{"id":4233,"date":"2012-02-18T10:35:54","date_gmt":"2012-02-18T09:35:54","guid":{"rendered":"http:\/\/www.oplzni.eu\/?p=4233"},"modified":"2012-02-18T16:29:22","modified_gmt":"2012-02-18T15:29:22","slug":"gambrinus","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/?p=4233","title":{"rendered":"Gambrinus"},"content":{"rendered":"

\"U<\/a>Vznik Prvn\u00edho plze\u0148sk\u00e9ho akciov\u00e9ho pivovaru v Plzni je spojen se zru\u0161en\u00edm tzv. propina\u010dn\u00edho ((Pr\u00e1vo va\u0159it v dan\u00e9 oblasti pivo \u010di p\u00e1lit ko\u0159alku n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed c\u00edrkvi, \u0161lecht\u011b \u010di m\u011b\u0161\u0165anstvu kr\u00e1lovsk\u00fdch m\u011bst)) pr\u00e1va v roce 1869. Ji\u017e na podzim roku 1868 se sch\u00e1z\u00ed Adolf H\u00fdra, Emil \u0160koda, Josef Giebisch, Josef Folbrecht, Martin Stelzer a 15 dal\u0161\u00edch v\u00fdznamn\u00fdch plze\u0148sk\u00fdch podnikatel\u016f k ustaven\u00ed v\u00fdboru k zalo\u017een\u00ed nov\u00e9ho pivovaru. 24. 1. 1869 byla kon\u00e1na prvn\u00ed sch\u016fze v hostinci, p\u0159i n\u00ed\u017e byla ups\u00e1na akciov\u00e1 jistina ve v\u00fd\u0161i 1 milion zlat\u00fdch, 24.2.1869 sch\u016fze druh\u00e1, na n\u00ed\u017e byl schv\u00e1len pl\u00e1n na stavbu a koup\u011b pozemk\u016f v sousedstv\u00ed ji\u017e existuj\u00edc\u00edho M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru. 17. 5. 1869 byla stavba povolena a 25. 6.. 1869 byla firma Prvn\u00ed plze\u0148sk\u00fd pivovar v Plzni zaps\u00e1na do obchodn\u00edho rejst\u0159\u00edku, kter\u00e1 m\u011bla vydat 200 akci\u00ed po 500 zlat\u00fdch.
\nPl\u00e1ny pro stavbu pivovaru zpracoval pra\u017esk\u00fd pivovarsk\u00fd technik Gustav Noback. Stavbu provedl Martin Stelzer a Ing. V\u00e1clav Daniel za 48.000 zlat\u00fdch na 18,6 ha pozemk\u016f zakoupen\u00fdch za 75.000 zlat\u00fdch. Strojn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed dodala \u0160kodova stroj\u00edrna za 53.951 zlat\u00fdch. Se stavbou bylo zapo\u010dato ji\u017e v l\u00e9t\u011b 1869 a s vnit\u0159n\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm bylo zapo\u010dato na ja\u0159e roku 1870. Zaj\u00edmavost\u00ed je, \u017ee z d\u016fvodu nedostatku cihle pro stavbu byla pronajata cihelna na Lochot\u00edn\u011b a pot\u00e9 zakoupena i cihelna v Lobz\u00edch.
\nPrvn\u00ed v\u00e1rka byla uva\u0159ena 15. 10. 1870 a z\u00e1kazn\u00edk\u016f se dostala 10.12.1870. Ji\u017e 18.12.1870 byla zaps\u00e1na ochrann\u00e1 zn\u00e1mka\u00a0Erste Pilsner Actien Braurei – Pilsner Bier.
\nV roce 1885 doch\u00e1z\u00ed k \u00faprav\u011b sklepa, p\u0159\u00edstavb\u011b hvozdu a humen ve sladovn\u011b, rekonstrukce a zkapacitn\u011bn\u00ed vodovodu a zavedeno bylo elektrick\u00e9 osv\u011btlen\u00ed. V roce 1889 je instalov\u00e1no druh\u00e9 dynamo a elekt\u0159ina je zavedena i do kancel\u00e1\u0159\u00ed a byt\u016f. Are\u00e1l pivovaru je d\u016fkladn\u011b ohrazen a vznik\u00e1 nov\u00e1 vstupn\u00ed br\u00e1na. Modernizace dozn\u00e1v\u00e1 i vlastn\u00ed provoz, kdy roz\u0161\u00ed\u0159ena je varna a chlad\u00edrny, rekonstruov\u00e1na um\u00fdv\u00e1rna sud\u016f. V roce 1891 pak byly roz\u0161\u00ed\u0159eny sklepy, humna, s\u00fdpky, zakoupena po\u017eahova\u010dka a my\u010dka sud\u016f a nov\u00e9 strojn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed pro chlad\u00edrnu. V roce 1893 byl d\u00e1le zv\u011bt\u0161en sklep a postavena po\u017eahovna. V roce 1907 zav\u00e1d\u00ed pivovar v souvislosti s n\u00e1v\u0161t\u011bvou c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. pro sv\u00e9 pivo n\u00e1zev Pilsner Kaiserquell ((Odtud n\u00e1zev \u010d\u00e1sti sklep\u016f „na kaiseru“ nebo „kaiser“)). V roce 1915 v souvislosti s 1.sv\u011btovou v\u00e1lkou doch\u00e1z\u00ed s probl\u00e9my s v\u00fdrobou, pot\u00e9 byly demontov\u00e1ny postradateln\u00e9 \u010d\u00e1sti za\u0159\u00edzen\u00ed z barevn\u00fdch kov\u016f, n\u00e1sledn\u011b i cel\u00e1 varn\u00e1 souprava. V roce 1917 musela b\u00fdt v\u00fdroba \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zastavena. Vyr\u00e1b\u011bno bylo pouze 3\u00b0 za u\u017eit\u00ed a pivn\u00ed n\u00e1hra\u017eka „pivol\u00edn“ naz\u00fdvan\u00e1 t\u00e9\u017e „Gambrinovy slzy“. Po v\u00e1lce byla 23.7.1919 registrov\u00e1na nov\u00e1 \u00a0zn\u00e1mka Plze\u0148sk\u00fd Gambrinus. V roce 1921 se za\u010d\u00edn\u00e1 va\u0159it tmav\u00e9 14\u00b0 pivo Gran\u00e1t. Od 20. listopadu 1921 se p\u0159est\u00e1v\u00e1 vyr\u00e1b\u011bt 8\u00b0 a za\u010d\u00edn\u00e1 se vyr\u00e1b\u011bt jen 10\u00b0 a 12\u00b0 pivo. V tomto roce byla rovn\u011b\u017e po\u0159\u00edzena nov\u00e1 varna ze \u0161kodov\u00fdch z\u00e1vod\u016f v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 a rovn\u011b\u017e v\u00fdroba pivovarsk\u00fdch kvasnic jak pro vlastn\u00ed pot\u0159ebu, tak i na prodej. V roce 1929 doch\u00e1z\u00ed k f\u00fazi a akcie podniku vykupuje M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar, p\u0159i\u010dem\u017e do st\u00e1vaj\u00edc\u00edho z\u00e1vodu byla soust\u0159ed\u011bna v\u00fdroba 10\u00b0 piva a v M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9m pivovaru v\u00fdroba piva 12\u00b0. Va\u0159ena tedy byla piva Pilsner Export, Pilsner Bock, Lagerbier, Schankebier. V \u010dervnu 1929 vlastn\u00ed M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar ji\u017e 80 % akci\u00ed. V prosinci 1929 opou\u0161t\u00ed akcie burzu. 27. \u0159\u00edjna 1932 f\u00fazuje Gambrinus se Sv\u011btovarem za vzniku Plze\u0148sk\u00fdch akciov\u00fdch pivovar\u016f (PAP). V d\u016fsledku hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize doch\u00e1z\u00ed v roce 1933 k zastaven\u00ed v\u00fdroby v pivovaru Sv\u011btovar s t\u00edm, \u017ee Gambrinus vystavoval \u010d\u00e1st sv\u00e9 produkce 10\u00b0 piva pod ozna\u010den\u00edm Sv\u011btovar ((Tato praxe prob\u00edhala s od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee se pivo va\u0159\u00ed na jedn\u00e9 p\u0159esunut\u00e9 varn\u00ed souprav\u011b a\u017e do konce 2.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky)). 18.120.1934 byla registrov\u00e1na obrazov\u00e1 ochrann\u00e1 zn\u00e1mka PAP. \"U<\/a>V roce 1940 byla n\u011bmeck\u00fdm veden\u00edm sn\u00ed\u017eena stup\u0148ovitost piva na 8\u00b0. 20.12.1944 do\u0161lo k prvn\u00edmu bombardov\u00e1n\u00ed pivovaru, p\u0159edev\u0161\u00edm v\u0161ak M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru. P\u0159i mas\u00edvn\u00edm n\u00e1letu 17.4.1945 byla po\u0161kozena asi polovina provozn\u00edch budov pivovaru. V\u00fdroba se v d\u016fsledku zastavila a zaji\u0161\u0165oval ji z\u00e1vod ve \u0160t\u011bnovic\u00edch. V roce 1946 je v\u00fdroba v Gambrinu \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b obnovena, ov\u0161em pivovar ve \u0160t\u011bnovic\u00edch byl v d\u016fsledku toho definitivn\u011b uzav\u0159en. V 1. 7.1946 vznik\u00e1 ozna\u010den\u00ed Plze\u0148sk\u00e9 pivovary n.p. Od roku 1950 bylo vyr\u00e1b\u011bno tmav\u00e9 17\u00b0 od roku 1951 18\u00b0 pivo Sen\u00e1tor, v roce 1962 p\u0159ejmenovan\u00e9 na Diplomat. A\u017e do roku 1951 prob\u00edhala oprava bombardov\u00e1n\u00edm poni\u010den\u00e9 sladovny. V roce 1952 bylo do b\u00fdval\u00e9 administrativn\u00ed budovy p\u0159esunuto z Litic u\u010d\u0148ovsk\u00e9 st\u0159edisko, kter\u00e9 pod r\u016fzn\u00fdm ozna\u010den\u00edm zde p\u016fsobilo do konce 90.let 20. stolet\u00ed, kdy zaniklo. V roce 1958 bylo d\u00e1no do provozu tzv. odd\u011blen\u00ed kaiser a do\u0161lo rovn\u011b\u017e k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed le\u017e\u00e1ck\u00e9ho sklepa o ocelov\u00e9 tanky. V t\u00e9m\u017ee roce jsou k Plze\u0148sk\u00fdm pivovar\u016fm p\u0159ipojeny dal\u0161\u00ed z\u00e1vody Z\u00e1pado\u010desk\u00fdch pivovar\u016f n.p. 1.4.1959 byl zru\u0161en samostatn\u00fd z\u00e1vod Gambrinus a spojen\u00edm se z\u00e1vodem Prazdroj vznik\u00e1 z\u00e1vod Plze\u0148. V roce 1961 pro\u0161la modernizac\u00ed lahvovna, instalov\u00e1no bylo j\u00edm\u00e1n\u00ed CO2 \u010di obnovena kotelna, byla rovn\u011b\u017e obnovena v\u00fdroba 12\u00b0 piva Plze\u0148sk\u00fd Gambrinus. V roce 1964 byla roz\u0161\u00ed\u0159ena kapacita le\u017e\u00e1ck\u00e9ho sklepa o 54 ocelov\u00fdch tank\u016f. V letech 1965 a\u017e 1967 byl instalov\u00e1n parovod z tepl\u00e1rny, nov\u00e1 \u00fasporn\u00e1 varna, chlad\u00edc\u00ed k\u00e1\u010f, mlatov\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, \u00faprava \u0161rotovny, sladov\u00fdch sil, upravena byla spilka a semikontinu\u00e1ln\u00ed tanky. Roz\u0161\u00ed\u0159en byl i le\u017e\u00e1ck\u00fd sklep. 17.1.1982 zcela vyho\u0159ela sladovna a ji\u017e nedo\u0161lo k jej\u00edmu obnoven\u00ed. V roce 1990 se Gambrinus st\u00e1v\u00e1 op\u011bt samostatn\u00fdm z\u00e1vodem, v roce 1991 je v\u00fdznamn\u011b modernizov\u00e1na lahvovna. 1.5.1992 vznik\u00e1 akciov\u00e1 spole\u010dnost Plze\u0148sk\u00e9 Pivovary, jej\u00ed\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed se Gambrinus stal. V roce 1993 se za\u010d\u00ednaj\u00ed vyu\u017e\u00edvat cylindrok\u00f3nick\u00e9 tanky (CKT) nahrazuj\u00edc\u00ed jak spilku, tak i le\u017e\u00e1ck\u00fd sklep.V roce 1994 vznik\u00e1 spole\u010dnost Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj a.s. Prob\u00edh\u00e1 celkov\u00e1 modernizace z\u00e1vodu. V roce 1998 byla uvedena do provozu nov\u00e1 modern\u00ed varna.<\/p>\n

Literatura<\/p>\n