\u00ed Magistr\u00e1tu m\u011bsta Plzn\u011b ke zru\u0161en\u00ed zast\u00e1vky Plze\u0148 – \u00dajezd, \u010d\u00edm\u017e se zlep\u0161ily v\u00fd\u0161kov\u00e9 a sm\u011brov\u00e9 pom\u011bry stavby, ((P\u016fvodn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed se zast\u00e1vkou Plze\u0148-\u00dajezd vy\u017eadovalo takov\u00e9 v\u00fd\u0161kov\u00e9 veden\u00ed trati, \u017ee by pro n\u00e1kladn\u00ed vlaky s ton\u00e1\u017e\u00ed p\u0159es 2300 t pro sm\u011br od Prahy a 2100 t od Plzn\u011b muselo b\u00fdt nasazeno dal\u0161\u00ed hnac\u00ed vozidlo.<\/span>)) Odpadl tak\u00e9 hlavn\u00ed d\u016fvod pro rozd\u011blen\u00ed na v\u00fdchodn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st. M\u00edsto p\u016fvodn\u011b uva\u017eovan\u00e9ho tunelu dvoukolejn\u00e9ho bylo rozhodnuto vybudovat dva jednokolejn\u00e9 tunely (ji\u017en\u00ed tubus z\u016fst\u00e1v\u00e1 prakticky ve stejn\u00e9 trase jako p\u016fvodn\u011b zam\u00fd\u0161len\u00fd dvoukolejn\u00fd tunel, druh\u00fd je um\u00edst\u011bn severn\u011bji). Tyto tunelov\u00e9 tubusy m\u011bly b\u00fdt vybaveny 14 vz\u00e1jemn\u00fdmi propojkami pro p\u0159\u00edpadnou evakuaci, d\u00e1le m\u011bly b\u00fdt vybudov\u00e1ny dv\u011b po\u017e\u00e1rn\u00ed n\u00e1dr\u017ee, \u00fanikov\u00e1 \u0161achta se dv\u011bma schodi\u0161ti, evakua\u010dn\u00ed v\u00fdtah, bezpe\u010dnostn\u00ed tunelov\u00e9 v\u00fdklenky, heliport, kamerov\u00fd syst\u00e9m, nadzemn\u00ed hydranty \u010di zavodn\u011bn\u00e9 po\u017e\u00e1rn\u00ed potrub\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

V roce 2009 byla dodatkem k projektu zm\u011bn\u011bna j\u00edzdn\u00ed dr\u00e1ha ze \u0161t\u011brkov\u00e9ho lo\u017ee na pevnou.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159i revizi po\u017e\u00e1rn\u011b technick\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed tunel\u016f v roce 2011 byl redukov\u00e1n po\u010det tunelov\u00fdch propojek z 14 na 8, zru\u0161eny po\u017e\u00e1rn\u00ed n\u00e1dr\u017ee, v\u00fdtah, druh\u00e9 schodi\u0161t\u011b, heliport a redukov\u00e1n kamerov\u00fd syst\u00e9m. Vybudovan\u00e1 svisl\u00e1 \u0161achta by m\u011bla slou\u017eit pouze pro technologick\u00e9 \u00fa\u010dely.<\/p>\n\n\n\n

Na z\u00e1klad\u011b vybran\u00e9 nab\u00eddky zhotovitele, kter\u00e1 po\u010d\u00edtala s u\u017eit\u00edm technologie Tunnel Boring Machine (TBM), odpadla pot\u0159eba bezpe\u010dnostn\u00edch i trak\u010dn\u00edch v\u00fdklenk\u016f. Hlouben\u00e1 st\u0159edov\u00e1 j\u00e1ma v prostoru mezi ulicemi Hlavn\u00ed a K \u00favozu byla nahrazena kruhovou pilotovu \u0161achtou.<\/p>\n\n\n\n

Parametry realizovan\u00e9 stavby<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Tunelov\u00fd komplex je tvo\u0159en dv\u011bma tunelov\u00fdmi tubusy o vnit\u0159n\u00edm pr\u016fm\u011bru 8,7 metru. Severn\u00ed tunelov\u00fd tubus m\u00e1 d\u00e9lku 4174,2 metr\u016f (4143 m ra\u017een\u00fdch, 31,2 m hlouben\u00fdch), ji\u017en\u00ed 4150 metr\u016f (4110 m ra\u017een\u00fdch, 40 m hlouben\u00fdch). Maxim\u00e1ln\u00ed osov\u00e1 vzd\u00e1lenost tubus\u016f je 48 metr\u016f. Oba tunelov\u00e9 tubusy jsou vz\u00e1jemn\u011b propojeny maxim\u00e1ln\u011b po 490 metrech osmi tunelov\u00fdmi propojkami, umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00edmi evakuaci cestuj\u00edc\u00edch do druh\u00e9ho tunelov\u00e9ho tubusu.<\/p>\n\n\n\n

Ost\u011bn\u00ed ka\u017ed\u00e9ho tubusu je tvo\u0159eno betonov\u00fdm prstencem o vn\u011bj\u0161\u00edm\/vnit\u0159n\u00edm pr\u016fm\u011bru 9,5\/8,7 metr\u016f, skl\u00e1daj\u00edc\u00edho se ze sedmi z\u00e1kladn\u00edch segment\u016f a jednoho v\u00e1zac\u00edho. D\u00e9lka jednoho prstence je 2 metry a hmotnost 60 013 kg. Prstence byly vyrobeny v are\u00e1lu firmy Armado v D\u00fd\u0161in\u011b, nedaleko vlastn\u00ed stavby tunel\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Odhad celkov\u011b vyt\u011b\u017een\u00e9ho mno\u017estv\u00ed horniny \u010din\u00ed 600 tis\u00edc m3.<\/p>\n\n\n\n

Vjezdov\u00fd (v\u00fdchodn\u00ed port\u00e1l) se nach\u00e1z\u00ed na stani\u010den\u00ed 95,850 km trati Praha-Plze\u0148 severn\u011b od obce Ky\u0161ice. D\u00e1le stavba pokra\u010duje dv\u011bma tunelov\u00fdmi tubusy p\u0159ibli\u017en\u011b z\u00e1padn\u00edm sm\u011brem, kde se pod masivem vrchu Chlum st\u00e1\u010d\u00ed v r\u00e1diu 1785 m k jihoz\u00e1padu a na kilometru 100 vy\u00fas\u0165uje v\u00fdjezdov\u00fdm (z\u00e1padn\u00edm) port\u00e1lem.<\/p>\n\n\n\n

V tunelu je po cel\u00e9 d\u00e9lce polo\u017eena pevn\u00e1 j\u00edzdn\u00ed dr\u00e1ha, \u010d\u00edm\u017e jde o nejdel\u0161\u00ed \u00fasek \u017eelezni\u010dn\u00ed pevn\u00e9 j\u00edzdn\u00ed dr\u00e1hy v \u010cesk\u00e9 republice.<\/p>\n\n\n\n

Parametry \u017eelezni\u010dn\u00ed trati<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Tunel byl navr\u017een tak, aby budovan\u00e1 tra\u0165 vyhovoval Evropsk\u00e9 dohod\u011b o mezin\u00e1rodn\u00edch \u017eelezni\u010dn\u00edch magistr\u00e1l\u00e1ch a Evropsk\u00e9 dohod\u011b o nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch tras\u00e1ch mezin\u00e1rodn\u00ed kombinovan\u00e9 p\u0159epravy a souvisej\u00edc\u00edch objektech[30], v\u011bnovan\u00fdch hlavn\u00edm trat\u00edm v Evrop\u011b. Po skon\u010den\u00ed zku\u0161ebn\u00edho provozu by nejvy\u0161\u0161\u00ed tra\u0165ov\u00e1 rychlost by m\u011bla \u010dinit 160 km\/h, p\u0159echodnost kolejov\u00fdch vozidel by m\u011bla vyhovovat tra\u0165ov\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b D4 dle Mezin\u00e1rodn\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed unie, prostorov\u00e1 pr\u016fchodnost podle lo\u017en\u00e9 m\u00edry UIC-GB. V\u00fdhledov\u011b by m\u011bla tra\u0165 spl\u0148ovat i po\u017eadavky pro tra\u0165ovou rychlost 200 km\/h. Touto rychlost\u00ed by zde m\u011bly jezdit nov\u011b nakupovan\u00e9 lokomotivy \u010cD, kter\u00e9 jsou na tuto rychlost uzp\u016fsoben\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Zdroje<\/h3>\n\n\n\n