{"id":412,"date":"2011-01-23T23:22:37","date_gmt":"2011-01-23T22:22:37","guid":{"rendered":"http:\/\/www.oplzni.eu\/?p=412"},"modified":"2016-01-10T23:56:20","modified_gmt":"2016-01-10T22:56:20","slug":"kostel-vsech-svatych","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/?p=412","title":{"rendered":"Kostel V\u0161ech svat\u00fdch"},"content":{"rendered":"

\"Pohled<\/a>
\nKostel V\u0161ech svat\u00fdch v Plzni, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed na t\u00e1hl\u00e9 vyv\u00fd\u0161enin\u011b cca 1,2 km od centra m\u011bsta, je jedn\u00edm z nejstar\u0161\u00edch plze\u0148sk\u00fdch kostel\u016f a ve st\u0159edov\u011bku b\u00fdval naz\u00fdv\u00e1n \u201ematkou\u201c kostela m\u011bstsk\u00e9ho. Dnes je sou\u010d\u00e1st\u00ed farnosti Plze\u0148-Severn\u00ed p\u0159edm\u011bst\u00ed, kterou spravuj\u00ed brat\u0159i franti\u0161k\u00e1ni a na obnov\u011b a udr\u017eov\u00e1n\u00ed t\u00e9to nemovit\u00e9 kulturn\u00ed pam\u00e1tky se pod\u00edl\u00ed ob\u010dansk\u00e9 sdru\u017een\u00ed i jednotliv\u00ed obyvatel\u00e9 plze\u0148sk\u00e9 \u010dtvrti Roudn\u00e1.<\/p>\n

Historie<\/h2>\n

Zalo\u017een\u00ed kostela je spojeno se zaniklou obc\u00ed Malice nebo Z\u00e1ho\u0159\u00ed, kter\u00e9 se v okol\u00ed v 13. stolet\u00ed nach\u00e1zely. Z t\u00e9to doby se do dne\u0161n\u00ed doby dochovaly zbytky rom\u00e1nsk\u00e9ho zdiva v hmot\u011b sakristie. Roku 1322 ((\u0158\u00e1du n\u011bmeck\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f bylo toto pr\u00e1vo p\u0159izn\u00e1no ji\u017e 12. ledna 1310 kr\u00e1lem Jind\u0159ichem Korutansk\u00fdm, av\u0161ak z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f jej \u0159\u00e1d neuplat\u0148oval a\u017e do roku 1322 – B\u011blohl\u00e1vek, s. 53)) se n\u011bmeck\u00fdm ryt\u00ed\u0159\u016fm da\u0159\u00ed prosadit sv\u00e9 patron\u00e1tn\u00ed pr\u00e1vo[3] k plze\u0148sk\u00fdm kostel\u016fm a farn\u00edm kostelem Plzn\u011b se st\u00e1v\u00e1 nov\u011b budovan\u00fd kostel svat\u00e9ho Bartolom\u011bje, p\u0159i\u010dem\u017e kostel V\u0161ech svat\u00fdch je nov\u011b kostelem fili\u00e1ln\u00edm Pravd\u011bpodobn\u011b kolem roku 1380 doch\u00e1z\u00ed k zah\u00e1jen\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9 p\u0159estavby kostela. Dle dochovan\u00fdch z\u00e1znam\u016f o darech (do roku 1387) prob\u00edhala stavba n\u011bkolik n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch let. Z t\u00e9to doby jsou zachov\u00e1ny n\u011bkter\u00e9 parl\u00e9\u0159ovsk\u00e9 prvky, jako plam\u00e9nkov\u00e9 kru\u017eby oken \u010di p\u016flkruhov\u00fd port\u00e1lek do sakristie. Ji\u017e nov\u011bj\u0161\u00ed charakter maj\u00ed v\u0161ak nap\u0159\u00edklad p\u0159\u00edpory vyb\u00edhaj\u00edc\u00ed z pr\u016fb\u011b\u017en\u00e9, zna\u010dn\u011b se\u0161ikmen\u00e9 podokenn\u00ed \u0159\u00edmsy. O n\u011bco star\u0161\u00ed je k severn\u00ed st\u011bn\u011b presbyteria p\u0159istav\u011bn\u00e1 soukrom\u00e1 kaple, pozd\u011bji vyu\u017e\u00edvan\u00e1 jako sakristie. Je sklenuta pom\u011brn\u011b vz\u00e1cnou trojd\u00edlnou obkro\u010dnou klenbou ((P\u0159edobrazem t\u00e9to klenby je\u00a0Parl\u00e9\u0159ovo\u00a0zaklenut\u00ed p\u0159eds\u00edn\u011b\u00a0katedr\u00e1ly svat\u00e9ho V\u00edta, V\u00e1clava a Vojt\u011bcha\u00a0v Praze. V Plzni byla u\u017eita nap\u0159\u00edklad v\u00a0kapli svat\u00e9ho Ducha\u00a0v b\u00fdval\u00e9m\u00a0dominik\u00e1nsk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e\u00a0– B\u011blohl\u00e1vek s. 65-66)). Za obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Plzn\u011b husity doch\u00e1z\u00ed k \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9mu pobo\u0159en\u00ed kostela a tak v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm obdob\u00ed byly realizov\u00e1ny opravy tak, aby roku 1460 mohl b\u00fdt kostel biskupem Mikul\u00e1\u0161em Molenotsk\u00fdm posv\u011bcen. V pramenech jsou v letech 1495 a\u017e 1521 zaznamen\u00e1ny dal\u0161\u00ed odkazy ke kostelu. V 16. stolet\u00ed do\u0161lo k renesan\u010dn\u00edmu zaklenut\u00ed presbyt\u00e1\u0159e (d\u0159\u00edve snad plochostrop\u00fd), p\u0159i\u010dem\u017e dle dochovan\u00e9ho n\u00e1pisu na severn\u00ed st\u011bn\u011b lodi do\u0161lo k jej\u00edmu zaklenut\u00ed roku 1590. V roce 1554 bylo v\u00fdrazn\u011b upraveno okol\u00ed kostela z d\u016fvodu zlep\u0161en\u00ed obrany nedalek\u00e9 Plzn\u011b. Patrn\u011b a\u017e na konci 16. stolet\u00ed doch\u00e1z\u00ed k vestavb\u011b kruchty a na p\u0159elomu 16. a 17. stolet\u00ed k vymalov\u00e1n\u00ed st\u011bn n\u00e1bo\u017eensk\u00fdmi motivy a n\u00e1pisy. V roce 1618 i v kostele z\u0159izuj\u00ed Mansfeldovi voj\u00e1ci ov\u010dinec. V roce 1743 byla k ji\u017en\u00ed stran\u011b lodi Jakubem Augustonem p\u0159istav\u011bna barokn\u00ed p\u0159eds\u00ed\u0148 s vy\u017elaben\u00fdmi n\u00e1ro\u017e\u00edmi a kasulov\u00fdmi okny. Zakryla tak dosavadn\u00ed gotick\u00fd port\u00e1l s hru\u0161kovou profilac\u00ed. Dal\u0161\u00ed opravy kostela se datuj\u00ed do let 1856, 1813 (\u00faprava h\u0159bitovn\u00ed branky), 1885, 1913 (v\u00fdmalba a obnova star\u0161\u00edch n\u00e1st\u011bnn\u00fdch maleb a n\u00e1pis\u016f) a 1925 (oprava sanktusn\u00edku). V roce 1944 do\u0161lo po\u0161kozen\u00ed kostela \u010d\u00e1st\u00ed z\u00e1paln\u00e9 pumy, kdy p\u0159i po\u017e\u00e1ru sho\u0159el hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159. N\u00e1sledn\u011b v letech 1945-1946 doch\u00e1z\u00ed k oprav\u00e1m vznikl\u00fdch \u0161kod. Od roku 1974 do roku prob\u00edhal stavebn\u011b historick\u00fd pr\u016fzkum cel\u00e9 stavby, od roku 1980 i p\u0159ilehl\u00e9ho h\u0159bitova. Na konci 80. let 20. stolet\u00ed bylo zapo\u010dato s celkovou opravou. Mezi lety 1987 a\u017e 1993 prob\u011bhlo odborn\u00e9 restaurov\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch maleb kostela. Dne 11. 9. 1991 byla nalezena p\u0159i rekonstrukci v\u011b\u017e\u00ed kostela dv\u011b kovov\u00e1 pouzdra obsahuj\u00edc\u00ed dokumenty, mince a noviny z roku 1938. V roce 1992 bylo zp\u011bt do v\u011b\u017ee, kde je dochov\u00e1n p\u016fvodn\u00ed zvon, vlo\u017eeno kovov\u00e9 pouzdro, tentokr\u00e1t s novodob\u00fdm poselstv\u00edm do 3. tis\u00edcilet\u00ed. V\u011bt\u0161ina prac\u00ed na oprav\u011b kostela byla dokon\u010dena v roce 1994, a tak po dokon\u010den\u00ed posledn\u00edch detail\u016f na ja\u0159e 1995 byl kostel 17. 5. 1995 slavnostn\u011b zp\u0159\u00edstupn\u011bn ve\u0159ejnosti a znovu posv\u011bcen plze\u0148sk\u00fdm Otcem biskupem Mons. Franti\u0161kem Radkovsk\u00fdm.<\/p>\n

Interi\u00e9r a mobili\u00e1\u0159<\/h2>\n

Nejstar\u0161\u00ed pam\u00e1tkou kostela b\u00fdval do po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed, kdy byl p\u0159em\u00edst\u011bn do Z\u00e1pado\u010desk\u00e9ho muzea, reli\u00e9f Oplak\u00e1v\u00e1n\u00ed Krista (Kladen\u00ed do hrobu), kter\u00fd vznikl v letech 1410 a\u017e 1420. Dal\u0161\u00edm cenn\u00fdm invent\u00e1\u0159em byla d\u0159ev\u011bn\u00e1 gotick\u00e1 so\u0161ka Madony z po\u010d\u00e1tku 16 stolet\u00ed. Kostel byl vybaven t\u0159emi olt\u00e1\u0159i. Hlavn\u00ed, ran\u011b barokn\u00ed, byl opat\u0159en sochou Srdce P\u00e1n\u011b a p\u0159edev\u0161\u00edm obrazem V\u0161ech svat\u00fdch. Predelu zdobil vy\u0161\u00edvan\u00fd obraz dle n\u00e1vrhu prof. Kon\u016fpka. Olt\u00e1\u0159 v\u0161ak byl zni\u010den p\u0159i po\u017e\u00e1ru roku 1944. Bo\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159e, lev\u00fd se sochou Immaculaty ze 17. stolet\u00ed a prav\u00fd s barokn\u00edm obrazem Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice, sem byly p\u0159em\u00edst\u011bny, v\u010detn\u011b drobn\u00e9ho invent\u00e1\u0159e, ze zru\u0161en\u00e9ho kostela sv. Rocha. Hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 byl nahrazen nov\u00fdm novogotick\u00fdm, z bo\u010dn\u00edch olt\u00e1\u0159\u016f se dochovaly pouze kamenn\u00e9 mensy. Dominantou kostela je i b\u0159evno ve v\u00edt\u011bzn\u00e9m oblouku, datovan\u00e9 rokem 1699 s n\u00e1pisem: \u201eOVI PASSVS ES PRO NOBIS IESV CHRISTE MISERERE NOBIS (Jen\u017e jsi za n\u00e1s trp\u011bl, Je\u017e\u00ed\u0161i Kriste, smiluj se nad n\u00e1mi). Na b\u0159evnu je um\u00edst\u011bno seskupen\u00ed kalv\u00e1rie. V\u00fdrazn\u00fdm prvkem interi\u00e9ru kostela jsou n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby. V horn\u00ed \u010d\u00e1sti presbyt\u00e1\u0159e se jedn\u00e1 o n\u00e1m\u011bty Star\u00e9ho z\u00e1kona, smrt Eli\u00e1\u0161e, Judita s hlavou Hooferna, svat\u00e1 Mark\u00e9ta a svat\u00e1 Kate\u0159ina. V doln\u00ed \u010d\u00e1sti pak \u010de\u0161t\u00ed patroni (svat\u00fd V\u00e1clav, svat\u00fd Vojt\u011bch, svat\u00e1 Ludmila a sv. Prokop) a dal\u0161\u00ed sv\u011btci (patrn\u011b sv. Matou\u0161, svat\u00fd Tom\u00e1\u0161, svat\u00fd Filip, svat\u00fd Bartolom\u011bj, svat\u00fd Jan, svat\u00fd Jakub, svat\u00fd Petr, svat\u00fd Ond\u0159ej, svat\u00fd Juda Tade\u00e1\u0161 a svat\u00fd Pavel) a na krucht\u011b pak archand\u011bl Michael a kr\u00e1l David. Po stran\u00e1ch v\u00edt\u011bzn\u00e9ho oblouku je plastick\u00e1 heraldick\u00e1 v\u00fdzdoba, na evangeln\u00ed stran\u011b znak m\u011bsta Plzn\u011b (srde\u010dn\u00ed l\u00edstek dne\u0161n\u00edho velk\u00e9ho znaku m\u011bsta Plzn\u011b) a na epi\u0161toln\u00ed stran\u011b pak \u010desk\u00fd lev. Rovn\u011b\u017e v presbyt\u00e1\u0159i je um\u00edst\u011bn \u0161lechtick\u00fd erb, patrn\u011b rodiny Blovsk\u00fdch \u010di Ka\u0161p\u00e1rk\u016f z Palatinu. Malbou jsou zv\u00fdrazn\u011bny i hrany okenn\u00edch otvor\u016f \u010di \u017eebra klenby. Zaj\u00edmavost\u00ed interi\u00e9ru je bezesporu p\u011bt dochovan\u00fdch n\u00e1hrobk\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e 4 z nich jsou identifikovan\u00e9. Na z\u00e1padn\u00edm okraji severn\u00ed st\u011bny je n\u00e1hrobek Alberta z Krekvic (zem\u0159el roku 1599), p\u0159i ji\u017en\u00edm okraji z\u00e1padn\u00ed st\u011bny n\u00e1hrobek rozen\u00e9 pan\u00ed Ludmily Honov\u00e9 z L\u00f6wenbergu (zem\u0159ela 8. 11. 1713), p\u0159i v\u00fdchodn\u00edm okraji ji\u017en\u00ed st\u011bny n\u00e1hrobek Beatrix de Buchet (zam\u0159ela ve v\u011bku 12 let roku 1599) a v barokn\u00ed p\u0159eds\u00edni, vlevo od vchodu, n\u00e1hrobek plze\u0148sk\u00e9ho l\u00e9k\u00e1rn\u00edka V\u00e1clava Ji\u0159\u00edho Lemona (zem\u0159el roku 1856 v souvislosti s morovou epidemi\u00ed). V\u0161echny n\u00e1hrobky byly p\u016fvodn\u011b um\u00edst\u011bny v podlaze kostela. Nad kamennou renesan\u010dn\u00ed kazatelnou z roku 1596 je um\u00edst\u011bna socha svat\u00e9ho Jana K\u0159titele. Dal\u0161\u00ed so\u0161ky jsou pak na bo\u010dn\u00edch renesan\u010dn\u00edch mens\u00e1ch. Zaj\u00edmavost\u00ed je druhotn\u00e9 pou\u017eit\u00ed d\u0159\u00edku a soklu bo\u017e\u00edch muk z roku 1661 ((Dle n\u00e1pisu vytesan\u00e9ho n\u00e1pisu dal tato bo\u017e\u00ed muka roku 1661 zhotovit Ji\u0159\u00ed Mika s man\u017eelkou Annou.)), kter\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b do roku 1873 st\u00e1la na m\u00edst\u011b hrobnick\u00e9ho domku, jako podpory kruchty na evangeln\u00ed stran\u011b lodi kostela.<\/p>\n

Zvony kostela<\/h2>\n

Zvon kostela V\u0161ech svat\u00fdch je p\u016fvodn\u00edm dochovan\u00fdm zvonem z 16. stolet\u00ed, ulit\u00fdm pr\u00e1v\u011b pro tento kostel. Je 55 cm vysok\u00fd a jeho pr\u016fm\u011br \u010din\u00ed 37,5 cm (krk) a 69 cm (lem). V horn\u00ed \u010d\u00e1sti krku jsou t\u0159i \u0159\u00e1dky n\u00e1pis\u016f:
\nGEORG HIRSCHFELD GOSMICH IN EGER
\nTENTO ZWON KE CZTI SLAWIE BOZI BLAHOSLAWENN PANNY A WSSECH BOZICH SWATYCH S POMOCI DOBRYCH LYDI WEAS
\nTEN MORV ROKV 1648 OSTARAN K POCTIWOSTI CHRAMU WSSECH SWATYCH PRZY MIESTIE PLZNI SLYT \u2013 ANNO 1650
\nVelikost p\u00edsma je 2 cm, slova nejsou odd\u011blov\u00e1na mezerami. Pod textem je po obvodu reli\u00e9f s ratolestmi a tv\u00e1\u0159emi and\u011bl\u00ed\u010dk\u016f o v\u00fd\u0161ce 5,6 cm. Pod t\u00edmto reli\u00e9fem je na severn\u00ed stran\u011b reli\u00e9f Panny Marie s Je\u017e\u00ed\u0161kem a na ji\u017en\u00ed stran\u011b reli\u00e9f Kalv\u00e1rie.
\nV roce 2010 byl pro kostel po\u0159\u00edzen druh\u00fd zvon s reli\u00e9fem svat\u00e9ho Vojt\u011bcha, n\u00e1pisem \u201eNA V\u011a\u010cNOU PAM\u00c1TKU M\u00ddCH RODI\u010c\u016e PROF. VOJT\u011aCH \u0160LAUF A PRARODI\u010c\u016e JOSEF F\u00dcRICH V\u011aNUJ\u00cd HANA GERZANICOV\u00c1 HONSOV\u00c1\u201c \u201eKMOT\u0158I RAPHAELA HONS JOSEF KAB\u00c1T\u201c. V horn\u00ed \u010d\u00e1sti krku pod ramenem je text \u201eZP\u00cdVEJ LIDEM O V\u00cd\u0158E NAD\u011aJI A L\u00c1SCE\u201c, na lemu pak text \u201eSV. VOJT\u011aCH PLZE\u0147 2010\u201c<\/p>\n

H\u0159bitov u kostela V\u0161ech Svat\u00fdch<\/h2>\n

Patrn\u011b od po\u010d\u00e1tku sv\u00e9 existence je kostel obklopen h\u0159bitovem, na kter\u00e9m se z doby konce 19. stolet\u00ed dochovala \u0159ada zaj\u00edmav\u00fdch n\u00e1hrobk\u016f.<\/p>\n

Fotogalerie<\/h2>\n