{"id":392,"date":"2011-02-27T13:55:26","date_gmt":"2011-02-27T12:55:26","guid":{"rendered":"http:\/\/www.oplzni.eu\/?p=392"},"modified":"2016-01-10T22:44:43","modified_gmt":"2016-01-10T21:44:43","slug":"kostel-nanebevzeti-panny-marie","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/?p=392","title":{"rendered":"Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie"},"content":{"rendered":"

\"Kostel<\/a>Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie je sou\u010d\u00e1st\u00ed b\u00fdval\u00e9ho franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera a pat\u0159\u00ed mezi nejstar\u0161\u00ed v Plzni. Dnes je spolu se zmi\u0148ovan\u00fdm b\u00fdval\u00fdm franti\u0161k\u00e1nsk\u00fdm kl\u00e1\u0161terem chr\u00e1n\u011bn jako nemovit\u00e1 kulturn\u00ed pam\u00e1tka.<\/p>\n

Historie<\/h2>\n

P\u0159esn\u00e1 doba vzniku kl\u00e1\u0161tera a s n\u00edm historicky i stavebn\u011b spojen\u00e9ho kostela nen\u00ed zn\u00e1ma. S v\u00fdstavbou are\u00e1lu bylo zapo\u010dato patrn\u011b kr\u00e1tce po zalo\u017een\u00ed Nov\u00e9 Plzn\u011b, tedy po roce 1295, a to v jihov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti nov\u011b zalo\u017een\u00e9ho m\u011bsta. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o kl\u00e1\u0161teru je v\u0161ak a\u017e z roku 1336, kdy ji\u017e bylo zbudov\u00e1no presbyterium a pokra\u010dovala stavba lod\u00ed. Kolem roku 1340 vznikaj\u00ed mezilodn\u00ed ark\u00e1dy. Prostor trojlod\u00ed byl zaklenut kolem roku 1350 a t\u00edm v\u00fdstavba kostela v\u00edcem\u00e9n\u011b dokon\u010dena.
\nP\u0159i obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Plzn\u011b husity, naposledy v roce 1434, byl are\u00e1l kl\u00e1\u0161tera p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed k hradb\u00e1m a s n\u00edm nevyhnuteln\u011b i kostel poni\u010den. Opravy byly prov\u00e1d\u011bny zejm\u00e9na a\u017e po roce 1460, kdy byl kl\u00e1\u0161ter p\u0159ed\u00e1n observant\u016fm. Obnoveny byly p\u016fvodn\u00ed klenby, pozd\u011bji roz\u0161\u00ed\u0159ena okna presbyteria a do nich osazeny nov\u00e9 kru\u017eby. Av\u0161ak postup byl velmi pozvoln\u00fd a pr\u00e1ce byly dokon\u010deny a\u017e v z\u00e1v\u011bru 15. stolet\u00ed. Na konci 16. stolet\u00ed pak doch\u00e1z\u00ed k \u00faprav\u011b v\u011b\u017ee a v roce 1611 je k severn\u00ed st\u011bn\u011b presbyteria p\u0159istav\u011bna kaple Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice. P\u0159i obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Plzn\u011b vojsky Arno\u0161ta Mansfelda doch\u00e1z\u00ed op\u011bt k po\u0161kozen\u00ed are\u00e1lu, nebo\u0165 pr\u00e1v\u011b jihov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st opevn\u011bn\u00ed, kde se kl\u00e1\u0161ter s kostelem nal\u00e9zaj\u00ed, \u010delila nejv\u011bt\u0161\u00edmu n\u00e1poru dobyvatel\u016f, kte\u0159\u00ed nedaleko odsud do m\u011bsta nakonec pronikli. N\u00e1sledovalo drancov\u00e1n\u00ed a ni\u010den\u00ed jak kl\u00e1\u0161tera, tak i kostela, ale i cel\u00e9 Plzn\u011b.
\nS opravou zdevastovan\u00e9ho are\u00e1lu mohlo b\u00fdt zapo\u010dato a\u017e roku 1621 po odchodu Mansfeldov\u00fdch vojsk. Opravy v\u0161ak s ohledem na prob\u00edhaj\u00edc\u00ed t\u0159icetiletou v\u00e1lku a dal\u0161\u00ed obt\u00ed\u017ee prob\u00edhaly op\u011bt velmi pomalu a tak k vysv\u011bcen\u00ed kostela po oprav\u011b doch\u00e1z\u00ed a\u017e 6. \u010dervna 1636. V dal\u0161\u00edch letech jsou prov\u00e1d\u011bny \u010detn\u00e9 \u00fapravy jak kostela nap\u0159. roku 1676 byla dokon\u010dena barokn\u00ed \u00faprava v\u011b\u017ee kostela, tak i kl\u00e1\u0161tera (nap\u0159. p\u0159\u00edstavba novici\u00e1tu). Z konce 17. stolet\u00ed poch\u00e1z\u00ed i k severn\u00ed lodi p\u0159istav\u011bn\u00e1 oktogon\u00e1ln\u00ed kaple sv. Anton\u00edna Padu\u00e1nsk\u00e9ho. Na prov\u00e1d\u011bn\u00fdch barokn\u00edch \u00faprav\u00e1ch se v letech 1723 a\u017e 1724 pod\u00edlel i Jakub Auguston, konkr\u00e9tn\u011b barokn\u00ed p\u0159estavbou z\u00e1padn\u00edho pr\u016f\u010del\u00ed kostela. Barokn\u00ed p\u0159estavba byla dokon\u010dena roku 1740. P\u0159i josef\u00ednsk\u00fdch reform\u00e1ch byl kl\u00e1\u0161ter u\u0161et\u0159en zru\u0161en\u00ed d\u00edky zdej\u0161\u00edmu kostelu, nebo\u0165 bylo v roce 1786 rozhodnuto, \u017ee se zde budou slou\u017eit m\u0161e svat\u00e9 pro po\u010detn\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 plze\u0148sk\u00e9 obyvatelstvo.<\/p>\n

Popis kostela<\/h2>\n

Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie tvo\u0159\u00ed 21 metr\u016f dlouh\u00e9 trojlod\u00ed a na n\u011bj navazuj\u00edc\u00ed 23 metr\u016f dlouh\u00e9 presbyterium. Oba prostory jsou zaklenuty dochovanou gotickou k\u0159\u00ed\u017eovou klenbou. Klenebn\u00ed \u017eebra presbyt\u00e1\u0159e vych\u00e1z\u00ed z prost\u00fdch obl\u00fdch p\u0159\u00edpor zakon\u010den\u00fdch hlavici s tesanou rostlinnou a figur\u00e1ln\u00ed v\u00fdzdobou . Klenby ark\u00e1d nasedaj\u00ed na v\u00e1lcov\u00e9 sloupy p\u0159\u00edmo, bez hlavic.
\nPresbyterium osv\u011btlovalo p\u016fvodn\u011b dev\u011bt gotick\u00fdch oken. V souvislosti s v\u00fdstavbou kaple Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice v roce 1611 p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed k severn\u00ed \u010d\u00e1sti presbyteria, byla t\u0159i okna zazd\u011bna. Dominantou presbyteria je hlavn\u00ed ran\u011b barokn\u00ed olt\u00e1\u0159 z roku 1696 s kopi\u00ed obrazu Petera Paula Rubense Nanebevzet\u00ed Panny Marie zhotovenou Franti\u0161kem Juliem Luxem kolem roku 1700. Nad n\u00edm je um\u00edst\u011bn ov\u00e1ln\u00fd obraz Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice. Nad svatost\u00e1nek byla v roce 1692 um\u00edst\u011bna gotick\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 tzv. Franti\u0161k\u00e1nsk\u00e1 madona, kter\u00e1 napodobuje kamennou Plze\u0148skou Madonu v katedr\u00e1le sv. Bartolom\u011bje. Olt\u00e1\u0159 zdob\u00ed i dal\u0161\u00ed sochy sv. Kl\u00e1ry, sv. Al\u017eb\u011bty, sv. Franti\u0161ka, sv. Bernardina Siensk\u00e9ho, svat\u00e9ho Bartolom\u011bje a svat\u00e9ho Marka. V roce 1696 byl olt\u00e1\u0159 dopln\u011bn o obrazy s ostatky svat\u00fdch. Na epi\u0161toln\u00ed stran\u011b presbyteria pobl\u00ed\u017e v\u00edt\u011bzn\u00e9ho oblouku se dochovalo drobn\u00e9 renesan\u010dn\u00ed ok\u00e9nko z roku 1543.
\nPodlaha trojlod\u00ed byla p\u016fvodn\u011b um\u00edst\u011bna asi o metr n\u00ed\u017ee oproti presbyteriu, pozd\u011bji v\u0161ak byla zv\u00fd\u0161ena. K severn\u00ed lodi byla na v\u00fdchodn\u00edm konci p\u0159istav\u011bna osmibok\u00e1 kaple sv. Anton\u00edna Padu\u00e1nsk\u00e9ho, na z\u00e1padn\u00edm konci dnes ji\u017e zru\u0161en\u00e1 kaple sv. Anny. V \u010dele severn\u00ed lodi se na olt\u00e1\u0159i nach\u00e1z\u00ed barokn\u00ed souso\u0161\u00ed Piety z druh\u00e9 poloviny 17. stolet\u00ed.
\nVe st\u0159edn\u00ed lodi je na epi\u0161toln\u00ed stran\u011b rokokov\u00e1 kazatelna od Lazara Widmana z roku 1740. Na st\u0159\u00ed\u0161ce kazatelny se nach\u00e1z\u00ed sv. Franti\u0161ek v ohniv\u00e9m voze, pod st\u0159\u00ed\u0161kou d\u0159evoryt sv. Franti\u0161ka a sv. Anton\u00edna Padu\u00e1nsk\u00e9ho, dr\u017e\u00edc\u00ed v ruce Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed sv\u00e1tost a postavy sv. Bonaventury a sv. Jana Kapistr\u00e1na. Vn\u011bj\u0161\u00ed strana kazatelny je ozdobena t\u0159emi obrazy ze \u017eivota sv. Franti\u0161ka a to sycen\u00ed napraven\u00fdch hladov\u00fdch loupe\u017en\u00edk\u016f sv. Franti\u0161kem, kte\u0159\u00ed pot\u00e9 vstupuj\u00ed do \u0159\u00e1du, prost\u0159edn\u00ed zkrocen\u00ed zu\u0159iv\u00e9ho vlka ohro\u017euj\u00edc\u00edho obyvatele m\u011bste\u010dka Gubbio sv. Franti\u0161kem, a na posledn\u00edm pokorn\u00e9ho a p\u0159\u00edrodu obdivuj\u00edc\u00edho sv. Franti\u0161ka.
\nV \u010dele ji\u017en\u00ed lodi se nach\u00e1z\u00ed rokokov\u00fd olt\u00e1\u0159 sv. Jana Nepomuck\u00e9ho, kter\u00fd spolu se sochou sv\u011btce nechal zhotovit v roce 1698 plze\u0148sk\u00fd m\u011b\u0161\u0165an Tom\u00e1\u0161 Riebenecker. Na z\u00e1padn\u00edm konci ji\u017en\u00ed lod\u011b se nach\u00e1z\u00ed reli\u00e9f z p\u016fvodn\u00edho norimbersk\u00e9ho olt\u00e1\u0159e sv. Anny, kter\u00fd vznikl kolem roku 1525. Zn\u00e1zor\u0148uje sv. Annu Samot\u0159et\u00ed p\u0159ij\u00edmaj\u00edc\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161ka od Panny Marie. P\u016fvodn\u011b tento reli\u00e9f tvo\u0159il patrn\u011b st\u0159ed skl\u00e1dac\u00edho olt\u00e1\u0159e. Autorem reli\u00e9fu je Hans Suess z Kulmbachu.
\nNa k\u016fru se nach\u00e1zej\u00ed t\u0159\u00edmanu\u00e1lov\u00e9 varhany o 40 hlasech s koncertn\u00ed dispozic\u00ed, kter\u00e9 byly zhotoveny v roce 1935 firmou Rieger z Krnova a to vestavbou nov\u00fdch varhan do p\u016fvodn\u00ed barokn\u00ed sk\u0159\u00edn\u011b. P\u016fvodn\u00ed varhany, kter\u00e9 slou\u017eily do roku 1905, postavil roku 1730 v\u00fdznamn\u00fd barokn\u00ed varhan\u00e1\u0159 Anton\u00edn Gartner z Tachova. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b jsou varhany ve velmi \u0161patn\u00e9m technick\u00e9m stavu.
\nVchod do kostela je \u0159e\u0161en prost\u0159ednictv\u00edm br\u00e1ny s tepanou m\u0159\u00ed\u017e\u00ed z roku 1925 a s n\u00e1pisem „OFM“. Za branou se nach\u00e1z\u00ed uli\u010dka s v\u00fdklenky, kde byly p\u016fvodn\u011b um\u00edst\u011bny sochy \u010ctrn\u00e1cti svat\u00fdch pomocn\u00edk\u016f. N\u011bkter\u00e9 z nich jsou nyn\u00ed um\u00edst\u011bny v kapli sv. Anton\u00edna Padu\u00e1nsk\u00e9ho. P\u0159i rekonstrukci are\u00e1lu b\u00fdval\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera a kostela byla dne 20. srpna 1996 objevena vz\u00e1cn\u00e1 freska ze 17. stolet\u00ed.<\/p>\n

Fotogalerie<\/h2>\n