{"id":2039,"date":"2011-02-25T00:44:34","date_gmt":"2011-02-24T23:44:34","guid":{"rendered":"http:\/\/www.oplzni.eu\/?p=2039"},"modified":"2018-11-29T13:53:00","modified_gmt":"2018-11-29T12:53:00","slug":"mestsky-obvod-plzen-6-litice","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/?p=2039","title":{"rendered":"M\u011bstsk\u00fd obvod Plze\u0148 6 – Litice"},"content":{"rendered":"

M\u011bstsk\u00fd obvod Plze\u0148 6 – Litice, se nach\u00e1z\u00ed na ji\u017en\u00edm okraji Plzn\u011b. M\u00e1 katastr\u00e1ln\u00ed v\u00fdm\u011bru 10,82 km2<\/sup> a 1769 obyvatel ((k 1.1.2011 dle \u00fadaj\u016f MV\u010cR, v\u010d. cizinc\u016f)).<\/p>\n

N\u00e1zev dnes nejstar\u0161\u00ed obce, kter\u00e1 je sou\u010d\u00e1st\u00ed Plzn\u011b, poch\u00e1z\u00ed z\u00a0p\u0159ibli\u017en\u011b 8. stolet\u00ed od polabsk\u00e9ho kmene Lutic\u016f s\u00eddl\u00edc\u00edch v\u00a0dne\u0161n\u00edm Braniborsku. N\u00e1zev kmene byl odvozen od slova \u013eut\u00fd, tedy lit\u00fd, vztekl\u00fd \u010di zl\u00fd.\u00a0 P\u016fvodn\u00ed ozna\u010den\u00ed Lutice se b\u011bhem 14. stolet\u00ed zm\u011bnilo na Litice.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Os\u00eddlen\u00ed Litic je v\u0161ak mnohem star\u0161\u00ed a zasahuje dle n\u00e1lez\u016f (bronzov\u00e1 labu\u0165, zlat\u00fd prsten \u010di bronzov\u00e9 n\u00e1ramky) a\u017e do mlad\u0161\u00ed doby bronzov\u00e9.\u00a0 V\u00a0historick\u00fdch pramenech jsou Litice poprv\u00e9 zmi\u0148ov\u00e1ny kolem roku 1212 v\u00a0souvislosti s\u00a0hradem stoj\u00edc\u00edm na p\u0159\u00edkr\u00e9m ostrohu na prav\u00e9m b\u0159ehu Radbuzy.\u00a0 Po tomto hradu, kter\u00fd byl jedn\u00edm z\u00a0nejstar\u0161\u00edch hrad\u016f na Plze\u0148sku a prakticky prvn\u00edm \u0161lechtick\u00fdm hradem v\u00a0tomto regionu, se psal Old\u0159ich z\u00a0Litic, kter\u00fd pat\u0159il mezi Drslavice nebo t\u00e9\u017e z\u00a0Pot\u0161tejna. Kr\u00e1tce pat\u0159ila \u010d\u00e1st i kr\u00e1li V\u00e1clavu II. P\u0159ed rokem 1367 byl hrad, osada i zdej\u0161\u00ed majetky prod\u00e1ny chot\u011btovsk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru. Nepot\u0159ebn\u00fd hrad ch\u00e1tral a statek byl zastavov\u00e1n drobn\u00fdm \u0161lechtic\u016fm. V\u00a0roce 1569 kl\u00e1\u0161ter litick\u00e9 zbo\u017e\u00ed vykoupil a dr\u017eel a\u017e do sv\u00e9ho z\u00e1niku v\u00a0roce 1781. Roku 1822 si chot\u011btovsk\u00fd velkostatek od n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho fondu koupil Karel Alexandr Thurn-Taxis.<\/p>\n

Po roce 1300 byla v\u00a0obci zah\u00e1jena stavba kostela, kter\u00fd je ji\u017e v roce 1352 uv\u00e1d\u011bn jako farn\u00ed. Od konce 14. stolet\u00ed byla fara zdej\u0161\u00edmi far\u00e1\u0159i mnohoobro\u010dn\u00edky pronaj\u00edm\u00e1na chud\u00fdm kn\u011b\u017e\u00edm, \u010dasto husitsk\u00fdm agit\u00e1tor\u016fm. Z\u00a0t\u00e9to doby poch\u00e1z\u00ed i kamenn\u00fd port\u00e1l kostela, kter\u00fd m\u011bly zdobit t\u0159i sochy. Av\u0161ak obdob\u00ed husitsk\u00fdch nepokoj\u016f pr\u00e1ce p\u0159eru\u0161ilo a tak do dne\u0161n\u00ed doby jsou v\u00a0port\u00e1le t\u0159i neotesan\u00e9 \u010d\u00e1sti. Tento poznatek sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee port\u00e1l byl vyr\u00e1b\u011bn z\u00a0jednoho kusu kamene.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

V\u00a0dob\u011b pohusitsk\u00e9 byla v\u00a0obci cihelna (ful\u00e9rna), kr\u010dma \u010depuj\u00edc\u00ed pivo z\u00a0kl\u00e1\u0161tern\u00edho pivovaru, udr\u017eovan\u00e1 cesta z\u00a0Plzn\u011b s\u00a0udr\u017eovan\u00fdm mostem, kter\u00fd dal postavit Tom\u00e1\u0161 Andrl\u00edk je\u0161t\u011b p\u0159ed rokem 1447. B\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky obec upad\u00e1 a roku 1620 je l\u00ed\u010dena jako zpusto\u0161en\u00e9. Z\u00a0nedostatku vody se p\u0159id\u00e1v\u00e1 i morov\u00e1 epidemie co\u017e dosv\u011bd\u010duje n\u00e1lez koster za stodolou velkostatku v\u00a0zahrad\u011b Martina Slav\u00edka z\u00a0roku 1926. Dal\u0161\u00ed pohromou bylo ta\u017een\u00ed \u0160v\u00e9d\u016f, po n\u011bm\u017e roku 128 le\u017eela fara v\u00a0trosk\u00e1ch. V\u00a0souvislosti s\u00a0t\u00edm za\u010dal kl\u00e1\u0161ter v\u00a0dosud v\u00fdhradn\u011b \u010desk\u00fdch Litic\u00edch osidlovat upr\u00e1zdn\u011bn\u00e9 usedlosti n\u011bmeck\u00fdmi kolonisty. V\u00a0roce 1654 bylo v\u00a0Litic\u00edch 27 hospod\u00e1\u0159\u016f z\u00a0toho 18 N\u011bmc\u016f. V\u00a0roce 1713 tu bylo 45 usedlost\u00ed (29 sedl\u00e1k\u016f, 13 chalupn\u00edk\u016f, mlyn\u00e1\u0159, ov\u010d\u00e1k a hostinsk\u00fd) a 450 obyvatel. V roce 1677 \u017eilo v\u00a0Litick\u00e9 farnosti 780 N\u011bmc\u016f a 458 \u010cech\u016f ve \u010dty\u0159ech \u010desk\u00fdch vesnic\u00edch n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00edch m\u011bstu Plzni (Radoby\u010dice, \u00datu\u0161ice, Doudlevce a \u0160t\u011bnovice) a \u010dty\u0159ech n\u011bmeck\u00fdch vesnic\u00edch (Litice, \u0160lovice, Rob\u010dice a Lhota). Far\u00e1\u0159 byl kl\u00e1\u0161terem dosazov\u00e1n n\u011bmeck\u00fd a a\u017e po st\u00ed\u017enostech bylo roku 1672 biskupem V\u00e1clavem M. Pe\u0161inou nak\u00e1z\u00e1no \u010desk\u00e9 k\u00e1z\u00e1n\u00ed ka\u017edou druhou ned\u011bli. Obdobn\u00fd stav byl se zdej\u0161\u00ed \u0161kolou, kde se vyu\u010dovalo rovn\u011b\u017e pouze n\u011bmecky.<\/p>\n

V\u00a0letech 1741 a\u017e 1742 pro\u0161la obc\u00ed vojska francouzsk\u00e1 a v\u00a0letech 1799 a\u017e 1800 26000 voj\u00e1k\u016f rusk\u00fdch.<\/p>\n

V\u00a0roce 1790 byly Litice vs\u00ed ryze zem\u011bd\u011blskou s\u00a063 domy, v\u00a0roce 1838 u\u017e bylo dom\u016f 81. Mimo to zde byla i fara, \u0161kola, pansk\u00fd dv\u016fr, ml\u00fdn, soukenick\u00e1 valcha a myslivna zvan\u00e1 L\u00edn\u011b.<\/p>\n

Roku 1832 byl d\u0159ev\u011bn\u00fd most p\u0159es Radbuzu nahrazen kamenn\u00fdm, v\u00a0roce 1893 p\u0159estav\u011bn\u00fdm. Roku 1874 byla postavena tra\u0165 Plze\u0148 \u2013 \u017delezn\u00e1 Ruda se zast\u00e1vkou Litice.\u00a0 Rychl\u00fd rozvoj Litic je zaznamen\u00e1n v\u00a0souvislosti se zah\u00e1jen\u00edm t\u011b\u017eby \u010dern\u00e9ho uhl\u00ed na konci 19. stolet\u00ed. P\u0159edev\u0161\u00edm vznik\u00e1 hornick\u00e1 kolonie Valcha. Po\u010det obyvatel prudce roste, av\u0161ak za cenu v\u00fdznamn\u00fdch probl\u00e9mu, proto\u017ee horn\u00edci byli \u010ce\u0161i a dosavadn\u00ed obyvatelstvo n\u011bmeck\u00e9. Velk\u00e9 spory tak prov\u00e1zeli otev\u0159en\u00ed \u010desk\u00e9 \u0161koly v\u00a0roce 1909. V\u00a0roce 1911 v\u00a0souvislosti s\u00a0vy\u010derp\u00e1n\u00edm dol\u016f je kolonie zru\u0161ena a rozbo\u0159ena a po\u010det obyvatel kles\u00e1 z\u00a02074 v\u00a0roce 1910 na 1549 v\u00a0roce 1921. V\u00fdznamn\u00fd pod\u00edl \u010cech\u016f v\u00a0Litic\u00edch v\u0161ak ji\u017e z\u016fstal. V\u00a0roce 919 byla provedena elektrifikace obce. V\u00a0roce 1925 kupuje Plze\u0148 chot\u011btovsk\u00fd velkostatek a rozparcelov\u00e1n 36 stavebn\u00edch m\u00edst. Rovn\u011b\u017e vznik\u00e1 sou\u010dasn\u00e1 osada Valcha. V\u00a0roce 1927 je v\u00a0Litic\u00edch nov\u00fd starosta, v\u00a0roce 1928 byla otev\u0159ena nov\u00e1 \u0161kola. V\u00a0roce 1924 byla provedena zku\u0161ebn\u00ed j\u00edzda autobusu z\u00a0litic do Plzn\u011b, ale neosv\u011bd\u010dila se. A\u017e roku 1926 za\u010dal autobus jezdit pravideln\u011b 6x denn\u011b. V\u00a0roce 1938 byly Litice bez Valchy p\u0159ipojeny k\u00a0\u0159\u00ed\u0161i, jeliko\u017e v\u00a0roce 1910 zde byla N\u011bmeck\u00e1 v\u011bt\u0161ina. P\u0159i okupaci bylo z\u00a0Litic vyst\u011bhov\u00e1no 156 \u010desk\u00fdch rodin. V\u00a0roce 1945 se do Litic vrac\u00ed \u010desk\u00e9 obyvatelstvo, n\u011bmeck\u00e9 bylo vesm\u011bs odsunuto.<\/p>\n

Samostatn\u00e9 Litice byly v\u00a0roce 1949 spojeny s\u00a0Plzn\u00ed. V\u00a0roce 1964 odlou\u010deny a spojeny s\u00a0\u0160lovicemi. V\u00a0roce 1970 byla zah\u00e1jena stavba velk\u00e9 rekrea\u010dn\u00ed p\u0159ehrady na Radbuze a Litice byly op\u011bt p\u0159ipojeny k\u00a0Plzni. Po roce 1991 jsou Litice samostatn\u00fdm m\u011bstsk\u00fdm obvodem Plze\u0148 6 \u2013 Litice.<\/p>\n

Prameny a literatura<\/h3>\n