{"id":65,"date":"2010-12-28T20:24:07","date_gmt":"2010-12-28T19:24:07","guid":{"rendered":"http:\/\/www.oplzni.eu\/?p=65"},"modified":"2012-12-23T22:34:56","modified_gmt":"2012-12-23T21:34:56","slug":"kostel-sv-jana-nepomuckeho","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/?p=65","title":{"rendered":"Kostel sv. Jana Nepomuck\u00e9ho"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/a><\/p>\n

Kostel svat\u00e9ho Jana Nepomuck\u00e9ho v Plzni a jeho historie je pevn\u011b spojena s p\u016fsoben\u00edm Kongregace Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00edho Vykupitele (CSsR), tedy Otc\u016f Redemptorist\u016f v Plzni. Nach\u00e1z\u00ed se v Plzni na rohu Klatovsk\u00e9 ulice a Chodsk\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed.<\/p>\n

Historie<\/h6>\n

\u0158\u00e1d p\u0159ich\u00e1z\u00ed do Plzn\u011b roku 1907 a ji\u017e v roce 1909 disponuje p\u0159ipraven\u00fdmi pl\u00e1ny na stavbu nejen kostela, ale i p\u0159ilehl\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera, jeho\u017e v\u00fdstavba v\u0161ak byla zah\u00e1jena a\u017e v roce 1930. Vlastn\u00ed stavba kostela podle stavebn\u00edch pl\u00e1n\u016f architekt\u016f Jana Svobody a Franti\u0161ka Stalmachera, realizovan\u00e1 plze\u0148skou stavebn\u00ed firmou M\u00fcler a Kapsa, byla zapo\u010data roku 1910 na sv\u00e1tek sv. Jana Nepomuck\u00e9ho posv\u011bcen\u00edm z\u00e1kladn\u00edho kamene. Ji\u017e roku 1911 byla dokon\u010dena v\u010detn\u011b obou v\u011b\u017e\u00ed a kostel byl 22. \u0159\u00edjna 1911 vysv\u011bcen.<\/p>\n

V roce 2005 byla dokon\u010dena gener\u00e1ln\u00ed oprava interi\u00e9ru i exteri\u00e9ru v\u010detn\u011b opravy varhan z obdob\u00ed romantismu a instalov\u00e1na ozdobn\u00e1 m\u0159\u00ed\u017e odd\u011bluj\u00edc\u00ed vstupn\u00ed prostory a chr\u00e1mov\u00e9 lodi. Dne 1. z\u00e1\u0159\u00ed 2007 se kostel sv. Jana Nepomuck\u00e9ho stal farn\u00edm kostelem nov\u011b z\u0159\u00edzen\u00e9 farnosti Plze\u0148-Bory.<\/p>\n

Popis stavby a interi\u00e9ru<\/h6>\n

Stavba kostela v pseudorom\u00e1nsk\u00e9m slohu je dlouh\u00e1 v\u00edce ne\u017e 50 metr\u016f a m\u00e1 trojlodn\u00ed dispozici. Dominantou 34 metr\u016f dlouh\u00e9 hlavn\u00ed lod\u011b je olt\u00e1\u0159 sv. Jana Nepomuck\u00e9ho, vyroben\u00fd Franti\u0161kem Kade\u0159\u00e1bkem z Prahy dle n\u00e1vrhu prof. Jana Kastnera. Od stejn\u00fdch autor\u016f jsou i olt\u00e1\u0159e Panny Marie ustavi\u010dn\u00e9 Pomoci a sv. Josefa v bo\u010dn\u00edch lod\u00edch. Interi\u00e9r d\u00e1le zdob\u00ed \u0161tukov\u00e1 v\u00fdzdoba od Myslbekova \u017e\u00e1ka Vojt\u011bcha \u0160\u00edpa a vitr\u00e1\u017eov\u00e1 okna s motivy sv\u011btc\u016f((Sv. Ane\u017eka \u010cesk\u00e1, sv. Benedikt, sv. Cyril, sv. Metod\u011bj, sv. Kosma, sv. Dami\u00e1n, sv. Jan Nepomuck\u00fd, sv. Josef, sv. ludmila, sv. Norbert, sv. Prokop, sv. V\u00e1clav, sv. V\u00edt, sv. Vojt\u011bch, sv. Zikmund, v presbyt\u00e1\u0159i se symboly evangelist\u016f a holubic\u00ed coby symbolem Ducha svat\u00e9ho.)) v\u010detn\u011b rozm\u011brn\u00fdch oken v \u010delech transeptu. K\u016fr je p\u0159\u00edstupn\u00fd po schodi\u0161ti po prav\u00e9 stran\u011b. Zaj\u00edmavost\u00ed kostela je Zp\u011bvn\u00ed s\u00ed\u0148 vybudovan\u00e1 po lev\u00e9 stran\u011b pod k\u016frem, a to v souvislosti s vynikaj\u00edc\u00ed scholou \u201eU Redemptorist\u016f\u201c. Je zde um\u00edst\u011bno druh\u00e9 schodi\u0161t\u011b na k\u016fr. Vstupn\u00ed port\u00e1l kostela m\u00e1 t\u0159i vchody. Na lev\u00e9 stran\u011b presbyteria se nach\u00e1z\u00ed sakristie s malou p\u0159eds\u00ed\u0148kou, odkud vedou schody do Dru\u017einsk\u00e9 kaple nad sakristi\u00ed.<\/p>\n

Zvony<\/h6>\n

Dominantou stavby na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b jsou dv\u011b 63 metr\u016f vysok\u00e9 v\u011b\u017ee, kter\u00e9 byly p\u0159i dokon\u010den\u00ed osazeny \u010dty\u0159mi zvony: Jan Nepomuck\u00fd o v\u00e1ze 25 cent\u016f, Alfons, Gerard a Klement o v\u00e1ze 16 cent\u016f, Panna Marie Ustavi\u010dn\u00e9 Pomoci o v\u00e1ze 12 cent\u016f a posledn\u00ed Josef o v\u00e1ze 8 cent\u016f. Zvony zhotovila firma D\u011bpold z Prahy a nalad\u011bny byly podle benediktinsk\u00fdch zvon\u016f v Jeruzal\u00e9m\u011b. Do Plzn\u011b byly p\u0159ivezeny 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1911 a o p\u011bt dn\u00ed pozd\u011bji byly usazeny na v\u011b\u017e.
\nV roce 1917 byly zvony Josef a Jan zrekv\u00edrov\u00e1ny pro vojensk\u00e9 \u00fa\u010dely. V roce 1929 byly ulity nov\u00e9 zvony plze\u0148skou d\u00edlnou Rudolfa Pernera, kter\u00e1 rovn\u011b\u017e instalovala jejich elektrick\u00fd pohon. Za 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky do\u0161lo op\u011bt ke zrekv\u00edrov\u00e1n\u00ed zvon\u016f, tentokr\u00e1te v\u0161ech. Dnes je na v\u011b\u017ei kostela osazen jedin\u00fd zvon v\u00e1\u017e\u00ed 600 kg a nesouc\u00ed jm\u00e9no Maria Anna. Ten d\u00edky daru JUDr. Anny Fremundov\u00e9 z Plzn\u011b zhotovila zvona\u0159sk\u00e1 d\u00edlna v Brodku u P\u0159erova[3].<\/p>\n

Plze\u0148sk\u00e9 jesli\u010dky<\/h6>\n

V orato\u0159i pod Dru\u017einskou kapl\u00ed jsou um\u00edst\u011bny origin\u00e1ln\u00ed Plze\u0148sk\u00e9 jesli\u010dky vytvo\u0159en\u00e9 v letech 1947\u20131950 ak. socha\u0159em Franti\u0161kem Barto\u0161em v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 dle n\u00e1vrhu architekta Jana V. \u010cerm\u00e1ka z roku 1943. Popud k vytvo\u0159en\u00ed jesli\u010dek, jejich\u017e \u00fast\u0159edn\u00ed my\u0161lenkou je \u201ePlze\u0148sko se klan\u00ed narozen\u00e9mu Spasiteli\u201d dal rektor plze\u0148sk\u00e9 koleje redemptorist\u016f P. V\u00e1clav Jaloveck\u00fd.
\nPrvn\u00ed skupinu vlevo tvo\u0159\u00ed sv. Bartolom\u011bj, za t\u00edm \u0159editel prvn\u00ed \u010desk\u00e9 \u0161koly v Plzni Jan Rychta\u0159\u00edk p\u0159iv\u00e1d\u00ed \u0161kol\u00e1ky, d\u00e1le v pozad\u00ed profesor Josef Franti\u0161ek Smetana, starosta Franti\u0161ek Pech\u00e1\u010dek, Josef V\u00e1clav Sl\u00e1dek, Karel Klostermann a Josef Kajet\u00e1n Tyl. Druh\u00e1 skupina vlevo je tvo\u0159ena sladovn\u00edky, kovopracovn\u00edky \u0160kodov\u00fdch z\u00e1vod\u016f a nakonec ponocn\u00fdm s halapartnou. Prvn\u00ed skupina vpravo p\u0159edstavuje plze\u0148sk\u00e9 venkovanky s profesorem Franti\u0161kem Hru\u0161kou, druh\u00e1 skupina vpravo sedl\u00e1ky.<\/p>\n

Fotogalerie<\/h6>\n