{"id":2082,"date":"2011-02-25T12:49:32","date_gmt":"2011-02-25T11:49:32","guid":{"rendered":"http:\/\/www.oplzni.eu\/?page_id=2082"},"modified":"2012-02-11T10:45:34","modified_gmt":"2012-02-11T09:45:34","slug":"plzen","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/?page_id=2082","title":{"rendered":"Plze\u0148"},"content":{"rendered":"<p>M\u011bsto Plze\u0148, metropole z\u00e1padu \u010cech, je s v\u00edce ne\u017e 170.000 obyvateli \u010dtvrt\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm m\u011bstem \u010cesk\u00e9 republiky. Jeho historie je neodmysliteln\u011b spojena s v\u00fdrobou piva, stroj\u00edrensk\u00fdm koncernem \u0160koda a skute\u010dnost\u00ed, \u017ee m\u011bsto le\u017e\u00ed na p\u011bti \u0159ek\u00e1ch.<\/p>\n<h1>Struktura m\u011bsta<\/h1>\n<p>M\u011bsto Plze\u0148 je statut\u00e1rn\u00edm m\u011bstem ve smyslu platn\u00e9 legislativy. Sv\u00e9 postaven\u00ed z\u00edskala ji\u017e k\u00a01. kv\u011btnu 1942 vl\u00e1dn\u00edm na\u0159\u00edzen\u00edm \u010d\u00edslo 142\/1942 Sb., j\u00edm\u017e se prohla\u0161uje Plze\u0148 za m\u011bsto se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm statutem. Sou\u010dasn\u00e9 postaven\u00ed Plzn\u011b jako statut\u00e1rn\u00edho m\u011bsta je platn\u00e9 od 24. 11. 1990. Postaven\u00ed statut\u00e1rn\u00edho m\u011bsta umo\u017e\u0148uji Plzni d\u011blen\u00ed na m\u011bstsk\u00e9 obvody, kter\u00fdch je od 1. 1. 2003 do sou\u010dasnosti 10:<\/p>\n<ul>\n<li>M\u011bstsk\u00fd obvod Plze\u0148 1<\/li>\n<li>M\u011bstsk\u00fd obvod Plze\u0148 2 &#8211; Slovany<\/li>\n<li>M\u011bstsk\u00fd obvod Plze\u0148 3<\/li>\n<li>M\u011bstsk\u00fd obvod Plze\u0148 4<\/li>\n<li>M\u011bstsk\u00fd obvod Plze\u0148 5 \u2013 K\u0159imice<\/li>\n<li>M\u011bstsk\u00fd obvod Plze\u0148 6 &#8211; Litice<\/li>\n<li>M\u011bstsk\u00fd obvod Plze\u0148 7 \u2013 Rad\u010dice<\/li>\n<li>M\u011bstsk\u00fd obvod Plze\u0148 8 &#8211; \u010cernice<\/li>\n<li>M\u011bstsk\u00fd obvod Plze\u0148 9 &#8211; Malesice<\/li>\n<li>M\u011bstsk\u00fd obvod Plze\u0148 10 &#8211; Lhota<\/li>\n<\/ul>\n<p style=\"text-align: center;\"><a href=\"http:\/\/foto.oplzni.eu\/subdom\/foto\/albums\/grafika\/mapy\/Mstskobvody\/Mstskobvody.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\" aligncenter\" title=\"Plze\u0148sk\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 obvody\" src=\"http:\/\/foto.oplzni.eu\/subdom\/foto\/albums\/grafika\/mapy\/Mstskobvody\/Mstskobvody.jpg\" alt=\"\" width=\"610\" height=\"330\" \/><\/a><\/p>\n<h1>Geografie<\/h1>\n<p>M\u011bsto Plze\u0148 se rozkl\u00e1d\u00e1 na t\u0159ech diluvi\u00e1ln\u00edch teras\u00e1ch v\u00a0centr\u00e1ln\u00ed oblasti Plze\u0148sk\u00e9 kotliny v\u00a0m\u00edst\u011b ojedin\u011bl\u00e9m sv\u00fdm soutokem \u010dty\u0159 v\u00fdznamn\u00fdch \u0159ek M\u017ee, Radbuzy, \u00dahlavy a \u00daslavy za vzniku \u0159eky Berounky. Plze\u0148sk\u00e1 kotlina tvo\u0159\u00ed nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed a z\u00e1rove\u0148 nejni\u017e\u0161\u00ed \u010d\u00e1st z\u00e1pado\u010desk\u00e9 p\u00e1nve. Na severu je ohrani\u010dena Krkaveckou pahorkatinou, na jihov\u00fdchod\u011b Rady\u0148skou vrchovinou a na v\u00fdchod\u011b Rade\u010dsk\u00fdm p\u00e1smem. Podlo\u017e\u00ed je tvo\u0159eno algonkick\u00fdmi b\u0159idlicemi. Na mnoh\u00fdch m\u00edstech si prorazily cestu \u010detn\u00e9 vyv\u0159eliny jako \u017eula tvo\u0159\u00edc\u00ed Chlum \u010di Homolku u Doudlevec \u010di buli\u017en\u00edkov\u00e9 suky tvo\u0159\u00edc\u00ed Radyni \u010di Ostrou H\u016frku. Zna\u010dn\u00e9 je i zastoupen\u00ed permokarbonu tvo\u0159\u00edc\u00edho p\u00edskovce zejm\u00e9na na severu a severoz\u00e1pad\u011b, obsahuj\u00edc\u00ed ve sv\u00fdch vrstv\u00e1ch kamenn\u00e9 uhl\u00ed \u010di kaolin. Centrum m\u011bsta se nach\u00e1z\u00ed v\u00a0nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 310 m n. m., nejni\u017e\u0161\u00ed bod jek pak na hranici m\u011bsta v\u00a0Bukovci, kde \u0159eka Berounka opou\u0161t\u00ed Plze\u0148 v\u00a0nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 293 m n. m. Nejvy\u0161\u0161\u00ed bod Plzn\u011b je pak vrchol Val ve v\u00fd\u0161ce 434 m n. m. p\u0159i ji\u017en\u00edm okraji Plzn\u011b.<\/p>\n<p>Z\u00a0klimatick\u00e9ho hlediska le\u017e\u00ed Plze\u0148 v\u00a0m\u00edrn\u011b tepl\u00e9 oblasti s\u00a0dlouh\u00fdm such\u00fdm l\u00e9tem, velmi suchou zimou s\u00a0kr\u00e1tk\u00fdm trv\u00e1n\u00edm sn\u011bhov\u00e9 pokr\u00fdvky a m\u00edrn\u011b tepl\u00fdm jarem a podzimem.<\/p>\n<p>Klimatick\u00e9 hodnoty za obdob\u00ed let 1961 a\u017e 1990 v\u00a0Plzni-Bolevci:<\/p>\n<ul>\n<li>Pr\u016fm\u011brn\u00fd ro\u010dn\u00ed \u00fahrn sr\u00e1\u017eek: 527 mm<\/li>\n<li>Pr\u016fm\u011brn\u00fd ro\u010dn\u00ed \u00fahrn sr\u00e1\u017eek (Rad\u010dice): 500 mm<\/li>\n<li>Pr\u016fm\u011brn\u00e9 ro\u010dn\u00ed teploty: 7,5 \u00b0C<\/li>\n<li>Nejvy\u0161\u0161\u00ed nam\u011b\u0159en\u00e1 teplota: 40,1 \u00b0C<\/li>\n<li>Nejni\u017e\u0161\u00ed nam\u011b\u0159en\u00e1 teplota :- 28,0 \u00b0C<\/li>\n<li>Pr\u016fm\u011brn\u00e9 trv\u00e1n\u00ed slune\u010dn\u00edho svitu v\u00a0roce: 1 400 hodin<\/li>\n<li>Pr\u016fm\u011brn\u00fd po\u010det dn\u00ed s mlhou v\u00a0roce: 62<\/li>\n<li>p\u0159eva\u017euj\u00edc\u00ed sm\u011br v\u011btru: z\u00e1pad 22 %, jihoz\u00e1pad 18 %, bezv\u011bt\u0159\u00ed 10 %<\/li>\n<\/ul>\n<h1>Demografick\u00e9 ukazatele<\/h1>\n<p>K 1. 4. 2011 \u010d\u00edt\u00e1 m\u011bsto Plze\u0148 dle evidence osob p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00fdch k trval\u00e9mu pobytu veden\u00e9 Ministerstvem vnitra 171104 obyvatel.<\/p>\n<p>V\u011bkov\u00e9 slo\u017een\u00ed k 31. 12. 2010:<\/p>\n<ul>\n<li>celkem:\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 168808\u00a0 (81947 mu\u017ei, 86861 \u017eeny)<\/li>\n<li>0-14:\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 21746\u00a0\u00a0\u00a0 (11068 mu\u017ei, 10678 \u017eeny)<\/li>\n<li>15-64:\u00a0\u00a0 \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 116966\u00a0 (58428 mu\u017ei, 58538 \u017eeny)<\/li>\n<li>65+:\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 30096\u00a0\u00a0\u00a0 (12451 mu\u017ei, 17645 \u017eeny)<\/li>\n<\/ul>\n<p>Pr\u016fm\u011brn\u00fd v\u011bk k 1. 1. 2011:<\/p>\n<ul>\n<li>celkem:\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 42,2<\/li>\n<li>mu\u017ei:\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 40,6<\/li>\n<li>\u017eeny:\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 43,7<\/li>\n<\/ul>\n<p>Pohyb obyvatel za rok:<\/p>\n<p>Rok:\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 2010<\/p>\n<ul>\n<li>po\u010det obyvatel k po\u010d\u00e1tku roku: \u00a0 \u00a0 169935<\/li>\n<li>narozen\u00ed:\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 1819<\/li>\n<li>zem\u0159el\u00ed:\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 1735<\/li>\n<li>p\u0159ist\u011bhoval\u00ed:\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 3240<\/li>\n<li>vyst\u011bhoval\u00ed:\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 4451<\/li>\n<li>p\u0159irozen\u00fd p\u0159\u00edr\u016fstek: \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 84<\/li>\n<li>p\u0159\u00edr\u016fstek st\u011bhov\u00e1n\u00edm:\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 -1211<\/li>\n<li>celkov\u00fd p\u0159\u00edr\u016fstek:\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 -1127<\/li>\n<\/ul>\n<p>Podrobn\u00e9 demografick\u00e9 \u00fadaje:<\/p>\n<p><a href=\"http:\/\/www.plzen.czso.cz\/xp\/edicniplan.nsf\/t\/DD001F2176\/$File\/13-322303.pdf\">http:\/\/www.plzen.czso.cz\/xp\/edicniplan.nsf\/t\/DD001F2176\/$File\/13-322303.pdf<\/a><\/p>\n<h1>Historie<\/h1>\n<p>Plze\u0148, tehdy pod n\u00e1zvem Nov\u00fd Plze\u0148 (pozd\u011bji od 14. stolet\u00ed Nov\u00e1 Plze\u0148 a po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce ji\u017e jen Plze\u0148), byla zalo\u017eena V\u00e1clavem II nejpravd\u011bpodobn\u011bji roku 1295<a title=\"\" href=\"#_ftn1\">[1]<\/a> p\u0159es\u00eddlen\u00edm z\u00a0Plzn\u011b dnes Star\u00e9ho Plzence. Zalo\u017een\u00edm m\u011bsta na soutoku \u0159ek M\u017ee a Radbuzy, kde ji\u017e bylo p\u0159i st\u00e1vaj\u00edc\u00edch kostelech sv. Ji\u0159\u00ed a V\u0161ech Svat\u00fdch v\u00a0Malic\u00edch zem\u011bd\u011blsk\u00e9 os\u00eddlen\u00ed, pov\u011b\u0159il kr\u00e1l V\u00e1clav II jako lok\u00e1tora Jind\u0159icha, je\u017e zde p\u016fsobil jako rycht\u00e1\u0159 v\u00a0letech 1296-1298. M\u011bsto bylo zalo\u017eeno na pravideln\u00e9m obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9m p\u016fdorysu 460 x 430 metr\u016f (plocha p\u0159ibli\u017en\u011b 20 ha), s pravo\u00fahlou s\u00edt\u00ed 15 ulic o jednotn\u00e9 \u0161\u00ed\u0159ce 12 metr\u016f a s\u00a0pl\u00e1novan\u00fdm po\u010dtem 290 dom\u016f pro p\u0159ibli\u017en\u011b 3000 obyvatel. \u00a0V\u00a0centru, vynech\u00e1n\u00edm dvou velk\u00fdch blok\u016f dom\u016f, vzniklo velkorys\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed o p\u016fvodn\u00edch rozm\u011brech 200 x 145 metr\u016f. \u00a0Mezi loka\u010dn\u00ed z\u00e1m\u011bry pat\u0159ilo i zalo\u017een\u00ed dvou kl\u00e1\u0161ter\u016f, a to minoritsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera z\u00a0roku 1297, jeho\u017e kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie resp. jeho sou\u010d\u00e1sti jsou patrn\u011b nejstar\u0161\u00edm dochovan\u00fdm stavebn\u00edm objektem Plzn\u011b, a kl\u00e1\u0161tera dominik\u00e1nsk\u00e9ho s\u00a0kostelem sv. Ducha zalo\u017een\u00fd roku 1300, a rovn\u011b\u017e kostela sv. Bartolom\u011bje, kde nejstar\u0161\u00ed doklad o existence poch\u00e1z\u00ed z\u00a0roku 1307, zalo\u017een v\u0161ak byl patrn\u011b ji\u017e d\u0159\u00edve. \u00a0Bezprost\u0159edn\u011b po zalo\u017een\u00ed m\u011bsta se vn\u011b zalo\u017een\u00e9ho m\u011bsta za\u010d\u00ednaj\u00ed rozv\u00edjet i p\u0159edm\u011bst\u00ed. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed patrn\u011b bylo Pra\u017esk\u00e9 p\u0159edm\u011bst\u00ed, kde ji\u017e roku 1320 byl zalo\u017een m\u011bstsk\u00fd \u0161pit\u00e1l a n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku vysv\u011bcena \u0161pit\u00e1ln\u00ed kaple sv. M\u00e1\u0159\u00ed Magdal\u00e9ny.\u00a0 V\u00fdznamn\u00e9 bylo rovn\u011b\u017e Skvr\u0148ansk\u00e9 p\u0159edm\u011bst\u00ed na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b m\u011bsta, kter\u00e9 se postupn\u011b spojilo s\u00a0p\u0159edm\u011bst\u00edm p\u0159i ji\u017en\u00ed stran\u011b m\u011bsta. Jedin\u00e9 p\u0159edm\u011bst\u00ed, kter\u00e9 m\u011blo vazbu na p\u016fvodn\u00ed os\u00eddlen\u00ed p\u0159ed zalo\u017een\u00edm m\u011bsta, bylo na severu p\u0159edm\u011bst\u00ed Malick\u00e9. Postupem \u010dasu se z\u00a0lokality bl\u00ed\u017ee kostelu V\u0161ech Svat\u00fdch p\u0159esunulo bl\u00ed\u017ee k\u00a0p\u0159echodu p\u0159es \u0159eku M\u017ei.<\/p>\n<p>V\u00a0t\u00e9to dob\u011b bylo v\u00a0Plzni u\u017e\u00edv\u00e1no pr\u00e1vo Star\u00e9ho m\u011bsta pra\u017esk\u00e9ho na z\u00e1klad\u011b m\u011bstsk\u00e9ho pr\u00e1va norimbersk\u00e9ho, co\u017e jen d\u00e1le dokazovalo intenzivn\u00ed vztahy Plzn\u011b s\u00a0Norimberkem.<\/p>\n<p>Roku 1320 potvrzuje Jan Lucembursk\u00fd privilegia u\u017e\u00edvan\u00e1 ji\u017e za V\u00e1clava II. Karlem IV. je Plze\u0148 pova\u017eov\u00e1na za ji\u017e tak v\u00fdznamnou, \u017ee ji ve sv\u00e9m Maiestas Carolina zahrnul mezi nezciziteln\u00e1 m\u011bsta. \u00a0Roku 1363 se na jeho pokyn st\u00e1v\u00e1 Plze\u0148 i zbrojnic\u00ed a z\u00e1sob\u00e1rnou obil\u00ed pro p\u0159\u00edpad v\u00e1lky. V\u00e1clav IV. dokonce uva\u017euje o p\u0159es\u00eddlen\u00ed do Plzn\u011b.<\/p>\n<p>V\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b 14. stolet\u00ed vznik\u00e1 rovn\u011b\u017e zd\u011bn\u00e9 opevn\u011bn\u00ed Plzn\u011b kop\u00edruj\u00edc\u00ed p\u0159irozen\u00fd tvar ostro\u017eny. Opevn\u011bn\u00ed tvo\u0159ila vlastn\u00ed 7 metr\u016f vysok\u00e1 a 2 metry \u0161irok\u00e1 hradba s\u00a0cimbu\u0159\u00edm a ochozem a s\u00a0pom\u011brn\u011b velk\u00fdm po\u010dtem hranolov\u00fdch, dovnit\u0159 otev\u0159en\u00fdch ba\u0161t. \u00a0P\u0159ed hlavn\u00ed hradbou se nach\u00e1zel a\u017e 14 metr\u016f \u0161irok\u00fd park\u00e1n zakon\u010den\u00fd park\u00e1novou hradbou, za n\u00ed\u017e byl um\u00edst\u011bn p\u0159ibli\u017en\u011b 7,5 metr\u016f \u0161irok\u00fd a 1,5 metru hlubok\u00fd vodn\u00ed p\u0159\u00edkop. V\u00a0z\u00e1v\u011bru 14. stolet\u00ed se obrann\u00e9 prvky d\u00e1le roz\u0161i\u0159uj\u00ed o opevn\u011bn\u00e9 p\u0159edbran\u00ed a mimo Malick\u00e9ho p\u0159edm\u011bst\u00ed jsou plze\u0148sk\u00e1 p\u0159edm\u011bst\u00ed chr\u00e1n\u011bna i vodn\u00edm p\u0159\u00edkopem.<\/p>\n<p>Na po\u010d\u00e1tku 15. stolet\u00ed vznik\u00e1 mimo h\u0159bitov\u016f u obou plze\u0148sk\u00fdch kl\u00e1\u0161ter\u016f a u kostela V\u0161ech Svat\u00fdch nov\u00fd h\u0159bitov u kostela sv. Bartolom\u011bje a tak\u00e9 u kostela sv. Mikul\u00e1\u0161e na jihov\u00fdchodn\u00edm p\u0159edm\u011bst\u00ed.<\/p>\n<p>Z\u00a0hlediska n\u00e1rodnostn\u00edho se v\u00a0Plzni postupn\u011b v\u00fdznamn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ila n\u011bmeck\u00e9 men\u0161ina a rovn\u011b\u017e v\u00fdznamn\u00e1 \u017eidovsk\u00e1 komunita.<\/p>\n<p>Na po\u010d\u00e1tku husitsk\u00fdch v\u00e1lek p\u016fsobil v Plzni radik\u00e1ln\u00ed far\u00e1\u0159 V\u00e1clav Koranda, d\u00edky n\u011bmu\u017e m\u011bli kali\u0161n\u00edci ve m\u011bst\u011b v\u00fdznamn\u00fd vliv. Roku 1414 pod vlivem reforma\u010dn\u00edch my\u0161lenek vyh\u00e1n\u011bj\u00ed Plze\u0148an\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky \u0159\u00e1du n\u011bmeck\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f far\u00e1\u0159e kostela sv. Bartolom\u011bje a probo\u0161ta \u0161pit\u00e1lu sv. M\u00e1\u0159\u00ed Magdal\u00e9ny. V \u010dele radik\u00e1ln\u00edch husit\u016f p\u0159it\u00e1hl do Plzn\u011b v listopadu 1419 Jan \u017di\u017eka z Trocnova. Ji\u017e v b\u0159enu 1420 v\u0161ak odt\u00e1hnul spolu s plze\u0148sk\u00fdmi p\u0159\u00edznivci na T\u00e1bor. Kr\u00e1tce na to do\u0161lo v Plzni k p\u0159evratu a Plze\u0148 se p\u0159iklonila k protireformaci. Stala se v\u00fdznamn\u00fdm \u010dlenem plze\u0148sk\u00e9ho landfr\u00fddu, kter\u00fd byl nejmocn\u011bj\u0161\u00edm protihusitsk\u00fdm seskupen\u00edm v \u010cech\u00e1ch. Plze\u0148 byla husity n\u00e1sledn\u011b celkem \u010dty\u0159ikr\u00e1t dob\u00fdv\u00e1na., ov\u0161em ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm obdob\u00ed p\u0159inesla loajalita v\u016f\u010di panovn\u00edkovi a je\u0161t\u011b sp\u00ed\u0161e v\u016f\u010di katolick\u00e9 c\u00edrkvi a pape\u017ei Plzni r\u016fzn\u00e9 v\u00fdhody a privilegia. V roce 1448 se do Plzn\u011b uch\u00fdlila dokonce pra\u017esk\u00e1 metropolitn\u00ed kapitula. Snad roku 1468 (mo\u017en\u00e1 v\u0161ak a\u017e o deset let pozd\u011bji) byla v Plzni vyti\u0161t\u011bna prvn\u00ed \u010desk\u00e1 kniha, Kronika Troj\u00e1nsk\u00e1 a to v do roku 1533 jedin\u00e9 \u010desk\u00e9 tisk\u00e1rn\u011b um\u00edst\u011bn\u00e9 pravd\u011bpodobn\u011b v dom\u011b na rohu dne\u0161n\u00ed Smetanovy a Bezru\u010dovy ulice.<\/p>\n<p>Roku 1460 zakupuje Plze\u0148 ves Bolevec co\u017e je prvn\u00ed krok k\u00a0zalo\u017een\u00ed plze\u0148sk\u00e9ho rybn\u00edk\u00e1\u0159stv\u00ed, kdy ji\u017e roku 1500 je kolem Plzn\u011b v\u00a0majetku m\u011bsta 18 rybn\u00edk\u016f a toto \u010d\u00edslo nebylo kone\u010dn\u00e9.<\/p>\n<p>V\u00a0z\u00e1v\u011bru 15. stolet\u00ed doch\u00e1z\u00ed k\u00a0pos\u00edlen\u00ed m\u011bstsk\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed.<\/p>\n<p>P\u0159elom 15. a 16. stolet\u00ed poznamenal Plze\u0148 p\u0159echodn\u00fdm pobytem Rudolf II., kter\u00fd od z\u00e1\u0159\u00ed 1599 do \u010dervna 1600 zde na\u0161el azyl p\u0159ed morovou epidemi\u00ed v\u00a0Praze.<\/p>\n<p>V\u00a0neklidn\u00e9 dob\u011b na po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed Plzni a jej\u00edm obyvatel\u016fm na z\u00e1padu \u010cech siln\u011b \u0161kodil ryt\u00ed\u0159 Jan Bav\u016frek ze \u0160vamberka. V\u00a0lednu 1507 byla dobyta jeho tvrz v\u00a0K\u0159\u00ednov\u011b a Bav\u016frek byl n\u00e1sledn\u011b zajat, odsouzen a v\u00a0\u00fanoru 1507. Tato skute\u010dnost v\u0161ak patrn\u011b p\u0159inesla Plzni tvrdou odvetu v\u00a0podob\u011b s\u00e9rie po\u017e\u00e1r\u016f ve dnech 5., 7. a 10. \u010dervna a 29. \u010dervence 1507, za kter\u00fdmi nejsp\u00ed\u0161e st\u00e1l hornofalck\u00fd loupe\u017eiv\u00fd ryt\u00ed\u0159 Ederlein z\u00a0Bachu. Po\u017e\u00e1r\u016fm tehdy podlehla valn\u00e1 \u010d\u00e1st dom\u016f v\u00a0z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta, ve Skvr\u0148ansk\u00e9m i Pra\u017esk\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed.\u00a0 Dal\u0161\u00ed po\u017e\u00e1r zas\u00e1hl Plze\u0148 v\u00a0roce 1526 a poni\u010dil d\u0159\u00edve nezasa\u017eenou oblast v\u00a0severov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti m\u011bsta. Mezit\u00edm v\u0161ak v\u00a0roce 1618 do\u0161lo k\u00a0jin\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 ud\u00e1losti pro Plze\u0148. \u00a0Po vypuknut\u00ed stavovsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 st\u00e1lo na po\u010d\u00e1tku t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky, byla Plze\u0148 21. listopadu 1618 dobyta stavovsk\u00fdm vojskem gener\u00e1la hrab\u011bte Arno\u0161ta z\u00a0Mansfeldu. Paradoxn\u011b v\u0161ak m\u011bla Plze\u0148 z\u00a0tohoto vp\u00e1du prosp\u011bch. Mansfeld zabr\u00e1nil plen\u011bn\u00ed m\u011bsta a ochr\u00e1nil jej i p\u0159ed radik\u00e1ln\u00edmi stavovsk\u00fdmi povstalci. Na opl\u00e1tku v\u0161ak musela Plze\u0148 platit nemal\u00e9 v\u00fdkupn\u00e9. Mansfeldova vojska opustila Plze\u0148 a\u017e v\u00a0dubnu 1621. Ji\u017e v\u00a0dob\u011b p\u0159\u00edtomnosti Mansfeldov\u00fdch vojsk bylo zapo\u010dato s\u00a0barokn\u00ed modernizac\u00ed opevn\u011bn\u00ed na tzv. bastionov\u00e9. V\u00a0r\u00e1mci t\u011bchto \u00faprav, kter\u00e9 trvaly a\u017e do druh\u00e9 poloviny 17. stolet\u00ed byla nap\u0159. i zru\u0161ena Skvr\u0148ansk\u00e1 \u010di t\u00e9\u017e Norimbersk\u00e1 br\u00e1na a prolomena Nov\u00e1 \u010di t\u00e9\u017e \u0158\u00ed\u0161sk\u00e1 br\u00e1na. Po dlouhodob\u00e9 vojensk\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti vojska ve m\u011bst\u011b byla Plze\u0148 finan\u010dn\u011b i hospod\u00e1\u0159sky zcela vy\u010derp\u00e1na. \u0158ada dom\u016f byla opu\u0161t\u011bna, \u0159emesla i obchod byly v\u00a0\u00fatlumu. Ekonomick\u00e1 obnova Plzn\u011b byla velmi pozvoln\u00e1 a bylo j\u00ed dosa\u017eeno v\u00edcem\u00e9n\u011b a\u017e v\u00a0prvn\u00ed polovin\u011b 18. stolet\u00ed. \u00a0Nespornou zaj\u00edmavost\u00ed je zalo\u017een\u00ed c\u00edsa\u0159sko-kr\u00e1lovsk\u00e9ho p\u011b\u0161\u00edho pluku \u010d\u00edslo 35, pozd\u011bji p\u0159ejmenovan\u00e9ho na 35. p\u011b\u0161\u00ed pluk tzv. p\u011btat\u0159ic\u00e1tn\u00edky. Pluk zalo\u017eil Leopold I. 8. ledna 1683, m\u00edsto pro jejich kas\u00e1rna vybral osobn\u011b c\u00edsa\u0159 Josef II. Obdob\u00ed 18. stolet\u00ed v\u00a0plze\u0148sk\u00e9 architektu\u0159e je spojeno s\u00a0rozvojem baroka a zejm\u00e9na pak s\u00a0p\u016fsoben\u00edm Jakuba Augustona mlad\u0161\u00edho. \u00a0V\u00a0t\u00e9to dob\u011b vznikaj\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 plze\u0148sk\u00e9 stavby, jako kl\u00e1\u0161ter dominik\u00e1nek s\u00a0kostelem sv. Anny, budova arcid\u011bkanstv\u00ed, dn\u011b nov\u00e9 ka\u0161ny \u010di morov\u00fd sloup na n\u00e1m\u011bst\u00ed. H\u0159bitov p\u0159i kostele sv. Bartolom\u011bje je obehn\u00e1n zd\u00ed barokn\u00ed brannou a dv\u011bma kostnicemi. Na v\u00fdchodn\u00edm p\u0159edm\u011bst\u00ed vznik\u00e1 kaple U Je\u017e\u00ed\u0161ka. Obecn\u011b jsou plze\u0148sk\u00e1 p\u0159edm\u011bst\u00ed v\u00a0tomto obdob\u00ed ve znamen\u00ed bu\u010f hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch objekt\u016f, pol\u00ed, nebo zahrad \u010di sad\u016f, kam jsou \u010dasto umis\u0165ov\u00e1ny r\u016fzn\u00e9 letohr\u00e1dky.<\/p>\n<p>Konec 18. a zejm\u00e9na pak 19. stolet\u00ed byl ve znamen\u00ed rozvoje pr\u016fmyslu. Mezi prvn\u00ed rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se odv\u011btv\u00ed pat\u0159ila v\u00fdroba sukna, ko\u017eelu\u017estv\u00ed, keramick\u00e1 v\u00fdroba a pak dnes ji\u017e proslul\u00fd M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar a potravin\u00e1\u0159sk\u00e1 v\u00fdroba obecn\u011b. V\u00a0bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed pak prob\u00edhal rozvoj hutn\u00ed a \u017eelez\u00e1\u0159sk\u00fd, a potom rovn\u011b\u017e i chemick\u00fd. V\u00fdznamn\u00fd pod\u00edl na rozvoji maj\u00ed pap\u00edrny, tov\u00e1rny na spot\u0159ebn\u00ed zbo\u017e\u00ed a rovn\u011b\u017e i stroj\u00edrensk\u00e1 v\u00fdroba, kde mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pat\u0159\u00ed pobo\u010dka stroj\u00edrny v\u00a0Sedlci, je\u017e se stane z\u00e1kladem pro vznik plze\u0148sk\u00fdch \u0160kodov\u00fdch z\u00e1vod\u016f.<\/p>\n<p>D\u00edky omezen\u00fdm dispozic\u00edm centra se stavebn\u011b rozv\u00edjej\u00ed p\u0159edm\u011bst\u00ed, nejprve Sask\u00e9 (d\u0159\u00edve Malick\u00e9), potom \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 (d\u0159\u00edve Skvr\u0148ansk\u00e9 a Litick\u00e9) i Pra\u017esk\u00e9. V\u00a0r\u00e1mci reforem do\u0161lo nap\u0159\u00edklad ke zru\u0161en\u00ed h\u0159bitov\u016f uvnit\u0159 m\u011bsta, zanikaj\u00ed n\u011bkter\u00e9 konventy (dominik\u00e1ni i dominik\u00e1nky), ba i kaple \u010di kostely (sv. M\u00e1\u0159\u00ed Magdal\u00e9ny, sv. Rocha \u010di kaple sv. Fabi\u00e1na, \u0160ebesti\u00e1na a Anny). V\u00a0souvislosti s\u00a0t\u00edm zanik\u00e1 i opevn\u011bn\u00ed m\u011bsta, bastiony i v\u0161echny br\u00e1ny.\u00a0 Na upr\u00e1zdn\u011bn\u00fdch parcel\u00e1ch vznikaj\u00ed nov\u00e9, p\u0159edev\u0161\u00edm klasicistn\u00ed domy. Oprav a \u00faprav v\u00a0podob\u011b zpevn\u011bn\u00ed se do\u010dkaly i dopravn\u00ed komunikace, zapo\u010dato bylo i s\u00a0v\u00fdstavbou kanaliza\u010dn\u00ed \u010di \u00fapravou a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm vodovodn\u00ed s\u00edt\u011b. Do tohoto obdob\u00ed se datuje i kr\u00e1tk\u00e1 epizoda plze\u0148sk\u00e9ho l\u00e1ze\u0148stv\u00ed v\u00a0okol\u00ed dne\u0161n\u00edho Lochot\u00ednsk\u00e9ho parku. Sv\u00e9ho rozvoje dozn\u00e1v\u00e1 i plze\u0148sk\u00e9 \u0161kolstv\u00ed, kultura, finan\u010dnictv\u00ed \u010di \u017eelezni\u010dn\u00ed doprava. P\u0159elom 19. a 20. stolet\u00ed je pak v\u00a0architektu\u0159e ve znamen\u00ed secese.<\/p>\n<p>V\u00a0roce 1924 vznik\u00e1 p\u0159ipojen\u00edm Doubravky, Lobez, Doudlevec a Skvr\u0148an tzv. Velk\u00e1 Plze\u0148. K\u00a0dal\u0161\u00edmu velk\u00e9mu roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed Plzn\u011b doch\u00e1z\u00ed v\u00a0roce 1942 p\u0159ipojen\u00edm Bolevce, Bukovce, \u00dajezdu, Bo\u017ekova, Koterova, \u010cernic a Hradi\u0161t\u011b.<br \/>\n6. kv\u011btna 1945 je Plze\u0148 v\u00a0z\u00e1v\u011bru 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky osvobozena americkou arm\u00e1dou, co\u017e je v\u00a0nadch\u00e1zej\u00edc\u00edch obdob\u00edch potla\u010dov\u00e1no.<\/p>\n<p>Na konci 50. letech se v\u00a0Plzni za\u010d\u00edn\u00e1 se s\u00eddli\u0161tn\u00ed v\u00fdstavbou, nejprve na Slovanech, 1961 Doubravka, 1968 Bory, v 70. a 80. letech Severn\u00ed p\u0159edm\u011bst\u00ed a v\u00a0sam\u00e9m z\u00e1v\u011bru 80. let s\u00eddli\u0161t\u011b Vinice.<\/p>\n<p>\u00dazemn\u00ed \u010dlen\u011bn\u00ed Plzn\u011b se v 60. a 70. letech n\u011bkolikr\u00e1t zm\u011bnilo. V roce 1970 byly k Plzni p\u0159ipojeny Litice, v roce 1976 \u010cernice, Radoby\u010dice, Koterov, \u010cerven\u00fd Hr\u00e1dek a Rad\u010dice. K 1.1. 2003 byly p\u0159ipojeny Malesice a Lhota.<\/p>\n<h1>Os\u00eddlen\u00ed p\u0159ed zalo\u017een\u00edm m\u011bsta<\/h1>\n<p>Nejstar\u0161\u00ed os\u00eddlen\u00ed v\u00a0oblasti dne\u0161n\u00ed Plzn\u011b p\u0159edstavuj\u00ed mal\u00e1 loveck\u00e1 s\u00eddli\u0161t\u011b z\u00a0obdob\u00ed pozdn\u00edho paleolitu a mezolitu (cca 9000-5000 p\u0159. n. l.) v\u00a0oblasti Roudn\u00e9 a Sence, zem\u011bd\u011blsk\u00e1 s\u00eddli\u0161t\u011b v\u00a0neolitu (mlad\u0161\u00ed doba kamenn\u00e1 5500-4000 p\u0159. n. l.) v\u00a0oblasti K\u0159imic, Rad\u010dic, Litic, v\u00a0eneolitu (pozdn\u00ed dob\u011b kamenn\u00e9 4000-2000 p\u0159. n. l.) rozvoj dosavadn\u00edch lokalit, zejm\u00e9na K\u0159imic a rozvoj i do nov\u00fdch oblast\u00ed, jako nap\u0159. Vinice, v\u00a0mlad\u0161\u00ed f\u00e1zi pak vznikaj\u00ed i mal\u00e1 opevn\u011bn\u00e1 s\u00eddli\u0161t\u011b ve vyv\u00fd\u0161en\u00fdch poloh\u00e1ch jako Pecihr\u00e1dek \u010di Star\u00fd Plzenec \u2013 H\u016frka. Pro obdob\u00ed star\u0161\u00ed doby bronzov\u00e9 (2000-1700 p\u0159. n. l.) d\u016fkazy o os\u00eddlen\u00ed chyb\u00ed. Av\u0161ak ji\u017e v\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch obdob\u00edch st\u0159edn\u00ed, mlad\u0161\u00ed a pozdn\u00ed doby bronzov\u00e9 (1700-750 p\u0159. n.l.) je zaznamen\u00e1n dal\u0161\u00ed rozvoj s\u00eddeln\u00edch lokalit K\u0159imice, Vinice, Bru\u010dn\u00e1, mohylov\u00e1 poh\u0159ebi\u0161t\u011b Nov\u00e1 Hospoda, Doubravka, Z\u00e1b\u011bl\u00e1. Vznik\u00e1 i opevn\u011bn\u00e1 lokalita na ostro\u017en\u011b v\u00a0Hradi\u0161ti. V\u00a0obdob\u00ed hal\u0161tatsk\u00e9 kultury star\u0161\u00ed dob\u011b \u017eelezn\u00e9 je kotlina prakticky cel\u00e1 os\u00eddlena. Na vyv\u00fd\u0161en\u00fdch m\u00edstech vznikaj\u00ed dal\u0161\u00ed opevn\u011bn\u00e1 hradi\u0161t\u011b jako nap\u0159. Bukovec.<\/p>\n<p>V\u00a0nadch\u00e1zej\u00edc\u00edm obdob\u00ed keltsk\u00e9 kultury zdej\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 odch\u00e1zej\u00ed a us\u00eddluj\u00ed se zde nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed doba lat\u00e9nsk\u00e9 kultury v\u00a0mlad\u0161\u00ed dob\u011b \u017eelezn\u00e9 (400-1 p\u0159. n. l.) nenavazuje kontinu\u00e1ln\u011b na p\u0159edchoz\u00ed lokality os\u00eddlen\u00ed a zachov\u00e1ny jsou jen n\u011bkter\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 osady nap\u0159. Vinice \u010di Roudn\u00e1.\u00a0 V\u00a0dob\u011b \u0159\u00edmsk\u00e9 (1-400) se v\u00a0oblasti vyskytuje germ\u00e1nsk\u00e9 os\u00eddlen\u00ed a to i v\u00a0oblasti dne\u0161n\u00edho historick\u00e9ho j\u00e1dra, kde jsou p\u0159epokl\u00e1d\u00e1na mo\u017en\u00e1 k\u0159\u00ed\u017een\u00ed tehdej\u0161\u00edch obchodn\u00edch cest. Pro n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed obdob\u00ed st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f (400-700) op\u011bt neexistuj\u00ed doklady os\u00eddlen\u00ed.<\/p>\n<p>P\u0159\u00edchod Slovan\u016f do sledovan\u00e9 oblasti lze datovat do 8. stolet\u00ed, kdy mimo zem\u011bd\u011blsk\u00fdch s\u00eddel vznik\u00e1 na ostro\u017en\u011b nad prav\u00fdm b\u0159ehem Berounky v\u00a0Bukovci opevn\u011bn\u00e9 hradi\u0161t\u011b a n\u00e1sledn\u011b v\u00a08.-9. stolet\u00ed cel\u00e1 s\u00eddeln\u00ed struktura. Ta zanik\u00e1 patrn\u011b v\u00a0souvislosti s\u00a0mocenskou expanz\u00ed ze st\u0159edn\u00edch \u010cech. \u00a0Kolem poloviny 10. stolet\u00ed je dolo\u017een p\u0159emyslovsk\u00fd vliv v\u00a0oblasti v\u00a0souvislosti s\u00a0\u0159ezenskou cestou. Patrn\u011b v\u00a0souvislosti se z\u00e1nikem bukoveck\u00e9ho hradi\u0161t\u011b vznik\u00e1 v\u00a010. stolet\u00ed nov\u00e9 opevn\u011bn\u00e9 hradi\u0161t\u011b H\u016frka ve Star\u00e9m Plzenci, pozd\u011bji plze\u0148sk\u00fd hrad, kter\u00fd je zmi\u0148ov\u00e1n nap\u0159. v roce 976 v\u00a0kronik\u00e1\u0159sk\u00e9 zpr\u00e1v\u011b o vojensk\u00e9m st\u0159etu mezi c\u00edsa\u0159em Otou II. a kn\u00ed\u017eetem Boleslavem II. Dolo\u017eeno je i os\u00eddlen\u00ed v\u00a0okol\u00ed hradu nap\u0159. v\u00a0roce 992 p\u0159i n\u00e1vratu biskupa Vojt\u011bcha do \u010cech je zmi\u0148ov\u00e1na existence tr\u017ei\u0161t\u011b v\u00a0t\u00e9to oblasti. Na hrad\u011b Plze\u0148 je, kter\u00fd se stal d\u016fle\u017eit\u00fdm \u010dl\u00e1nkem hradsk\u00e9 soustavy, je poprv\u00e9 spr\u00e1vce ozna\u010dovan\u00fd jako prefekt \u010di kastel\u00e1n dolo\u017een roku 1160. V\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm obdob\u00ed doch\u00e1z\u00ed k\u00a0intenzivn\u00edmu rozvoji a os\u00eddlen\u00ed cel\u00e9 t\u00e9to aglomerace.<\/p>\n<h1>\u0160kolstv\u00ed<\/h1>\n<p>V\u00a0Plzni je 53 p\u0159ed\u0161koln\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed (mate\u0159sk\u00fdch \u0161kol), 36 z\u00e1kladn\u00edch \u0161kol, 25 st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdch vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed, 1 konzervato\u0159, 3 vy\u0161\u0161\u00ed odborn\u00e9 \u0161koly, 7 z\u00e1kladn\u00edch um\u011bleck\u00fdch \u0161kol, 1 jazykov\u00e1 \u0161kola.<\/p>\n<p>Plze\u0148 je rovn\u011b\u017e univerzitn\u00edm m\u011bstem, nebo\u0165 zde s\u00eddl\u00ed Z\u00e1pado\u010desk\u00e1 univerzita, L\u00e9ka\u0159sk\u00e1 univerzita Univerzity Karlovy v\u00a0Plzni a pobo\u010dka Metropolitn\u00ed univerzity Praha.<\/p>\n<h1>Doprava<\/h1>\n<p>Plze\u0148 je v\u00fdznamnou dopravn\u00ed k\u0159i\u017eovatkou.<\/p>\n<p>V\u00a0oblasti silni\u010dn\u00ed dopravy je nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed d\u00e1lnice D5 (E50), kter\u00e1 t\u011bsn\u011b m\u00edj\u00ed Plze\u0148 ji\u017en\u00edm obchvatem v\u00a0z\u00e1padov\u00fdchodn\u00edm sm\u011bru. D\u00e1le Plze\u0148 prot\u00edn\u00e1 v\u00a0severoji\u017en\u00edm sm\u011bru komunikace silnice I. t\u0159\u00eddy \u010d\u00edslo 20 (E49) sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed na jihu do \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic a na severu do Karlov\u00fdch Var\u016f. Ve stejn\u00e9m severoji\u017en\u00edm sm\u011bru prot\u00edn\u00e1 Plze\u0148 i silnice I. t\u0159\u00eddy \u010d\u00edslo 27 sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed na jih jako E53 do Klatov a \u017delezn\u00e9 Rudy, severn\u00edm sm\u011brem pak do Mostu. Posledn\u00ed v\u00fdznamnou silnic\u00ed je silnice I. t\u0159\u00eddy \u010d\u00edslo 26, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed jihoz\u00e1padn\u00edm sm\u011brem do Doma\u017elic a sm\u011brem v\u00fdchodn\u00edm jako p\u0159ivad\u011b\u010d k\u00a0d\u00e1lnici D5 do Ejpovic. Silnice \u010d\u00edslo 26 v\u00a0obou \u010d\u00e1stech a silnice \u010d\u00edslo 20 a 27 v\u00a0ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti spojuj\u00ed Plze\u0148 s\u00a0d\u00e1lnic\u00ed D5.<\/p>\n<p>Rovn\u011b\u017e v r\u00e1mci \u017eelezni\u010dn\u00ed dopravy je Plze\u0148 v\u00fdznamn\u00fdm uzlem, ve kter\u00e9m se prot\u00edn\u00e1 hned n\u011bkolik trat\u00ed.\u00a0 P\u0159edev\u0161\u00edm Plzn\u00ed proch\u00e1z\u00ed 3. tranzitn\u00ed koridor ve sm\u011bru Praha \u2013 Plze\u0148 \u2013 Cheb (tra\u0165 170 dle kni\u017en\u00edho j\u00edzdn\u00edho \u0159\u00e1du), ji\u017en\u00edm sm\u011brem pak trat\u011b 180 Plze\u0148 \u2013 Doma\u017elice \u2013 Furt im Wald, 183 Plze\u0148 \u2013 Klatovy \u2013 \u017delezn\u00e1 Ruda a 190 Plze\u0148 \u2013 \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice. Na sever pak vede tra\u0165 160 Plze\u0148 \u2013 \u017datec.<\/p>\n<p>V t\u011bsn\u00e9m okol\u00ed Plzn\u011b se nach\u00e1zej\u00ed dv\u011b leti\u0161t\u011b. Prvn\u00ed je neve\u0159ejn\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed leti\u0161t\u011b Plze\u0148 \u2013 L\u00edn\u011b (LKLN) s betonovou dr\u00e1hou, kde s\u00eddl\u00ed i leteck\u00e1 z\u00e1chrann\u00e1 slu\u017eba. Druh\u00fdm je leti\u0161t\u011b Plze\u0148-Letkov (LKPL) s travnatou p\u0159ist\u00e1vac\u00ed plochou. A\u010dkoliv ob\u011b leti\u0161t\u011b nesou v n\u00e1zvu Plze\u0148, nach\u00e1z\u00ed se a\u017e za hranic\u00ed Plzn\u011b. P\u0159\u00edmo v Plzni b\u00fdvalo vojensk\u00e9 leti\u0161t\u011b na Borech (LKPB), kter\u00e9 v\u0161ak ji\u017e bylo zru\u0161eno.<\/p>\n<p>A\u010dkoliv je Plze\u0148 m\u011bstem p\u011bti \u0159ek, \u017e\u00e1dn\u00e1 z nich nen\u00ed splavn\u00e1 pro lodn\u00ed dopravu, proto zde nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159\u00edstav. V minulosti se v\u0161ak uva\u017eovalo o splavnosti Berounky a z\u0159\u00edzen\u00ed n\u00e1kladn\u00e9ho p\u0159\u00edstavu pro pot\u0159eby plze\u0148sk\u00e9 \u0160kodovky.<\/p>\n<h1>Kultura<\/h1>\n<p>Plze\u0148 se stala Evropsk\u00fdm m\u011bstem kultury 2015, co\u017e jen dokazuje rozmanitost kulturn\u00edho vy\u017eit\u00ed ve m\u011bst\u011b.<\/p>\n<p>Pro ve\u0159ejnost je k\u00a0dispozici Divadlo Josefa Kajet\u00e1na Tyla, kter\u00e9 m\u00e1 dv\u011b sc\u00e9ny (Velk\u00e9 a Komorn\u00ed divadlo), Divadlo Alfa, Divadlo Dialog, Divadlo pod lampou, Divadlo Miroslava Horn\u00ed\u010dka, Divadlo \u0160pal\u00ed\u010dek, Divadlo V\u00a0Boud\u011b, c.k. Divadlo Pluto, Divadeln\u00ed spolek Jez\u00edrko, Divad\u00e9lku JoN\u00e1\u0161, a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n<p>Pravideln\u00e9 filmov\u00e9 projekce pro ve\u0159ejnost zaji\u0161\u0165uj\u00ed multiplexy CineStar v OC Olympia a Cinemacity v OC Plaza a tak\u00e9 kino Beseda. V letn\u00ed sez\u00f3n\u011b pak p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00e9 filmov\u00e9 projekce v r\u00e1mci filmov\u00e9ho festivalu Hr\u00e1kula v Hradi\u0161ti \u010di Doudlevc\u00edch, Lochot\u00ednsk\u00e9 letn\u00ed kino LOLEK \u010di letn\u00ed kino v plze\u0161nk\u00e9m amfite\u00e1tru.<\/p>\n<p>Ve m\u011bst\u011b je rovn\u011b\u017e cel\u00e1 \u0159ada galeri\u00ed nap\u0159. Z\u00e1pado\u010desk\u00e1 galerie, Galerie m\u011bsta Plzn\u011b, Galerie Ji\u0159\u00edho Trnky, Galerie Paletka, Univerzitn\u00ed Galerie, Galerie U Svat\u00e9 Anny, Galerie Evropsk\u00fd d\u016fm, Galerie Azyl, V\u00fdstavn\u00ed galerie UVU, Trigon Gallery, Galerie D, Visio Art Galery, Galerie B\u00edl\u00e9 n\u00e1ro\u017e\u00ed, Galerie U and\u011bl\u00ed\u010dka, Galerie Profi r\u00e1m, Galerie Chodba a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n<p>D\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed plze\u0148sk\u00e9 kultury jsou i muzea nap\u0159. Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 muzeum, N\u00e1rodopisn\u00e9 muzeum Plze\u0148ska, Pivovarsk\u00e9 muzeum, Diec\u00e9zn\u00ed muzeum, Patton Memorial Pilsen, Muzeum stra\u0161idel, Techmania Science Center, Muzeum loutek, a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n<p>Svou neodmyslitelnou \u00falohu maj\u00ed i plze\u0148sk\u00e9 knihovny, kup\u0159\u00edkladu Knihovna m\u011bsta Plzn\u011b (23 pobo\u010dek a bibliobus), Studijn\u00ed a v\u011bdeck\u00e1 knihovna Plze\u0148sk\u00e9ho kraje, Knihovna Alliance fran\u00e7aise de Plze\u0148, Studijn\u00ed knihovna Americk\u00e9ho centra v Plzni, N\u011bmeck\u00e1, rakousk\u00e1 a anglick\u00e1 knihovna v r\u00e1mci Evropsk\u00e9ho domu, Knihovna Z\u00e1pado\u010desk\u00e9ho muzea, Knihovna sv. Tom\u00e1\u0161e Akvinsk\u00e9ho, Alternativn\u00ed knihovna D\u016fm u Slunce a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n<p>V neposledn\u00ed \u0159ad\u011b pat\u0159\u00ed do kulturn\u00edho d\u011bn\u00ed r\u016fzn\u00e1 kulturn\u00ed centra jako M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e1 beseda, Kulturn\u00ed d\u016fm Peklo, Kulturn\u00ed d\u016fm \u0160e\u0159\u00edkovka, Kulturn\u00ed d\u016fm JAS, Buena Vista Club a \u0159ada dal\u0161\u00edch klub\u016f s nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm zam\u011b\u0159en\u00edm<\/p>\n<p>V\u00fdznamnou sou\u010d\u00e1st\u00ed plze\u0148sk\u00e9 kultury je i Plze\u0148sk\u00e1 filharmonie \u010di Hv\u011bzd\u00e1rna a planet\u00e1rium Plze\u0148.<\/p>\n<h1>Osobnosti<\/h1>\n<p>Jakub Auguston, barokn\u00ed architekt a stavitel<br \/>\nJaroslav Bene\u0161 &#8211; fotograf<br \/>\nJosef kardin\u00e1l Beran<br \/>\nRudolf Cort\u00e9s, herec a zp\u011bv\u00e1k<br \/>\nPetr \u010cech, fotbalov\u00fd brank\u00e1\u0159<br \/>\nBohuslav Ebermann, hokejista, mistr sv\u011bta 1977<br \/>\nKate\u0159ina Emmons, olympijsk\u00e1 medailistka ve st\u0159elb\u011b<br \/>\nJi\u0159ina Fuchsov\u00e1, spisovatelka<br \/>\nKarel Gott, zp\u011bv\u00e1k<br \/>\nPeter Gr\u00fcnberg, fyzik, nositel Nobelovy ceny<br \/>\nMiroslav Horn\u00ed\u010dek, herec a komik<br \/>\nLubo\u0161 Hru\u0161ka, politick\u00fd v\u011bze\u0148 komunistick\u00e9ho re\u017eimu a tv\u016frce Medita\u010dn\u00ed zahrady v Plzni<br \/>\nKarel Janovick\u00fd, hudebn\u00ed skladatel<br \/>\nMilan Kajkl, hokejista, mistr sv\u011bta 1976 a 1977<br \/>\nBimba \u2013 Bohumil Kone\u010dn\u00fd, mal\u00ed\u0159, kresl\u00ed\u0159, ilustr\u00e1tor<br \/>\nMartin Kopeck\u00fd, purkmistr kr\u00e1lovsk\u00e9ho m\u011bsta Plzn\u011b v letech 1828-1850<br \/>\nFranti\u0161ek Kov\u00e1\u0159\u00edk, herec<br \/>\nMilan Kraft, hokejista<br \/>\nFranti\u0161ek Kr\u00e1sn\u00fd, architekt<br \/>\nFranti\u0161ek Kreuzmann, herec<br \/>\nJi\u0159\u00ed Ku\u010dera, hokejista<br \/>\nJi\u0159\u00ed Langmajer, divadeln\u00ed, filmov\u00fd a televizn\u00ed herec, dr\u017eitel Ceny Th\u00e1lie pro um\u011blce do 33 let v roce 1999<br \/>\nJosef Mandl, mal\u00ed\u0159<br \/>\nMatou\u0161 Mandl, pr\u00e1vn\u00edk a purkmistr m\u011bsta<br \/>\nV\u00e1clav Pech jr., rallyeov\u00fd jezdec, p\u011btin\u00e1sobn\u00fd Mistr republiky a Mistr Slovenska<br \/>\nJind\u0159ich Plachta (Jind\u0159ich \u0160olle), herec a komik<br \/>\nJana Preissov\u00e1, here\u010dka<br \/>\nMarie Ros\u016flkov\u00e1, here\u010dka<br \/>\nHelena R\u016f\u017ei\u010dkov\u00e1, here\u010dka<br \/>\nPavel Samiec, akordeonista, hudebn\u00ed skladatel<br \/>\nJaroslav Sk\u00e1la, zakladatel prvn\u00ed z\u00e1chytn\u00e9 stanice<br \/>\nJosef Skupa, autor Spejbla a Hurv\u00ednka<br \/>\nMartin Stelzer, plze\u0148sk\u00fd stavitel (M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar, Velk\u00e1 synagoga, Sask\u00fd most)<br \/>\nMartin Straka, hokejista, olympijsk\u00fd v\u00edt\u011bz 1998 a mistr sv\u011bta 2005<br \/>\nJi\u0159\u00ed Such\u00fd, divadeln\u00edk, b\u00e1sn\u00edk, hudebn\u00edk<br \/>\nPetr S\u00fdkora, hokejista, mistr sv\u011bta 1999 a 2005, v\u00edt\u011bz Stanley Cupu 1999\/2000 a 2008\/2009<br \/>\nFritz von Scholz, gener\u00e1l<br \/>\nRadom\u00edr \u0160im\u016fnek, cyklokrosa\u0159<br \/>\nVojt\u011bch \u0160\u00edp, socha\u0159<br \/>\nR\u016f\u017eena \u0160lemrov\u00e1, here\u010dka<br \/>\nJi\u0159\u00ed Trnka, v\u00fdtvarn\u00edk, ilustr\u00e1tor, scen\u00e1rista a re\u017eis\u00e9r animovan\u00fdch film\u016f<br \/>\nV\u00e1clav Trojan, hudebn\u00ed skladatel a hudebn\u00ed pedagog<br \/>\nJosef V\u011btrovec, herec<br \/>\nMarek Wollner, novin\u00e1\u0159<br \/>\nMiroslav Zikmund, cestovatel a spisovatel<br \/>\nPetr \u010cech, fotbalov\u00fd brank\u00e1\u0159<br \/>\nJosef Linda, pravd\u011bpodobn\u00fd autor Rukopisu kr\u00e1lov\u00e9dvorsk\u00e9ho a Zelenohorsk\u00e9ho<br \/>\nPavel Nedv\u011bd, fotbalista<br \/>\nBed\u0159ich Smetana, hudebn\u00ed skladatel<br \/>\nFranti\u0161ek K\u0159i\u017e\u00edk, vyn\u00e1lezce a podnikatel<br \/>\nFranti\u0161ek Schwarz (1840 &#8211; 1906), \u00fa\u0159edn\u00edk, propag\u00e1tor \u010desk\u00e9 kultury a \u0161kolstv\u00ed, autor publikac\u00ed o ve\u0159ejn\u00e9 spr\u00e1v\u011b<br \/>\nEmil \u0160koda, zakladatel podniku \u0160koda<\/p>\n<h1>Sport<\/h1>\n<p>V\u00a0Plzni p\u016fsob\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 sportovn\u00ed kluby a rovn\u011b\u017e se nach\u00e1zej\u00ed r\u016fzn\u00e1 sportovi\u0161t\u011b.\u00a0 Mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pat\u0159\u00ed fotbalov\u00fd klub FC Viktoria Plze\u0148 \u010di hokejov\u00fd HC Plze\u0148 1929, ale i cel\u00e1 \u0159ada dal\u0161\u00edch klub\u016f z\u00a0nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch sportovn\u00edch odv\u011btv\u00ed jako nap\u0159\u00edklad atletika, sportovn\u00ed st\u0159elba, tenis, h\u00e1zen\u00e1 a cel\u00e1 \u0159ada dal\u0161\u00edch. Mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed sportovn\u00ed are\u00e1ly pat\u0159\u00ed M\u011bstsk\u00fd stadion ve \u0160truncov\u00fdch sadech, Zimn\u00ed stadion \u201e\u010cEZ Ar\u00e9na\u201c, are\u00e1l TJ Slavia V\u0160 Plze\u0148 na Borech, komplex TJ Lokomotiva Plze\u0148 na Slovanech, SKP Rapid na Lopat\u00e1rn\u011b, \u0160koda Sport Park a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n<h1>C\u00edrkve<\/h1>\n<p>Od 31. kv\u011btna 1993 je s\u00eddeln\u00edm m\u011bstem biskupa Plze\u0148sk\u00e9 diec\u00e9ze \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkve. V\u00a0Plzni rovn\u011b\u017e p\u016fsob\u00ed nap\u0159. Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkevn\u00ed obec, \u017didovsk\u00e1 obec Plze\u0148, Sv\u011bdkov\u00e9 Jehovovi, Plze\u0148sk\u00e1 diec\u00e9ze C\u00edrkve \u010deskoslovensk\u00e9 husitsk\u00e9, Budhistick\u00e9 centrum Plze\u0148, C\u00edrkevn\u00ed sbor Evangelick\u00e9 c\u00edrkve augsburgsk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed v\u00a0\u010cR, K\u0159es\u0165ansk\u00fd sbor Plze\u0148, Obec unit\u00e1\u0159\u016f, Farn\u00ed sbor \u010ceskobratrsk\u00e9 c\u00edrkve evangelick\u00e9, Farnost Evangelick\u00e9 c\u00edrkve metodistick\u00e9, Sbor C\u00edrkve adventist\u016f sedm\u00e9ho dne a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n<p>V\u00a0Plzni p\u016fsob\u00ed rovn\u011b\u017e cel\u00e1 \u0159ada spole\u010denstv\u00ed, kongregac\u00ed, \u0159\u00e1d\u016f, jako nap\u0159\u00edklad Dcery Panny Marie Pomocnice (salesi\u00e1nky \u2013 FMA), Kongregace Milosrdn\u00fdch sester Svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee (SCSC), Kongregace Sester sv. Josefa z\u00a0Chamb\u00e9ry, Ordo vignum (zasv\u011bdcen\u00e9 panny), \u010cesk\u00e1 kongregace sester dominik\u00e1nek, \u0158\u00e1d brat\u0159\u00ed kazatel\u016f (dominik\u00e1ni \u2013 OP), \u0158\u00e1d men\u0161\u00edch brat\u0159\u00ed (franti\u0161k\u00e1ni \u2013 OFP), Salesi\u00e1ni Dona Boska (SDB), Koinonia Jan K\u0159titel,<\/p>\n<h1>Symboly m\u011bsta<\/h1>\n<p><strong>Znak m\u011bsta Plzn\u011b<\/strong><\/p>\n<p><strong><a href=\"http:\/\/foto.oplzni.eu\/subdom\/foto\/albums\/grafika\/Symbolymsta\/VelkznakPlzn.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone\" title=\"Velk\u00fd znak m\u011bsta Plzn\u011b\" src=\"http:\/\/foto.oplzni.eu\/subdom\/foto\/albums\/grafika\/Symbolymsta\/VelkznakPlzn.jpg\" alt=\"\" width=\"200\" height=\"343\" \/><\/a><a href=\"http:\/\/foto.oplzni.eu\/subdom\/foto\/albums\/grafika\/Symbolymsta\/MalznakPlzn.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone\" title=\"Mal\u00fd znak m\u011bsta Plzn\u011b\" src=\"http:\/\/foto.oplzni.eu\/subdom\/foto\/albums\/grafika\/Symbolymsta\/MalznakPlzn.jpg\" alt=\"\" width=\"120\" height=\"136\" \/><\/a><br \/>\n<\/strong><\/p>\n<p>Znak m\u011bsta Plzn\u011b je cenn\u00fdm d\u011bdictv\u00edm m\u011bsta, konstantou, kter\u00e1 zosob\u0148uje identitu m\u011bsta a odr\u00e1\u017e\u00ed jeho historii. Je u\u017e\u00edv\u00e1n v komunikaci m\u011bsta jako instituce, k reprezenta\u010dn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm m\u011bsta apod. Na jeho u\u017eit\u00ed maj\u00ed pr\u00e1vo i ob\u010dan\u00e9 m\u011bsta, nejde-li o u\u017eit\u00ed ke komer\u010dn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm \u010di propagaci jejich podnikatelsk\u00e9 \u010dinnosti.<\/p>\n<p>Souhlas s u\u017eit\u00edm znaku jin\u00fdm osob\u00e1m nebo k propaga\u010dn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm \u010di propagaci podnikatelsk\u00e9 \u010dinnosti ud\u011bluje Rada m\u011bsta Plzn\u011b. \u017d\u00e1dost Rad\u011b m\u011bsta Plzn\u011b p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 \u017eadatel, spolu s pln\u00fdm popisem projektu a z\u00e1m\u011bru u\u017eit\u00ed znaku, prost\u0159ednictv\u00edm Archivu m\u011bsta Plzn\u011b. Vzhledem k procesn\u00edm pot\u0159eb\u00e1m p\u0159edlo\u017een\u00ed \u017e\u00e1dosti je nutn\u00e9 \u017e\u00e1dost k Archivu m\u011bsta Plzn\u011b pod\u00e1vat nejpozd\u011bji 1 m\u011bs\u00edc p\u0159ed t\u00edm zased\u00e1n\u00edm Rady m\u011bsta Plzn\u011b, kde je mo\u017en\u00e9 z hlediska \u010dasov\u00e9ho harmonogramu projektu, svolen\u00ed ud\u011blit. .<\/p>\n<p>Projekty, kter\u00e9 byly p\u0159edlo\u017eeny k posouzen\u00ed Komis\u00edm m\u011bsta Plzn\u011b a aspiruj\u00ed na p\u0159id\u011blen\u00ed grantu \u010di dotace ze strany m\u011bsta Plzn\u011b a svou povahou si \u017e\u00e1daj\u00ed u\u017eit\u00ed znaku m\u011bsta Plzn\u011b, jsou ke schv\u00e1len\u00ed Rad\u011b m\u011bsta Plzn\u011b p\u0159edkl\u00e1d\u00e1ny spolu s \u017e\u00e1dost\u00ed o mo\u017enost u\u017eit\u00ed znaku m\u011bsta Plzn\u011b. N\u00e1vrh usnesen\u00ed p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 Komise rady. \u017dadatel je povinen uv\u00e9st v \u017e\u00e1dosti o dotaci \u010di grant po\u017eadavek na u\u017eit\u00ed znaku m\u011bsta Plzn\u011b. Zp\u016fsob u\u017eit\u00ed znaku konzultuje v p\u0159\u00edpad\u011b ud\u011blen\u00ed souhlasu RMP \u017eadatel s Archivem m\u011bsta Plzn\u011b \u010di Odborem prezentace a marketingu, kde z\u00edsk\u00e1 pot\u0159ebn\u00e9 podklady.<\/p>\n<p><strong>Prapor m\u011bsta\u00a0<\/strong><\/p>\n<p><a href=\"http:\/\/foto.oplzni.eu\/subdom\/foto\/albums\/grafika\/Symbolymsta\/VlajkaPlzn.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone\" title=\"Prapor m\u011bsta Plzn\u011b\" src=\"http:\/\/foto.oplzni.eu\/subdom\/foto\/albums\/grafika\/Symbolymsta\/VlajkaPlzn.jpg\" alt=\"\" width=\"613\" height=\"409\" \/><\/a><\/p>\n<p>Prapor (vlajka, korouhev, standarta apod.) m\u011bsta m\u00e1 \u010dtvrcen\u00fd list, v \u017eer\u010fov\u00e9 \u010d\u00e1sti horn\u00ed pole b\u00edl\u00e9, doln\u00ed zelen\u00e9, ve vlaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti horn\u00ed pole \u017elut\u00e9, doln\u00ed \u010derven\u00e9.<\/p>\n<p>K u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed praporu nen\u00ed nutn\u00fd souhlas org\u00e1n\u016f m\u011bsta, i prapor lze u\u017e\u00edvat pouze d\u016fstojn\u00fdm zp\u016fsobem.<\/p>\n<p>Prapor se u\u017e\u00edv\u00e1 zejm\u00e9na ke slavnostn\u00ed v\u00fdzdob\u011b m\u011bsta a k ozna\u010den\u00ed budov, v nich\u017e s\u00eddl\u00ed org\u00e1ny m\u011bsta v\u010detn\u011b org\u00e1n\u016f m\u011bstsk\u00fdch obvod\u016f. Je-li prapor u\u017e\u00edv\u00e1n spole\u010dn\u011b s jin\u00fdmi prapory \u010di vlajkami, n\u00e1le\u017e\u00ed mu nej\u010destn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto.<\/p>\n<p><strong>M\u011bstsk\u00e1 pe\u010de\u0165<\/strong><\/p>\n<p><a href=\"http:\/\/foto.oplzni.eu\/subdom\/foto\/albums\/grafika\/Symbolymsta\/PeemstaPlzn.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone\" title=\"Pe\u010de\u0165 m\u011bsta Plzn\u011b\" src=\"http:\/\/foto.oplzni.eu\/subdom\/foto\/albums\/grafika\/Symbolymsta\/PeemstaPlzn.jpg\" alt=\"\" width=\"605\" height=\"593\" \/><\/a><\/p>\n<p>M\u011bstsk\u00e9 historick\u00e9 pe\u010detidlo Plzn\u011b z roku 1307 m\u00e1 tuto podobu: V kotou\u010di o pr\u016fm\u011bru 82 mm je obraz srde\u010dn\u00edho \u0161t\u00edtku m\u011bstsk\u00e9ho znaku (bez \u0161t\u00edtu). Po obou stran\u00e1ch v\u011b\u017e\u00ed je v pe\u010detn\u00edm poli je\u0161t\u011b ozdobn\u00e1 ratolest. P\u0159i okraji pe\u010det\u011b je perlovcem odd\u011blen\u00fd opis gotickou majuskulou: + SIG \/ ILLV . CIWITATIS. D . NOWA . PILSEN REGI . B \/ OhIE, kter\u00fd je naho\u0159e p\u0159eru\u0161en st\u0159echami obou v\u011b\u017e\u00ed.<\/p>\n<p>Pe\u010det\u00ed se v\u00fdhradn\u011b \u010derven\u00fdm voskem.<\/p>\n<p>M\u011bstsk\u00e1 pe\u010de\u0165 je prim\u00e1torskou insigni\u00ed, jej\u00ed u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed je ve v\u00fdhradn\u00edm pr\u00e1vu prim\u00e1tora a je nep\u0159enosn\u00e9. Prim\u00e1tor m\u016f\u017ee darovat vyobrazen\u00ed m\u011bstsk\u00e9 pe\u010deti ob\u010dan\u016fm m\u011bsta a dal\u0161\u00edm fyzick\u00fdm osob\u00e1m, kter\u00e9 se zaslou\u017eily o rozvoj Plzn\u011b, jej\u00ed propagaci, ochranu jej\u00edch pr\u00e1v a z\u00e1jm\u016f a podobn\u011b, nebo v\u00fdznamn\u00fdm zahrani\u010dn\u00edm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm m\u011bsta.<\/p>\n<p><strong>Prim\u00e1torsk\u00fd \u0159et\u011bz\u00a0<\/strong><\/p>\n<p>Prim\u00e1torsk\u00fd \u0159et\u011bz ze dne 16. listopadu 1912 (\u010cestn\u00fd \u00fa\u0159edn\u00ed \u0159et\u011bz pro purkmistry kr\u00e1lovsk\u00e9ho m\u011bsta Plzn\u011b), tvo\u0159\u00ed 14 d\u00edl\u016f (\u010dl\u00e1nk\u016f) spojen\u00fdch v\u017edy t\u0159emi o\u010dky a z\u00e1v\u011bsn\u00fd zlat\u00fd medailon. St\u0159edov\u00fd (z\u00e1v\u011bsn\u00fd) \u010dl\u00e1nek je opat\u0159en na l\u00edci vyobrazen\u00edm historick\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 pe\u010deti a na rubu obrazem \u017eehn\u00e1n\u00ed plze\u0148sk\u00e9 radnici. Dva \u010dl\u00e1nky \u0159et\u011bzu jsou opat\u0159eny historick\u00fdm znakem Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho, jeden \u010dl\u00e1nek je opat\u0159en plastikou kr\u00e1le a c\u00edsa\u0159e Rudolfa II., jeden plastikou kr\u00e1le a c\u00edsa\u0159e Karla IV. Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010dl\u00e1nky jsou opat\u0159eny polodrahokamy v m\u011bstsk\u00fdch barv\u00e1ch. Na l\u00edci z\u00e1v\u011bsn\u00e9ho medailonu je vyobrazen kr\u00e1l a c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef I., po stran\u00e1ch zemsk\u00fd znak rakousk\u00fd a \u010desk\u00fd, naho\u0159e p\u0159evy\u0161uje medailon \u010desk\u00e1 kr\u00e1lovsk\u00e1 koruna a dole jej p\u0159esahuje zav\u011b\u0161en\u00e9 Zlat\u00e9 rouno. Na rubu medailonu je znak m\u011bsta Plzn\u011b bez \u0161t\u00edtono\u0161e a honosn\u00fdch kus\u016f a po obvodu je opat\u0159en n\u00e1pisem \u201eZastupitelstvo kr. m\u011bsta Plzn\u011b sv\u00e9mu purkmistru MDCCCCXII\u201c.<\/p>\n<p>\u0158et\u011bz je opr\u00e1vn\u011bn a p\u0159i slavnostn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitostech a \u00fa\u0159edn\u00edch v\u00fdkonech zvl\u00e1\u0161tn\u00edho v\u00fdznamu tak\u00e9 povinen nosit prim\u00e1tor m\u011bsta.<\/p>\n<h1>O cen\u011bn\u00ed m\u011bsta<\/h1>\n<div>\n<p><strong>Cena m\u011bsta Plzn\u011b<\/strong><\/p>\n<p>Cena m\u011bsta Plzn\u011b je ur\u010dena zejm\u00e9na k ocen\u011bn\u00ed fyzick\u00fdch osob nebo v\u011bdeck\u00fdch kolektiv\u016f, p\u0159\u00edpadn\u011b pr\u00e1vnick\u00fdch osob nebo jejich organiza\u010dn\u00edch slo\u017eek, za v\u00fdznamn\u00e1 v\u011bdeck\u00e1 d\u00edla v oborech spole\u010densk\u00fdch v\u011bd, objevy v oboru p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd nebo rozvinut\u00ed technick\u00e9ho pokroku nov\u00fdmi technologiemi. Cena m\u016f\u017ee b\u00fdt ud\u011blena i za v\u00fdznamn\u00e9 um\u011bleck\u00e9 d\u00edlo spojen\u00e9 s Plzn\u00ed., nen\u00ed ale ur\u010dena k oce\u0148ov\u00e1n\u00ed politick\u00fdch z\u00e1sluh ani celo\u017eivotn\u00edho d\u00edla.<\/p>\n<p><strong>Cena 1. \u010dervna<\/strong><\/p>\n<p>Cena 1. \u010dervna, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 vystoupen\u00ed Plze\u0148an\u016f proti totalitn\u00edmu re\u017eimu v roce 1953 (Den prvn\u00edho zvon\u011bn\u00ed), se ud\u011bluje zejm\u00e9na za v\u00fdznamn\u00fd p\u0159\u00ednos k objasn\u011bn\u00ed a prosazen\u00ed princip\u016f demokracie, svobody a spravedlnosti a za d\u016fslednou obhajobu lidsk\u00fdch pr\u00e1v a svobod prost\u0159ednictv\u00edm tisku, rozhlasu a televize. Cena m\u016f\u017ee b\u00fdt ud\u011blena i za dlouholetou publicistickou \u010dinnost a za soustavn\u00e9 prosazov\u00e1n\u00ed uveden\u00fdch princip\u016f i za jednotliv\u00e9 pr\u00e1ce, kter\u00e9 zvl\u00e1\u0161\u0165 v\u00fdznamn\u011b p\u0159isp\u011bly k jejich pochopen\u00ed nebo prosazen\u00ed princip\u016f demokratick\u00e9ho pr\u00e1vn\u00edho st\u00e1tu.<\/p>\n<p><strong>\u010cestn\u00e9 ob\u010danstv\u00ed m\u011bsta Plzn\u011b<\/strong><\/p>\n<p>Zastupitelstvo m\u011bsta Plzn\u011b ud\u011bluje \u010destn\u00e9 ob\u010danstv\u00ed m\u011bsta Plzn\u011b jako nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010destn\u00e9 osobn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed ud\u011blovan\u00e9 m\u011bstem.<\/p>\n<p>\u010cestn\u00e9 ob\u010danstv\u00ed lze ud\u011blit fyzick\u00e9 osob\u011b bez ohledu na jej\u00ed st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nost, kter\u00e1 se v\u00fdznamnou m\u011brou zaslou\u017eila zejm\u00e9na o rozvoj m\u011bsta, jeho vzhled, propagaci \u010di pov\u011bst.<\/p>\n<p><strong>Pe\u010de\u0165 m\u011bsta Plzn\u011b<\/strong><\/p>\n<p>Plaketu s vyobrazen\u00edm m\u011bstsk\u00e9 historick\u00e9 pe\u010det\u011b ud\u011bluje prim\u00e1tor podle sv\u00e9 \u00favahy osob\u00e1m, kter\u00e9 se zaslou\u017eily o rozvoj m\u011bsta, jeho propagaci, ochranu jeho pr\u00e1v a z\u00e1jm\u016f nebo jin\u00fdm zp\u016fsobem napomohly zv\u00fd\u0161en\u00ed presti\u017ee m\u011bsta. Plaketu m\u016f\u017ee prim\u00e1tor ud\u011blit i v\u00fdznamn\u00fdm zahrani\u010dn\u00edm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm m\u011bsta, \u00fastavn\u00edm \u010dinitel\u016fm \u010cesk\u00e9 republiky nebo prim\u00e1tor\u016fm \u010di starost\u016fm jin\u00fdch m\u011bst.<\/p>\n<h1>Partnersk\u00e1 m\u011bsta<\/h1>\n<p>Birmingham (Alabama), Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9<br \/>\nHengelo, Nizozemsko<br \/>\nIzmir, Turecko<br \/>\nJekat\u011brinburg, Rusko<br \/>\nLimoges, Francie<br \/>\nLutych, Belgie<br \/>\nReykjav\u00edk, Island<br \/>\n\u0158ezno, N\u011bmecko<br \/>\nSanto Andr\u00e9, Braz\u00edlie<br \/>\nTakasaki, Japonsko<br \/>\nWinterthur, \u0160v\u00fdcarsko<br \/>\n\u017dilina, Slovensko<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<\/div>\n<hr \/>\n<p><strong>Literatura a zdroje:<\/strong><\/p>\n<ol>\n<li>Kolektiv: <em>Historick\u00fd atlas m\u011bsta Plzn\u011b, Plze\u0148<\/em>: Statut\u00e1rn\u00ed m\u011bsto Plze\u0148, Historick\u00fd \u00fastav Akademie v\u011bd \u010cR, v.v.i, Praha, 2009<\/li>\n<li><small>Kolektiv, editor V.Dud\u00e1k:\u00a0<em>Plze\u0148sko &#8211; p\u0159\u00edroda, historie, \u017eivot<\/em>. Baset, 2008<\/small><\/li>\n<li>Wikipedia \u2013 Plze\u0148<\/li>\n<li>Wikipedia \u2013 Statut<\/li>\n<li><a href=\"http:\/\/web.zcu.cz\/plzen\/geography\/index-cz.html\">http:\/\/web.zcu.cz\/plzen\/geography\/index-cz.html<\/a><\/li>\n<li><a href=\"http:\/\/www.sedmicka.cz\/plzen\/clanek\/sedm-plzenskych-nej-hledali-jsme-na-dne-i-na-vrcholu-144751\">http:\/\/www.sedmicka.cz\/plzen\/clanek\/sedm-plzenskych-nej-hledali-jsme-na-dne-i-na-vrcholu-144751<\/a><\/li>\n<\/ol>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<div>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<hr align=\"left\" size=\"1\" width=\"33%\" \/>\n<div>\n<p><a title=\"\" href=\"#_ftnref1\">[1]<\/a> Terminus ante quem p\u0159edstavuje listina basilejsk\u00e9ho biskupa Petra z\u00a0roku 1300 ud\u011bluj\u00edc\u00ed odpustky t\u011bm v\u011b\u0159\u00edc\u00edm, kte\u0159\u00ed v\u00a0ur\u010den\u00e9 sv\u00e1tky nav\u0161t\u00edv\u00ed dominik\u00e1nsk\u00fd kostel v Plzni<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>M\u011bsto Plze\u0148, metropole z\u00e1padu \u010cech, je s v\u00edce ne\u017e 170.000 obyvateli \u010dtvrt\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm m\u011bstem \u010cesk\u00e9 republiky. Jeho historie je neodmysliteln\u011b spojena s v\u00fdrobou piva, stroj\u00edrensk\u00fdm koncernem \u0160koda a skute\u010dnost\u00ed, \u017ee m\u011bsto le\u017e\u00ed na p\u011bti \u0159ek\u00e1ch. Struktura m\u011bsta M\u011bsto Plze\u0148 je statut\u00e1rn\u00edm m\u011bstem ve smyslu platn\u00e9 legislativy. Sv\u00e9 postaven\u00ed z\u00edskala ji\u017e k\u00a01. kv\u011btnu 1942 vl\u00e1dn\u00edm na\u0159\u00edzen\u00edm [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":2,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-2082","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/2082","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=2082"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/2082\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/oplzni.zahn.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=2082"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}