{"id":1796,"date":"2011-02-25T22:12:09","date_gmt":"2011-02-25T21:12:09","guid":{"rendered":"http:\/\/www.oplzni.eu\/?p=1796"},"modified":"2018-11-29T13:18:13","modified_gmt":"2018-11-29T12:18:13","slug":"ujezd","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/?p=1796","title":{"rendered":"\u00dajezd"},"content":{"rendered":"

M\u011bstsk\u00e1 \u010dtvr\u0165 \u00dajezd je jako samostatn\u00e9 katastr\u00e1ln\u00ed \u00fazem\u00ed o v\u00fdm\u011b\u0159e 2,83 km2<\/sup> sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u011bstsk\u00e9ho obvodu Plze\u0148 4<\/a>.<\/p>\n

N\u00e1zev poch\u00e1z\u00ed od zp\u016fsobu zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch velkostatk\u016f, kdy panovn\u00edk v\u011bnoval n\u011bkomu pozemky v\u00a0\u00famyslu zalo\u017eit zde ves a ur\u010dil n\u011bkolik p\u00e1n\u016f, kte\u0159\u00ed m\u011bli stanovit hranice. A to co ujezdili, se naz\u00fdvalo \u00dajezd.<\/p>\n

Z\u00a0historick\u00e9ho pohledu se jedn\u00e1 o starou kulturn\u00ed p\u016fdu os\u00eddlenou ji\u017e v\u00a0prav\u011bku. Prvn\u00ed historicky dolo\u017een\u00e1 zpr\u00e1va poch\u00e1z\u00ed z\u00a0bern\u00edho rejst\u0159\u00edku Plze\u0148sk\u00e9ho kraje z roku 1379. Zm\u00ednka je o Horn\u00edm a Doln\u00edm \u00dajezdu, tedy z\u00a0doby, kdy obec ji\u017e byla rozd\u011blena mezi dva majitele. Vystopovat lze v\u0161ak dokonce t\u0159i samostatn\u00e9 tvrze \u010di opevn\u011bn\u00e9 dvorce.<\/p>\n

Prvn\u00ed byla v\u00a0dr\u017een\u00ed rokycansk\u00e9ho probo\u0161tstv\u00ed, pot\u00e9 i m\u011bsta Rokycan (od roku 1575) a n\u00e1sledn\u011b i plask\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera (1650-1785). Pot\u00e9 se vlastn\u00edkem stal Klement Lothar V\u00e1clav Metternich. Poz\u016fstatky tvrze byly objeveny v\u00a0roce 1977 v\u00a0s\u00fdpce \u010dp. 10. Nalezen\u00e1 v\u00edce ne\u017e 400 let star\u00e1 stavba byla jednopatrov\u00e1, z\u00a0lomov\u00e9ho kamene s\u00a0gotick\u00fdmi st\u0159\u00edlnami tesan\u00fdmi z\u00a0jednoho kusu kamene.<\/p>\n

Druh\u00e1 \u010d\u00e1st \u00dajezdu pat\u0159ila p\u0159ed rokem 1379 Gotharu, po kter\u00e9m se zde vyst\u0159\u00eddalo v\u00edce majitel\u016f. Od druh\u00e9 poloviny 16. stolet\u00ed pat\u0159ila tato \u010d\u00e1st (mansk\u00fd statek pat\u0159\u00edc\u00ed k\u00a0Radyni) Zikmundu \u0160a\u0161kovi, po kter\u00e9m byla dlouho zv\u00e1na \u0160a\u0161kovsk\u00fdm \u00dajezdem. Roku 1731 prod\u00e1v\u00e1 tou\u0161kovsk\u00fd m\u011b\u0161\u0165an Bed\u0159ich Uhl tuto \u010d\u00e1st \u00dajezdu m\u011bstu Plzni za 6400 zlat\u00fdch. M\u00edsto lenn\u00edho dvora zde Plze\u0148 vybudovala barokn\u00ed dv\u016fr, kter\u00fd byl v\u00a0r\u00e1mci raabizace roku 1779 rozparcelov\u00e1n. Kamenn\u00e1 budova se dochovala.<\/p>\n

T\u0159et\u00ed \u010d\u00e1st pat\u0159ila na konci 15. stolet\u00ed plze\u0148sk\u00e9 m\u011b\u0161\u0165ance Ann\u011b \u0160afr\u00e1nkov\u00e9 z\u00a0Poutnova (vlastnila i Bukovec a \u010cerven\u00fd Hr\u00e1dek). Roku 1503 jej odk\u00e1zala dominik\u00e1nsk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru, kter\u00fd jej prodal Plzni roku 1543. Dvorec st\u00e1val v\u00a0prostoru dne\u0161n\u00edch \u010d\u00edsel popisn\u00fdch 2 a 3. Rozd\u011blen\u00ed obce, kter\u00e9 zaniklo a\u017e roku 1848, a bylo patrn\u00e9 i na jej\u00edm p\u016fdorysu, kter\u00fd byl prakticky rozd\u011blen silnic\u00ed do Bukovce. V\u00a0jedn\u00e9 \u010d\u00e1sti se \u0159\u00edkalo V\u00a0Brance (dnes n\u00e1zev ulice), plze\u0148sk\u00e1 \u010d\u00e1st se pak naz\u00fdvala Ve Dvo\u0159e d\u00edky poplu\u017en\u00edmu dvoru. Mlad\u0161\u00ed \u010d\u00e1st se naz\u00fdvala V\u00a0Kout\u011b.\u00a0 Katastr\u00e1ln\u011b do \u00dajezdu pat\u0159\u00ed i Z\u00e1b\u011bl\u00e1, vyhled\u00e1van\u00e9 v\u00fdletn\u00ed m\u00edsto. Rozmach \u00dajezdu nastal v\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed: 1890 \u2013 490 obyvatel a 62 dom\u016f, 1910 \u2013 720 obyvatel a 91 dom\u016f, 1930 \u2013 1172 obyvatel a 187 dom\u016f, 1950 \u2013 1437 obyvatel a 319 dom\u016f, 1970 \u2013 1571 obyvatel a 375 dom\u016f.<\/p>\n

K\u00a0elektrifikaci obce do\u0161lo v\u00a0roce 1921. Od roku 1883 se v\u00a0obci dob\u00fdval kaolin a zpracov\u00e1val se v\u00a0m\u00edstn\u00ed tov\u00e1rn\u011b. Po brzk\u00e9m vy\u010derp\u00e1n\u00ed lo\u017eiska, byla tov\u00e1rna prod\u00e1na bratr\u016fm Drechsler\u016fm, kte\u0159\u00ed zde zavedli v\u00fdrobku zemit\u00fdch barev glazury.<\/p>\n

Na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed (1908)byla na n\u00e1vsi postavena pseudogotick\u00e1 kaple. Zbour\u00e1na byla v\u00a0\u0161edes\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed (1963).<\/p>\n

\u00dajezd byl p\u0159i\u0161kolen do Doubravky. Roku 1899 byla z\u0159\u00edzena samostatn\u00e1 \u0161kola.<\/p>\n

 <\/p>\n

\u00dajezd byl p\u0159ipojen k\u00a0Plzni roku 1942. V\u00a0roce 1960 ustaven samostatn\u00fd Obvodn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor \u00dajezd, roku 1964 byl spojen s\u00a0Doubravkou.<\/p>\n

Autobusov\u00e1 doprava z\u00a0Plzn\u011b existuje od 50. let.<\/p>\n

V\u00a0roce 1957 bylo zalo\u017eeno JZD, kter\u00e9 se roku 1961 slou\u010dilo s\u00a0JZD \u010cerven\u00fd Hr\u00e1dek, Bukovec a Doubravka za vzniku JZD \u00dajezd, v\u00a0roce 1973 slou\u010deno s\u00a0D\u00fd\u0161inou, Chr\u00e1stem a Ky\u0161icemi a ustaveno JZD \u010cerven\u00fd Hr\u00e1dek.<\/p>\n

Prameny a literatura: <\/span> <\/em><\/small><\/p>\n

 <\/p>\n