{"id":63,"date":"2010-12-28T20:23:44","date_gmt":"2010-12-28T19:23:44","guid":{"rendered":"http:\/\/www.oplzni.eu\/?p=63"},"modified":"2012-12-15T12:30:58","modified_gmt":"2012-12-15T11:30:58","slug":"kostel-sv-jiri","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/?p=63","title":{"rendered":"Kostel sv. Ji\u0159\u00ed"},"content":{"rendered":"
\"Kostel
Kostel sv. Ji\u0159\u00ed od z\u00e1padu<\/figcaption><\/figure>\n

Okolnosti zalo\u017een\u00ed kostela jsou op\u0159edeny \u0159adou nejasnost\u00ed a pochybnost\u00ed, nebo\u0165 neexistuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 zpr\u00e1vy z t\u00e9 doby. Z tohoto d\u016fvodu existuje cel\u00e1 \u0159ada hypot\u00e9z v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed se k dob\u011b vzniku kostela sv. Ji\u0159\u00ed. Nej\u010dast\u011bji je vznik kostela spojov\u00e1n s n\u00e1vratem pra\u017esk\u00e9ho biskupa Vojt\u011bcha z exilu v listopadu roku 992. Legenda prav\u00ed, \u017ee p\u0159i n\u00e1vratu z \u0158\u00edma zanechal v Kostelci Panny Marie nedaleko Plzn\u011b (dne\u0161n\u00edho Star\u00e9ho Plzence) dvan\u00e1ct bratr\u016f benediktin\u016f, pro kter\u00e9 n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku zalo\u017eil v B\u0159evnov\u011b prvn\u00ed mu\u017esk\u00fd kl\u00e1\u0161ter v \u010cech\u00e1ch, kam brat\u0159i ode\u0161li v \u00fanoru 993. Dosud se v\u0161ak nepoda\u0159ilo prok\u00e1zat \u010di vylou\u010dit, \u017ee Kostelcem zmi\u0148ovan\u00fdm v Pulkavov\u011b kronice ze 14. stolet\u00ed, byl dne\u0161n\u00ed kostel sv. Ji\u0159\u00ed. P\u0159evl\u00e1d\u00e1 v\u0161ak n\u00e1zor, podpo\u0159en\u00fd \u0159adou poznatk\u016f a indici\u00ed, \u017ee se jedn\u00e1 o pouhou legendu ((Danou problematikou se pom\u011brn\u011b ob\u0161\u00edrn\u011b zab\u00fdv\u00e1 Anton\u00edn Mach\u00e1\u010dek v \u010dl\u00e1nku O vyu\u017eit\u00ed slohov\u00fdch znak\u016f k posouzen\u00ed st\u00e1\u0159\u00ed kostelce sv. Ji\u0159\u00ed ve sborn\u00edku Mil\u00e9nium kostela sv. Ji\u0159\u00ed v Doubravce v Plzni)). Je v\u0161ak prakticky nere\u00e1ln\u00e9 aby za 4 zimn\u00ed m\u011bs\u00edce mezi p\u0159\u00edchodem brat\u0159\u00ed a jejich n\u00e1sledn\u00fdm odchodem do B\u0159evnova byl kl\u00e1\u0161te\u0159\u00edk s kostelem vybudov\u00e1n. Jin\u00e1 z teori\u00ed vych\u00e1z\u00ed z toho, \u017ee kostel byl sou\u010d\u00e1st\u00ed st\u0159edov\u011bk\u00e9 tvrze. Av\u0161ak n\u00e1lez cca 40 hrob\u016f z poloviny 11. stolet\u00ed v okol\u00ed h\u0159bitova tuto domn\u011bnku v\u00edcem\u00e9n\u011b vyvrac\u00ed, nebo\u0165 by tyto hroby byly situov\u00e1ny p\u0159\u00edmo do prostoru tvrze, co\u017e je krajn\u011b nepravd\u011bpodobn\u00e9. Jin\u00e1 verze navazuje na svatovojt\u011b\u0161skou legendu s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee kostel s kl\u00e1\u0161te\u0159\u00edkem zde ji\u017e st\u00e1l. Josef kardin\u00e1l Beran ztoto\u017e\u0148uje nap\u0159. zmi\u0148ovan\u00fd kostel s kostelem Panny Marie v dne\u0161n\u00edm Star\u00e9m Plzenci.<\/p>\n

Historie<\/h6>\n

Nejpravd\u011bpodobn\u011bji vznikl p\u016fvodn\u00ed, pom\u011brn\u011b mal\u00fd obd\u00e9ln\u00edkov\u00fd kostel snad i s orato\u0159\u00ed a v\u011b\u017e\u00ed na konci 12. stolet\u00ed. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o kostelu poch\u00e1z\u00ed a\u017e roku 1361 kdy byl 31. b\u0159ezna ustanoven far\u00e1\u0159em Fr\u00e1na z Chr\u00e1stu ((Mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b star\u0161\u00ed p\u00edsemnou zm\u00ednkou je soupis pape\u017esk\u00fdch des\u00e1tk\u016f z roku 1352, kde je zmi\u0148ov\u00e1na farnost Kostelec)). V tomto obdob\u00ed (kolem roku 1350) byla provedena prvn\u00ed v\u00fdznamn\u00e1 p\u0159estavba kostela, kdy do\u0161lo k prostorov\u00e9mu roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed kostela posunut\u00edm severn\u00ed zdi. Otisk p\u016fvodn\u00edho um\u00edst\u011bn\u00ed t\u00e9to zdi je patrn\u00fd dodnes na podlaze kostela. Z p\u016fvodn\u00edho kostela se dochovala apsida. Z doby t\u00e9to prvn\u00ed p\u0159estavby se dochovaly i dva sanktu\u00e1\u0159e. Nov\u011b vzniklo i gotick\u00e9 presbyterium.
\nZa husitsk\u00fdch v\u00e1lek, a zejm\u00e9na tak v dob\u011b oble\u017een\u00ed Plzn\u011b v letech 1433-1434, byl kostel t\u011b\u017ece po\u0161kozen a po dlouhou dobu le\u017eel v rozvalin\u00e1ch. 26. srpna 1475 byly kostelu ud\u011bleny odpustky na opravu a p\u0159estavbu tohoto kostela ((Doslova na kostel sv. Ji\u0159\u00ed a sv. Vojt\u011bcha, a\u010dkoliv nikdy p\u0159edn\u00edm ani nikdy pozd\u011bji nen\u00ed zasv\u011bcen\u00ed sv. Vojt\u011bcha zmi\u0148ov\u00e1no)), se kterou bylo zapo\u010dato v roce 1480. B\u011bhem t\u011bchto oprav byla vybudov\u00e1na v\u011b\u017e p\u0159i ji\u017en\u00edm boku lodi kostela. V\u011b\u017e byla kamenn\u00e1, s navazuj\u00edc\u00edm d\u0159ev\u011bn\u00fdm patrem se zvonovou stolic\u00ed. P\u0159ibli\u017enou podobu zachycuje vyobrazen\u00ed na antipendiu olt\u00e1\u0159n\u00ed mensy. Kostel rovn\u011b\u017e dostal nov\u00fd olt\u00e1\u0159, jeho\u017e kamenn\u00fd sokl byl pozd\u011bji vyu\u017eit p\u0159i stavb\u011b nov\u00e9ho barokn\u00edho olt\u00e1\u0159e.<\/p>\n

Na konci 15. stolet\u00ed propuk\u00e1 spor o patron\u00e1tn\u00ed pr\u00e1vo ((pr\u00e1vo dosazov\u00e1n\u00ed far\u00e1\u0159e)) nad kostelem, kter\u00e9 bylo dosud v dr\u017een\u00ed opat\u016f b\u0159evnovsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera. Vlekl\u00e9 spory, kter\u00e9 \u00fastily nap\u0159\u00edklad v br\u00e1n\u011bn\u00ed opravovat kostel apod., byly skon\u010deny roku 1540, kdy m\u011bsto Plze\u0148 vykupuje majetky od sv\u00e1rliv\u00fdch majitel\u016f obce T\u00fdnec, obec vysidluje a ta zanedlouho pot\u00e9 zanik\u00e1. Roku 1565 kupuje Plze\u0148 patron\u00e1tn\u00ed podac\u00ed pr\u00e1vo ke kostelu sv. Ji\u0159\u00ed od b\u0159evnovsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera. N\u00e1sledn\u011b je zru\u0161ena zdej\u0161\u00ed fara a kostel se st\u00e1v\u00e1 fili\u00e1ln\u00edm kostelem chr\u00e1mu sv. Bartolom\u011bje.<\/p>\n

V obdob\u00ed p\u0159ed t\u0159icetiletou v\u00e1lkou vznik\u00e1 i d\u0159ev\u011bn\u00fd k\u016fr (nahrazuje p\u016fvodn\u00ed, p\u0159edrenesan\u010dn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed k\u016fru), kter\u00fd zde byl a\u017e do p\u0159estavby v letech 1912 a\u017e 1914. V roce 1662 byl pro kostel ulit nov\u00fd mal\u00fd zvon ((p\u0159elit v plze\u0148sk\u00e9 pernerovsk\u00e9 d\u00edln\u011b roku 1749)), kter\u00fd se jedin\u00fd, jako um\u00edr\u00e1\u010dek, dochoval dodnes. M\u00e1 v pr\u016fm\u011bru 41 cm a v\u00e1\u017e\u00ed 38 kg.<\/p>\n

B\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky doch\u00e1z\u00ed op\u011bt k \u00fapadku kostela a tak je roku 1700 op\u011bt zapo\u010dato s opravami. Z tohoto obdob\u00ed poch\u00e1z\u00ed hlavn\u00ed port\u00e1lov\u00fd olt\u00e1\u0159, kter\u00fd se p\u0159es drobn\u00e9 \u00fapravy dochoval dodnes.<\/p>\n

V roce 1719 ulil Jan Perner pro kostel zvon o pr\u016fm\u011bru 112 cm a v\u00e1ze 784 kg. Za 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl zvon zrekv\u00edrov\u00e1n.<\/p>\n

\"Interi\u00e9r<\/a>
Interi\u00e9r kostela sv. Ji\u0159\u00ed<\/figcaption><\/figure>\n

K dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 p\u0159estavb\u011b doch\u00e1z\u00ed kolem roku 1730 ((dle dochovan\u00fdch p\u00edsemn\u00fdch pramen\u016f pravd\u011bpodobn\u011b jist\u011b p\u0159ed rokem 1739)) proveden\u00e9 barokn\u00edm architektem Mat\u011bjem Ond\u0159ejem Kondelem. Tr\u00e1mov\u00fd malovan\u00fd strop lodi byl vym\u011bn\u011bn za prost\u00fd, r\u00e1kosov\u00fd, stejn\u011b tak jako \u00fazk\u00e1 gotick\u00e1 okna za ov\u00e1ln\u00e1. \u00daprav doznala podlaha kostela. V\u011b\u017e kostela byla o patro zv\u00fd\u0161ena a zakon\u010dena barokn\u00ed b\u00e1n\u00ed s lucernou. V p\u0159\u00edzem\u00ed je vsazen nov\u00fd port\u00e1lek s bohat\u011b profilovanou \u0159\u00edmsou. P\u0159istav\u011bna byla i sakristie s kulat\u00fdmi zam\u0159\u00ed\u017eovan\u00fdmi okny, klenutou k\u0159\u00ed\u017eovou klenbou, zakon\u010denou \u0161tukov\u00fdmi \u010dabrakami. V t\u00e9to dob\u011b vznik\u00e1 na p\u0159ilehl\u00e9m h\u0159bitov\u011b i barokn\u00ed kostnice.<\/p>\n

V druh\u00e9 polovin\u011b 18. stolet\u00ed do\u0161lo k vybour\u00e1n\u00ed kamenn\u00e9 kazatelny. Na jeho m\u00edsto byl um\u00edst\u011bn rokokov\u00fd olt\u00e1\u0159. Vedle n\u011bj p\u0159il\u00e9hala k v\u00edt\u011bzn\u00e9mu oblouku d\u0159ev\u011bn\u00e1 kazatelna. Olt\u00e1\u0159 byl um\u00edst\u011bn do prostoru mezi v\u00edt\u011bzn\u00fd oblouk a apsidu.<\/p>\n

V roce 1810 ulil zvona\u0159 P.P.Perner dva olt\u00e1\u0159n\u00ed zvonky. V roce 1839 doch\u00e1z\u00ed k v\u00fdm\u011bn\u011b pest\u0159e pomalovan\u00e9 st\u0159e\u0161n\u00edch \u0161indel\u016f za prejzy, b\u00e1\u0148 v\u011b\u017ee byla nat\u0159ena a na vrchol osazena koule a vzty\u010den k\u0159\u00ed\u017e. V roce 1863 byla st\u0159e\u0161n\u00ed krytina vym\u011bn\u011bna za b\u0159idlicovou, kostel byl vymalov\u00e1n a provedeny i dal\u0161\u00ed \u00fapravy a opravy. P\u016fvodn\u00ed obrazy na bo\u010dn\u00edch olt\u00e1\u0159\u00edch byly nahrazeny nov\u00fdmi od plze\u0148sk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Jana Herzoga.<\/p>\n

\"Detail<\/a>
Detail rom\u00e1nsk\u00e9ho okna v apsid\u011b<\/figcaption><\/figure>\n

V letech 1904 a\u017e 1905 doch\u00e1z\u00ed v souvislosti s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm a \u00fapravou h\u0159bitova k v\u00fdznamn\u00fdm archeologick\u00fdm n\u00e1lez\u016fm z poloviny 11. stolet\u00ed. N\u00e1sledn\u011b v letech 1912 a\u017e 1913 doch\u00e1z\u00ed k z\u00e1sadn\u00ed a mnoh\u00fdmi diskutovan\u00e9 rekonstrukci kostela. Z p\u016fvodn\u00edch dvou n\u00e1vrh\u016f arch. Jana Kot\u011bry, jen\u017e pl\u00e1noval kostel prakticky zbo\u0159it a vystav\u011bt znovu v secesn\u00edm stylu a m\u011bstsk\u00e9ho architekta Farka\u010de, jen\u017e navrhoval p\u0159estavbu v novogotick\u00e9m slohu a prodlou\u017een\u00ed kosteln\u00ed lodi a\u017e k hranici h\u0159bitova, byl z p\u0159edev\u0161\u00edm finan\u010dn\u00edch d\u016fvod\u016f realizov\u00e1n upraven\u00fd ((nap\u0159. nebylo realizov\u00e1no prodlou\u017een\u00ed lod\u011b)) n\u00e1vrh arch. Farka\u010de. V r\u00e1mci t\u011bchto oprav bylo odkryto i rom\u00e1nsk\u00e9 zdivo. N\u00e1sledn\u011b bylo rozhodnuto, \u017ee takto odkryt\u00e9 ji\u017e z\u016fstane s t\u00edm, \u017ee v duchu zlep\u0161en\u00ed vizu\u00e1ln\u00edho dojmu, bylo toto m\u00edsty p\u0159ezd\u011bno a to jak materi\u00e1lem p\u016fvodn\u00edm, tak p\u0159edev\u0161\u00edm nov\u00fdm, z ji\u017e v\u00fdrazn\u011b m\u00e9n\u011b kvalitn\u00edm. Dopad na autenticitu stavby byl fat\u00e1ln\u00ed. Mimo uveden\u00e9 byla postavena schodi\u0161\u0165ov\u00e1 v\u011b\u017ei\u010dka, p\u0159estav\u011bn k\u016fr, vym\u011bn\u011bny krovy, vytvo\u0159en nov\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd strop.
\nP\u016fvodn\u00ed varhany byly p\u0159esunuty do dnes ji\u017e neexistuj\u00edc\u00ed kaple sv. Jana Nepomuck\u00e9ho v Doubravce a nov\u00e9 dodala firma brat\u0159\u00ed Pa\u0161tik\u016f z Prahy. Osazena byla i barevn\u00e1 okna.
\nPo oprav\u00e1ch byl kostel znovu vysv\u011bcen 23. b\u0159ezna 1914.<\/p>\n

Posledn\u00ed etapa oprav prob\u00edh\u00e1 na konci 20. stolet\u00ed. V roce 1997 bylo provedeno zaveden\u00ed elekt\u0159iny, opravy vnit\u0159n\u00edch om\u00edtek a \u0159e\u0161en\u00ed odvodu de\u0161\u0165ov\u00fdch vod. V roce 2001 provedena oprava fas\u00e1dy v\u011b\u017ee kostela v\u010d. opravy krovu a krtiny, v letech 2006-2009 pak byla opravov\u00e1na zbyl\u00e1 fas\u00e1da kostela. P\u0159i oprav\u00e1ch bylo zakonzervov\u00e1no degradovan\u00e9 p\u00edskovcov\u00e9 zdivo ((degradace sahala m\u00edsty a\u017e do hloubky 10 cm)), p\u0159i\u010dem\u017e nejexponovan\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1padn\u00ed st\u011bna byla op\u011btovn\u011b om\u00edtnuta.<\/p>\n

Popis<\/h6>\n
\"\"<\/a>
P\u016fdorys kostela sv. Ji\u0159\u00ed (kresba E.F. Bene\u0161, 1926)<\/figcaption><\/figure>\n

Kostel je tvo\u0159en jednou lod\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dtvercov\u00e9ho p\u016fdorysu, kter\u00fd se od v\u00fdchodu k z\u00e1padu m\u00edrn\u011b zu\u017euje a tato osa se m\u00edrn\u011b odchyluje k severu. Na v\u00fdchod\u011b navazuje na lo\u010f p\u0159es v\u00edt\u011bzn\u00fd oblouk presbyterium tvo\u0159en\u00e9 p\u011bti st\u011bnami osmi\u00faheln\u00edku se \u010dty\u0159mi gotick\u00fdmi okny. P\u016fvodn\u011b bylo presbyterium plochostrop\u00e9 s barevn\u00fdmi freskami na st\u011bn\u00e1ch, zaklenut\u00ed \u017eebrovou klenbou spojenou do ozdobn\u00e9ho svorn\u00edku se znakov\u00fdm \u0161t\u00edtkem bylo provedeno a\u017e dodate\u010dn\u011b ((a\u010dkoliv se s t\u00edm p\u016fvodn\u011b nepo\u010d\u00edtalo, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed absence n\u00e1ro\u017en\u00edch pil\u00ed\u0159\u016f)). Na severn\u00ed st\u011bnu presbyteria navazuje barokn\u00ed sakristie. K jihoz\u00e1padn\u00edmu okraji p\u0159il\u00e9h\u00e1 apsida, kter\u00e1 je prolomena rom\u00e1nsk\u00fdm ok\u00e9nkem a s presbyteriem propojena rovn\u011b\u017e ok\u00e9nkem. Hlavn\u00ed vstup byl v z\u00e1padn\u00edm pr\u016f\u010del\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm lomen\u00e9ho \u010dl\u00e1nkovan\u00e9ho p\u00edskovcov\u00e9ho port\u00e1lu. K ji\u017en\u00ed st\u011bn\u011b lod\u011b p\u0159il\u00e9h\u00e1 p\u0159eds\u00ed\u0148, z n\u00ed\u017e vede to\u010dit\u00e9 schodi\u0161t\u011b na k\u016fr.<\/p>\n

 <\/p>\n

Mobili\u00e1\u0159<\/h6>\n
\"Interi\u00e9r<\/a>
Interi\u00e9r kostela s renesan\u010dn\u00ed k\u0159titelnic\u00ed<\/figcaption><\/figure>\n

Z obdob\u00ed p\u0159estavby kostela na konci 17. stolet\u00ed poch\u00e1z\u00ed i ran\u011b barokn\u00ed port\u00e1lov\u00fd olt\u00e1\u0159 se sochou Madony, kter\u00e1 poch\u00e1z\u00ed z N\u011bmecka z okruhu d\u011bl V\u00edta Stosse ((za prvn\u00ed republiky nahrazena kopi\u00ed, origin\u00e1l je v N\u00e1rodn\u00ed galerii)). Socha madony st\u00e1vala ji\u017e na p\u016fvodn\u00edm olt\u00e1\u0159i z konce 15. stolet\u00ed. Zaj\u00edmavost\u00ed je i zmi\u0148ovan\u00e9 vyobrazen\u00ed na antipodiu olt\u00e1\u0159n\u00ed mensy, kter\u00e9 zachycuje sv. Isidora a v pozad\u00ed p\u016fvodn\u00ed podobu kostela u sv. Ji\u0159\u00ed p\u0159ed barokn\u00ed p\u0159estavbou.
\nNejstar\u0161\u00ed pam\u00e1tkou kostela je renesan\u010dn\u00ed osm\u00e1 k\u0159titelnice z roku 1539, kterou kostelu v\u011bnoval plze\u0148sk\u00fd arcij\u00e1hen V\u00e1clav K\u0159akovsk\u00fd.
\nZ ran\u011b renesan\u010dn\u00edho obdob\u00ed poch\u00e1zela i kazatelna, kter\u00e1 byla um\u00edst\u011bna v severov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti lodi. V roce 1906 byla (nebo jej\u00ed zbytky) v lapid\u00e1riu z\u00e1pado\u010desk\u00e9ho muzea. V budoucnu by m\u011bla b\u00fdt instalov\u00e1na v Diec\u00e9zn\u00edm muzeu v Plzni v kapli sv. Barbory.
\nV lodi se nach\u00e1zeli i dva bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159e, kter\u00e9 jsou v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b ulo\u017eeny v kostnici a \u010dekaj\u00ed na restaurov\u00e1n\u00ed. Vlevo rokokov\u00fd olt\u00e1\u0159 se sochami sv. V\u00e1clava a sv. Vojt\u011bcha a obrazem sv. Cyrila a Metod\u011bje, vpravo pak rokokov\u00fd olt\u00e1\u0159 se sochami sv. V\u00edta a sv. Zikmunda a obrazem sv. Jana Nepomuck\u00e9ho. Olt\u00e1\u0159n\u00ed obrazy byly vytvo\u0159eny plze\u0148sk\u00fdm mal\u00ed\u0159em Janem Herzogem a instalov\u00e1ny v r\u00e1mci oprav v roce 1863. Olt\u00e1\u0159n\u00ed obraz sv. Cyrila a Metod\u011bje se dnes nach\u00e1z\u00ed na ji\u017en\u00ed st\u011bn\u011b lodi, o n\u011bco star\u0161\u00ed olt\u00e1\u0159n\u00ed obraz sv. Jana Nepomuck\u00e9ho se nach\u00e1z\u00ed na st\u011bn\u011b severn\u00ed.
\nNa jednom olt\u00e1\u0159i se nach\u00e1zela pozdn\u011b gotick\u00e1 socha Panny Marie \u201es hru\u0161ti\u010dkou\u201c. Nyn\u00ed je um\u00edst\u011bna v depozit\u00e1\u0159i. V port\u00e1le na ji\u017en\u00ed stran\u011b lodi b\u00fdvala um\u00edst\u011bna gotick\u00e1 plastika sv. Benigny neboli Svat\u00e9 Dobrotiv\u00e9. Port\u00e1l p\u016fvodn\u011b slou\u017eil ke vstupu do v\u011b\u017ee, kde byly ulo\u017eeny bohoslu\u017eebn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, pozd\u011bji pro vstup na k\u016fr. Nov\u00fd k\u016fr, i s nov\u00fdm schodi\u0161t\u011bm, byl z\u0159\u00edzen roku 1870.
\nV apsid\u011b vedle v\u00edt\u011bzn\u00e9ho oblouku je um\u00edst\u011bno souso\u0161\u00ed sv. Anny Samot\u0159et\u00ed z roku 1900 od socha\u0159e Jana Kastnera, kter\u00fd ji \u00fadajn\u011b vytvo\u0159il dle t\u00e9m\u011b\u0159 rozpadl\u00e9 gotick\u00e9 p\u0159edlohy.<\/p>\n

Literatura<\/h6>\n
    \n
  • Haj\u0161man Jan: Pansk\u00fd dv\u016fr a kostel sv. Ji\u0159\u00ed v Plzni \u2013 Doubravce. Plze\u0148: Nakladatelstv\u00ed Ing. Petr Mikota, 2007<\/li>\n
  • Kolektiv: Mil\u00e9nium kostela svat\u00e9ho Ji\u0159\u00ed v Doubravce v Plzni. Plze\u0148: Magistr\u00e1t m\u011bsta Plzn\u011b 199<\/li>\n
  • Martinovsk\u00fd a kolektiv: D\u011bjiny Plzn\u011b v datech, Plze\u0148: Nakladatelstv\u00ed Lidov\u00e9 noviny, 2004<\/li>\n
  • Webov\u00e1 prezentace Salesi\u00e1n\u016f Dona Boska – http:\/\/www.sdbplzen.cz\/kostel-sv-jiri-na-doubravce\/<\/li>\n
  • V\u00fdklad Ing. arch. Jana Soukupa k historii kostela sv. Ji\u0159\u00ed \u2013 15. 6. 2010 kostel sv. Ji\u0159\u00ed<\/li>\n<\/ul>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    Okolnosti zalo\u017een\u00ed kostela jsou op\u0159edeny \u0159adou nejasnost\u00ed a pochybnost\u00ed, nebo\u0165 neexistuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 zpr\u00e1vy z t\u00e9 doby. Z tohoto d\u016fvodu existuje cel\u00e1 \u0159ada hypot\u00e9z v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed se k dob\u011b vzniku kostela sv. Ji\u0159\u00ed. Nej\u010dast\u011bji je vznik kostela spojov\u00e1n s n\u00e1vratem pra\u017esk\u00e9ho biskupa Vojt\u011bcha z exilu v listopadu roku 992. Legenda prav\u00ed, \u017ee p\u0159i n\u00e1vratu z \u0158\u00edma […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[5],"tags":[177],"class_list":["post-63","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kostely","tag-sakralni-stavby"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=63"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=63"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=63"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=63"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}